Autorka dokumentu Můj sextortion deník problém vyřešila svérázně – fotografie zveřejnila sama a vydírání přestalo... Takový příklad ale není ojedinělý – respektive to, co se stalo jí, se děje dnes a denně bezpočtu mladých lidí, kteří svou důvěru svěřili nesprávnému člověku. Autorka dokumentu přitom operovala ještě s jednou proměnnou navíc, byl jí totiž zcizen její notebook, v němž měla uložené choulostivé fotografie, a ona tedy věděla, že ji daný pachatel skutečně má čím vydírat.
V mnoha případech to tak ale vůbec být nemusí, pachatelé se učí blafovat a hrát se svou obětí nečestnou hru na kočku a myš formou zastrašování, aniž by v kapse měli skutečné eso. Bohužel do hry vstupuje umělá inteligence, která takové kamufláže významně usnadňuje, stejně jako placený mentoring, jenž se na internetu pro zájemce o takový černý „byznys“ stále více rozmáhá.
Srážka s realitou
Mezi množstvím online hrozeb, jimž dnešní náctiletí čelí, roste jedna raketovou rychlostí. Jde o sexuální vydírání neboli sextortion – složenina termínů „sex“ a „tortion“ doslova označuje situaci, kdy se k vydírání používají sexuální snímky někoho jiného. Skrze choulostivé fotografie (mnohdy pouze domnělé nebo falešné) a pod hrozbou jejich zveřejnění je oběť zastrašována a zaháněna do kouta, nucena k zaplacení jako záruce mlčení, případně k dalšímu kontaktu se zastrašovatelem.
Takovým pachatelem může být jak člověk, se kterým se nic netušící oběť seznámí na některé chatovací platformě, tak i bývalý partner, který jí chce zavařit – právě podezření na bývalého partnera měla i autorka dokumentu Můj sextortion deník, pravdu se nicméně nakonec nedozvěděla.
Pokoření je tím, z čeho pachatelé sextortion těží. Z pokoření, které zraňuje a činí osamělým.
Společnost Thorn se zabývá realizací výzkumů a vytváření kampaní ohledně sextortion již od roku 2015, podle jejích dat mezi lety 2021 a 2023 počet případů vzrostl o 323 %. Trend vzrůstu stále pokračuje a v novějších případech se nejčastějším cílem stali dospívající chlapci. Jak uvedl server novinky.cz, tak podle dat kyberbezpečnostní společnosti Gen Digital je problém markantní nejen v zahraničí, ale i u nás v Česku. Podle výsledků bezpečností analýzy jsme v tomto směru šestým nejohroženějším národem.
Vydírání je trestné online i naživo
K vydírání v podobě sextortion může dojít poté, co oběť sdílí choulostivou (tedy nahou nebo téměř nahou, obnaženou) fotografii nebo video s někým, koho potkala na internetu a o kom si myslela, že mu může důvěřovat. V mnoha případech se bohužel jedná o internetové predátory se zlým úmyslem oběť poškodit a přiživit se na její nevinnosti a neštěstí. Sexuální snímky nebo videa se pachatelé z obětí snaží vylákat buď podvodem, nátlakem nebo podobnými nekalými metodami.
Důvěru nic netušícího dítěte si často získají tím, že se vydávají za někoho jiného a skrývají tak svou pravou identitu – sdílejí na profilu snímky jiné osoby a ke komunikaci využívají falešné účty. Oběť tak ve výsledku vlastně vůbec netuší, s kým přes internet komunikuje a komu se vydává všanc. Jakmile potom pachatelé obdrží explicitní snímky, mohou zahájit vydírání, kde je hlavním prostředkem vyhrožování a zastrašování tím, že zveřejní choulostivé fotografie, pokud oběť neudělá, co pachatel přikáže. K takovému sexuálnímu vydírání může dojít přes kteroukoliv platformu, kde se vyměňují zprávy – tedy přes messenger, whatsapp, viber a další podobné. Zdá se, že žádná z takových platforem není vůči sextortion zcela imunní, protože příklady vydírání tohoto typu byly hlášeny na většině hlavních sociálních médií, dále i na seznamovacích a herních aplikacích.
Doba přející nárůstu sociální izolace
V nedávném rozhovoru pro ČT24 hovořil PhDr. Petr Winkler, nový ředitel Národního ústavu pro duševní zdraví (NÚDZ), s Danielem Takáčem o tom, proč mladí lidé v dnešní době trpí úzkostmi a duševními poruchami významně více, než tomu bylo dříve. V rozhovoru padl dokonce termín „epidemie duševních onemocnění“. Podle doktora Winklera je na vině především doba, v níž je pro náctileté velmi těžké budovat si vlastní identitu – v podstatě mají na výběr nepřeberné množství možných vzorů, staré pořádky přestávají platit a oni si připadají ztracení, osamocení a bezradní se svými problémy.
Jak ukázala také mrazivá britská minisérie Adolescent, rodiče mnohdy neumějí se svými ratolestmi komunikovat, ve snaze respektovat jejich soukromí je nechávají na pospas vnitřním démonům, což potom může skončit katastrofálně na mnoha frontách. Pointou je, že osamocení a zranění lidé jsou bezradní a snadno vloží svou důvěru do rukou někoho, kdo si to vůbec nezaslouží. Tím někým může být třeba i umělá inteligence, která se také může stát poměrně nebezpečným našeptávačem (byť bez zlého úmyslu).
Vložit svou důvěru do nesprávných rukou je velmi snadné právě přes internet, který ve světě mladistvých funguje jako významný prostředek socializace smývající rozdíly – paradoxně člověk, kterého vlastně vůbec neznají, může být dítěti díky chytré komunikaci bližší než někdo, kdo žije vedle něj, ale nezajímá se o něj nebo s ním neumí komunikovat tak, jak by potřebovalo.
Z dalšího z mnoha průzkumů společnosti Thorn totiž vyplývá, že mnoho dětí chatování a flirtování s dospělými, které poznaly přes internet, vnímá jako zcela běžné a normální. Smutnou skutečností ovšem je, že zdánlivě nevinné flirtování nebo „přátelství“ se může velmi rychle změnit v traumatizující vydírání, kdy je dítě klamáno a nuceno sdílet intimní fotografie, které následně slouží jako prostředek k nezákonnému jednání.
Trauma a osamělost
Z dat společnosti Thorn dále vyplývá, že zhruba 85 % dotázaných mladých dospělých a teenagerů, jejichž intimní fotografie byly použity k vydírání, uvedlo, že hlavním důvodem, proč se neobrátili o pomoc na přátele a rodinu, byl pocit studu a hanby. Pokoření je tedy tím, z čeho pachatelé sextortion těží. Z pokoření, které zraňuje a činí osamělým – právě na to sázejí, že se oběť bude stydět, bude se cítit osamocená, izolovaná, a tím pádem vydaná na pospas jejich harašení.
Související…
Reklama
Smutným faktem, vyplývajícím z výsledků zmiňovaného průzkumu, je, že děti zažívající sexuální vydírání se často nepovažují za oběti. Místo toho věří, že je to jejich chyba, tedy že za to, co se jim děje, si můžou samy. Vlivem toho mohou zažívat pocity studu, strachu, beznaděje a izolace, což hraje do karet pachatelům. V mnoha případech vedou tyto otřesné zážitky obětí k úzkostem, depresím, sebepoškozování nebo až k sebevraždám.
Pravidlo „pokud, pak“
Ve slovníku internetových predátorů se často objevuje spojení „pokud, pak“. To se může stát pro mladé, kteří ještě nesedli na lep, poměrně užitečným vodítkem. „Pokud mi nepošleš tu slibovanou fotografii, pak s tebou ukončím komunikaci.“ Právě tak může znít výstražná věta, kdy se predátor snaží oběť dostat do pasti. Používá se potom v mnoha obměnách v závislosti na tom, co už má zločinec k dispozici a čeho chce docílit. Důležité je vědět, jak se proti takovému jednání bránit.
Před nebezpečím sextortion varovala nedávno už i česká policie, což dokládá, že se jedná o velmi závažný problém také v naší zemi. Součástí obsahu tohoto varování je i jasný návod jak postupovat, pokud se vám nebo někomu z vašich blízkých či známých něco podobného stane:
- Už nic dalšího nesdílej, nic neplať.
- Vyhledej pomoc. Nejsi sám.
- Uchovej si důkazy. Nic nemaž.
- Přestaň komunikovat. Odstav dotyčnou osobu.
- Oznam to na policii.
Jako obrana před sextortion může v mezilidských vztazích pomoci laskavost, tolerance a otevřenost. Učme se komunikovat, nesoudit a naslouchat. S takovou se dříve či později dočkáme zhojení vztahů, které se mohou zdát narušené nebo ztracené.
