Pokud se zajímáte o meditaci, nejspíš jste se už setkali s metodou, pro niž se používá anglický výraz „mindfulness“. Zjednodušeně řečeno jde o pilování schopnosti soustředit se na přítomný okamžik, resp. na uvědomování si toho, co v daný moment cítíme a myslíme si.
První písemná zmínka o tomto mentálním cvičení se nachází v jistých indických dokumentech (sútrách), které sepsala komunita buddhistů před více než 1500 lety. Již tito učenci si přitom uvědomovali, že v důsledku jeho praktikování můžete začít pociťovat úzkosti a deprese, což i otevřeně uvedli.
Reklama
V průběhu minulé dekády se na tuto sféru zaměřila řada vědců, z nichž někteří dospěli k nepříliš povzbudivým zjištěním. Tak třeba studie z roku 2022, jejíž autoři pracovali se vzorkem 953 obyvatel USA, odhalila nežádoucí efekty pravidelně prováděné mindfulness u více než 10 % účastníků.
To je poměrně dost, zvlášť vezmeme-li v potaz, že se jednalo o věci, které měly významné dopady na běžný, každodenní život postižených, a navíc přetrvávaly až jeden měsíc. Kromě již zmíněných úzkostí a depresí mezi ně patřila rovněž disociace či depersonalizace, strach, panika a další nepříjemné stavy.
Kapitalistická spiritualita
Kolik lidí v České republice dlouhodoběji medituje, je složité odhadnout. Celosvětově jich však podle některých zahraničních zdrojů může být až půl miliardy, což rozhodně není zanedbatelné množství.
Zásadní problém spočívá v tom, že z meditace se již dávno stala svého druhu módní záležitost, které se běžně věnuje i spousta zcela nepřipravených osob. Svým způsobem pro ni platí něco hodně podobného jako např. pro různé šamanské ceremonie v Amazonii.
I tady v peruánském Iquitos jsem již narazil na pár opravdu bohatých jedinců, kteří si teoreticky mohou koupit téměř cokoliv, ale přesto se svými životy nejsou spokojeni, něco jim v nich stále chybí. Právě tuto mezeru se zoufale snaží zaplnit – třeba přesně tím, že hledají moudrost místních indiánů – přičemž ovšem nezřídka končí v područí nebezpečných šarlatánů a podvodníků, kterým jde pouze peníze.
Autor knihy McMindfulness: How Mindfulness Became the New Capitalist Spirituality Ronald Purser v této souvislosti používá výstižný pojem „kapitalistická spiritualita“. Pokud se jen v USA a výhradně v oblasti meditací v současnosti točí nějakých 2,2 miliardy USD, je zřejmé, že pro nemálo samozvaných šamanů, duchovních vůdců, mnichů atd. jde čistě o výnosný byznys.
Sexuální zneužívání i smrt
Laici přitom nemohou mít dostatečné znalosti na to, aby dokázali oddělit zrno od plev. Přesněji formulováno, leckdy je vlastně ani sami mít nechtějí (ne nadarmo se říká, že nevědomost je sladká), případně jsou zahlceni prací a na nějaké hlubší studium této problematiky jim nezbývá dostatek času. Stačí jim nadšená doporučení jiných – zejména slavných celebrit, které se o své vlastní zkušenosti a zážitky ochotně dělí na sociálních sítích.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Jejich „mistři“ pak pro změnu z pochopitelných důvodů nemají žádný zájem upozorňovat je na možná nebezpečí, a to navzdory tomu, že důsledky takto nezodpovědného přístupu mohou být fatální.
Jsou známy případy, kdy účastník nějakého tradičního domorodého rituálu, který byl pod dočasným vlivem určitého halucinogenu, propadl šílenství a zabil jinou přítomnou osobu, nebo sám sebe. Ženy se pak leckdy stávají obětmi sexuálního zneužívání, viz třeba mediálně známá kauza Gurua Járy a jeho klientek.
„Na prvních seminářích, které pořádal Guru Jára, učil především očistné techniky, meditace, relaxace a práci s jemnohmotnými energiemi,“ zavzpomínala na svém blogu Dagmar Světlovská. Později byl ovšem odsouzený k necelým šesti letům odnětí svobody za znásilnění sedmi žen (do výkonu trestu se mu ale započítala doba strávená ve vazbě na Filipínách, pročež do českého vězení nakonec nemusel).
Ti, kteří v důsledku svého zájmu o podobné aktivity přišli toliko o své peníze, tak vlastně můžou mluvit o tom, že měli štěstí.
Kam se poděla etika?
Meditace ve srovnání s jinými duchovními aktivitami vypadá jako zcela nevinná a neškodná kratochvíle, jenže i v tomto případě platí, že zdání klame. Svého času na to varovně upozorňoval už uznávaný klinický psycholog Arnold Lazarus (1932 – 2013). Ten zastával názor, že meditace rozhodně nejsou vhodné pro každého. Obzvlášť velké riziko samozřejmě hrozí dětem.
V roce 2022 byly zveřejněny závěry několikaletého testování více než 8 000 školáků ve věku 11–14 let, kteří navštěvovali 84 vzdělávacích zařízení ve Velké Británii. Ukázalo se, že technika mindfulness ve srovnání s kontrolní skupinou duševní pohodu nejenže nezlepšovala, ale dokonce mohla zhoršit stav těch dětí, které již nějaké psychické potíže měly.
„Je etické prodávat aplikace pro mindfulness, vyučovat meditačním kurzům, nebo dokonce používat mindfulness v klinické praxi, aniž by byly zmiňovány nežádoucí účinky? Vzhledem k důkazům o tom, jak rozmanité a běžné tyto účinky jsou, by odpověď měla být ne,“ komentuje to odborník na experimentální psychologii Miguel Farias z Coventry University ve svém článku pro magazín The Conversation.
Podle Fariase si lidé trpící dotyčnými nežádoucími účinky nejčastěji stěžují na to, že jejich instruktoři jim to zkrátka nevěří. Lze jistě debatovat o tom, do jaké míry svou nevíru předstírají a do jaké jsou sami opravdu přesvědčeni o tom, že jimi vyučované postupy fungují a nikomu nijak ublížit nemohou. To už ale na výsledku stejně nic nezmění. Takže... raději opatrně a s rozmyslem.
