fbpx

Inflační paradox: Růst cen vyhání lidi z práce. Hledají lépe placená místa 1 fotografie
Zdroj: Shutterstock

Rostoucí ceny a úrokové sazby nutí některé zaměstnance, aby se raději přesunuli takzvaně o dům dál, než aby zůstali u svého současného zaměstnavatele.

Zveřejněno: 20. 3. 2024

Běžně to bývá tak, že v době finanční tísně zaměstnanci obvykle zůstávají na svých stávajících pozicích, jsou rádi za stabilní příjem a snaží se ekonomickou bouři nějak přečkat. Tentokrát je to ale jinak. Během současné prudce rostoucí inflace stále více zaměstnanců své pozice opouští, nebo o tom alespoň silně uvažují.

V průzkumu společnosti PwC z června 2023, kterého se zúčastnilo 53 912 globálních zaměstnanců, 26 % z nich uvedlo, že v příštím roce hodlají odejít ze zaměstnání. Velkou měrou se na tom podílí krize životních nákladů, která je obzvláště akutní například ve Velké Británii:  47 % pracovníků ve Spojeném království uvedlo, že jim na konci každého měsíce nezbývají žádné nebo jen malé úspory, a dalších 15 % uvedlo, že jejich domácnost má problémy s placením účtů.

V Česku na tom nejsme o nic lépe. Aby u nás mohl žít člověk důstojný život, potřebuje podle expertů vydělávat alespoň 30 tisíc korun měsíčně. Na tuto sumu ale zhruba polovina Čechů nedosáhne. Co se týká inflace, v červnu se sice konečně dostala pod 10 %, ještě v lednu ale dosáhla na astronomických 17,5 %, a byla tak jednou z nejvyšších v Evropské unii.

Existují náznaky, že krize životních nákladů tentokrát vede k většímu počtu pracovníků, kteří se na trhu práce přesouvají. Do značné míry za to může stále vysoká nabídka volných pracovních míst. 

Na rozdíl od minulosti ale tato finanční nejistota nutí pracovníky se na trhu práce pohybovat, a v některých případech jej zcela opustit.

Hlasovat nohama

V období stresu a ekonomické nejistoty mají lidé tendenci držet se toho, co je jim známé, včetně své práce, říká Dana Petersonová, hlavní ekonomka globálního ekonomického think-tanku The Conference Board se sídlem v New Yorku.

Například během recese v roce 2008 zaniklo v USA 2,6 milionu pracovních míst a po ní následovala rekordně nízká míra odchodů ze zaměstnání. „Když dojde k poklesu, zmenší se počet volných pracovních míst a firmy začnou být nervózní, pracovníci obvykle zůstávají na svých místech,“ říká ekonomka. 

Existují však náznaky, že krize životních nákladů tentokrát vede k většímu počtu pracovníků, kteří se na trhu práce přesouvají. Do značné míry za to může stále vysoká nabídka volných pracovních míst. V červnu 2023 přibylo například v soukromém sektoru v USA 497 000 pracovních míst, což je největší měsíční nárůst za poslední rok. V Česku nyní sice volných míst trochu ubylo, ale může za to zejména příval obyvatel z Ukrajiny. 

Zaměstnanci, kteří si nemohou vyskakovat nebo vypadnout z trhu práce, mohou místo toho požadovat po svém zaměstnavateli vyšší mzdu. V některých případech zaměstnavatelé na tuto výzvu přistupují, zejména proto, aby udrželi nízký úbytek pracovníků. 

Sarah Mooreová ze společnosti PwC říká, že následky velké rezignace znamenají, že více zaměstnanců může uvažovat o tom, že si prostřednictvím nové pozice najdou lepší plat, než by možná udělali před pandemií. „Stále jsme svědky zvýšené míry odchodů po pandemii covidu a plat je obvykle hlavním faktorem pro hledání nové pozice: v době krize mohou lidé hlasovat nohama.“

Moc velký luxus

Zatímco krize životních nákladů nutí některé pracovníky ke změně, ne každý je toho schopen. Zaměstnanci, kteří si nemohou vyskakovat nebo vypadnout z trhu práce, mohou místo toho požadovat po svém zaměstnavateli vyšší mzdu. V některých případech zaměstnavatelé na tuto výzvu přistupují, zejména proto, aby udrželi nízký úbytek pracovníků. Ne však každý zaměstnanec může dostat požadovaný nárůst mzdy, koneckonců i firmy se potýkají s vyššími náklady, zejména v souvislosti s inflací.

Některé z nich nabízejí větší flexibilitu namísto vyšších platů, což je další faktor, který může způsobit pohyb na trhu práce, protože pracovníci hledají přizpůsobivější pozice, které jim pomohou překonat vysoké životní náklady. Flexibilita však musí být více než jen symbolické gesto, nabídka delší doby na oběd například nepomůže někomu, kdo má problémy s placením nájemného.

Související…

Fenomén „tichého odchodu“: V práci už nechceme dělat víc, než je nutné
Milada Kadeřábková

foto: Shutterstock, zdroj: BBC.com

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...