fbpx

Domácí násilí a technologie: Chtěl znát všechna moje hesla, a když jsem je změnila, křičel 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Čtou zprávy bez dovolení, instalují stalkerware, sledují historii GPS polohy v Google maps, čtou osobní e-maily, chtějí přístup k citlivým údajům. Pokud takové chování není vzájemné, jde o vztah s dynamikou domácího násilí

Zveřejněno: 12. 2. 2024

Žena, říkejme jí třeba Dominika (skutečné jméno redakce zná), vyprávěla Flowee svůj příběh. Z toxického vztahu je už nějakou dobu pryč, ale na všechno si pamatuje víc, než by jí bylo milé. „Chtěl mít moje hesla do mailu, do mobilu, když jsem ho změnila, křičel na mě. Přitom jsem mu o změně neříkala, musel to kontrolovat.”

Manžel se ji pokoušel v něčem omezovat a kontrolovat pořád – nechtěl, aby přes den, kdy byl v práci, trávila čas na internetu. Několikrát jí tak zablokoval wifi, když ráno odcházel. „Prý jsem blbá, nic neumím, nic mi nepatří do ruky, prý stačí břidlicová tabulka,“ vzpomíná na vztah, ze kterého má dodnes noční můry.

Nic si nenamlouvejte

Soukromí je hranice, která by zkrátka neměla být překročena. Mnoho lidí si to neuvědomuje (nebo nechce?) a klidně například šmírují partnerovi mobil. „Nejvýživnější“ z případů kontrolujících lidí bývají ty, kde jeden z partnerů obsesivně hledá nevěru. Když žádnou neobjeví, nabyde dojmu, že je to jen proto, že domnělý nevěrník jen zdokonaluje způsoby, jak své aférky skrývat. Pro sichr mu proto umístí třeba trackery do auta, skrytou kameru do obýváku, sledovací aplikace na telefon a další a další vymoženosti. 

Jaké jsou známky toho, že máte napadený telefon? Nemusí být vůbec žádné, ale obecně se udávají tyto: náhodné restarty, pomalý výkon, podivné textové zprávy, přehřívání, neobvykle vysoká spotřeba dat, neznámé aplikace v seznamu nainstalovaných aplikací, rychlé vybíjení baterie, dlouhé vypínání, podivné zvuky během telefonních hovorů, známky aktivity v pohotovostním režimu.

Je jedno, že vás nikdy neuhodil/a. Pokud si váš partner čte vaše soukromé zprávy (bez dovolení nebo s vynuceným dovolením), je velká pravděpodobnost, že bude jeho osobnost toxická jako celek. Za určitých okolností se jeho chování dá dokonce klasifikovat jako trestný čin, kterému se u nás říká nebezpečné pronásledování neboli stalking. 

Partner, který je schopný systematického hrabání se ve vašem soukromí proti vaší vůli, vás nerespektuje a nechová k vám empatii. Pokud tento typ toxického chování není vzájemný, může se dokonce jednat o domácí násilí a pak se nacházíte v nebezpečné situaci, kterou byste měli v zájmu svém a v zájmu případných společných dětí řešit.

Náhoda? Nemyslím...

Stalo se vám někdy, že partner mluvil o něčem, co jste mu nikdy neřekli, ale co jste den předtím rozebírali s kamarádem, nebo o čem jste se dozvěděli ze soukromého e-mailu, ke kterému by nikdo neměl mít přístup?

Říkáte si, že to není možné, máte pocit, že jste se asi zbláznili, že jste paranoidní, nebo vám vypadává paměť a partnerovi jste o dané věci ve skutečnosti sami řekli. Ale zoubek pochybností se do vás zakusuje hlouběji a hlouběji. Když partnera konfrontujete, kontruje, že jste úplně mimo, jako třeba v případě paní Dominiky. „Jednou jsem šla okolo jeho pracovny a uviděla jsem na jeho monitoru to, co jsem zrovna já dělala na svém počítači – byl napojený na můj počítač. Věděl, kdo mi píše přes mesenger a co, ale stejně lhal, zatloukal,“ říká. 

Nejčastější doba, kdy lidé narušují partnerovo soukromí, je právě v době, kdy vztah končí. Tehdy také sledování graduje.

Lidé, kteří partnera tajně sledují, překračují jeho hranice pravděpodobně i otevřeně. Nařizují, s kým se může přátelit, jak se má česat nebo líčit, co má jíst, kdy může chodit ven, za co má utrácet peníze. Nákupy požaduje dokládat účtenkami a kritizuje celkovou utracenou částku. Za takové chování se nestydí, myslí si, že na to má nárok, často tvrdí, že je „zastáncem tradičních hodnot“.  

Někteří partneři chtějí objasnit každé pípnutí telefonu – jakmile zazní notifikace příchozí zprávy nebo jakékoliv aktivity, jedovatě se zeptají, „kdo ti to píše?“ a zbytek večera se chovají pasivně agresivně. Pokud si podobné výlevy dovolí často, uvědomíte si, že si nemůžete být jistí, co všechno dělají za vašimi zády.

Konec je jen začátek

Když chce kontrolující člověk rozšířit svoji moc tam, kde se fyzicky nevyskytuje, obrací se na techniku. Stalking nejvíc nabírá na síle v momentě, kdy má pocit, že partnera ztrácí, když se partner snaží odejít nebo už odešel. „Do počítače se mi asi napíchl už v době, kdy jsme spolu byli. V době rozvodu jsem musela mít počítač odpojený od wifi, jak mě neustále napadal,“ vzpomíná Dominika. „Po rozvodu jeho sledování pokračovalo ještě dva roky. Jezdil za mnou, pohyboval se před mým (doufala jsem) utajeným bydlištěm – zjistil, kde to je, a prostě pořád projížděl pod okny. Rozmlátil mi auto kladivem.“

Pokud je váš ex ten typ člověka, který chce mít všechno pod kontrolou, dejte si pozor, když ho opouštíte, může se stát, že vám bude odposlouchávat hovory, vleze do telefonu a promaže a zablokuje vám kontakty, bude manipulovat s účty na sociálních sítích. A bude to dělat systematicky. Pokud je víc počítačově gramotný než vy, může vám trvat opravdu dlouho, než pro vás bude soukromí zase aktuální pojem.

Kdo jsi bez viny, hoď kamenem

Kontrolujícího člověka, který dostal kopačky, irituje, že ztratil kontrolu nad životem toho druhého. Svoji „bezmoc“ se proto snaží suplovat různými sledovacími zařízeními. Možnosti špionáže se s technologickým vývojem stále rozšiřují, na čínských e-shopech je toho možné spoustu nakoupit doslova za pár kaček. Aktuálně je ale mezi slídily populární volbou jednoduchý tracker-airtag od Applu, který má velikost mince a dá se umístit kamkoliv. Nedávno hrál úlohu v případu vraždy Američanky Jaylene Flores, kterou přítel zastřelil poté, co airtag, který jí tam nastražil, z auta odstranila.

Lze třeba jednoduše zjistit, kdy partner přišel domů a jestli přišel sám nebo s někým. Pokud nejsou kamery v ložnici, dá se tam přes senzory na oxid uhličitý sledovat, jestli je v ložnici vydýchaný vzduch, což může teoreticky znamenat nevěru.

Lidé, kteří se dopustili slídění pouze jako excesu, nemusí být všichni potenciální vrazi a násilníci. Podobné podrazy dokážou udělat skoro všichni, když zrovna nezvládají svoje emoce. Pokud se za to, co udělali, stydí a nedělají to systematicky, jsou nejspíš normální, jenom lidsky selhali. Do soukromí někdy partnerovi zasáhla velká část lidí – podle výzkumu je to mezi muži 38 %, mezi ženami o něco méně – 24 %.

Možnosti sledování jsou pestré

Co všechno na vás může nasadit  technicky zdatný slídil? Na to jsme se zeptali bezpečnostního experta Jindřicha Karáska. „Lze třeba jednoduše zjistit, kdy partner přišel domů a jestli přišel sám nebo s někým. Mohou vás odposlouchávat, a to nejen přes mobil, ale i přes miniaturní chytré kamery. Pokud nejsou kamery v ložnici, dá se tam přes senzory na oxid uhličitý sledovat, jestli je v ložnici vydýchaný vzduch, což může teoreticky znamenat nevěru.“ Jindřich doporučuje dodržovat obecná pravidla bezpečnosti na internetu, která by ideálně měl znát každý. A tímto seznam možností stalkerů zdaleka nekončí:

  • Velmi populární jsou Airtagy od Applu, které mají velikost malé mince a dají se umístit kdekoliv. Airtag je jednoduché bluetooth zařízení, které bylo původně vyvinuto kvůli snadnější lokalizaci klíčů nebo peněženky. Stalker všechna data využije k tomu, aby si udělal celkový obrázek o vašem životě.
  • Pachatelé také často používají dětské chůvičky – jsou to dostupná, nenápadná a nevinně vyhlížející sledovací zařízení. Dá se tak odposlouchávat třeba manželka z práce.
  • Běžně se stává, že během toho, co oběť spí, si partner odemkne její telefon skenem obličeje spícího. A slídil má vyhráno. Může si cokoliv přečíst, prohlédnout historii procházení internetu, opsat si uložená hesla, zablokovat nebo vymazat telefonní čísla, mazat konverzace a fotky, které měly sloužit jako důkazy.
  • Napojí se do vašeho google účtu. Když máte společný počítač (nebo jste se u cizího zařízení jen jednou nalogovali a heslo se automaticky uložilo), znamená to, že má partner přístup k vašemu google účtu. Máte tam také nejspíš uloženou platební kartu, hesla k účtům na sociálních sítích, od kterých vás teď může odstavit. Mimo milion dalších věcí je také možné zjistit historii polohy telefonu za poslední měsíc (nebo rok, dva), kde jste se pohybovali a připojili na wifi. Na google diskusi  taky může stáhnout nebo naopak vymazat zálohy starých konverzací. Pokud se na google disk dostane, pravděpodobně změní ověřování a zaregistruje jiný náhradní e-mail, aby mu v případě, že změníte heslo, přišlo upozornění.
  • Slídilové rádi instalují sledující aplikace, jejichž druhů existuje nepřeberné množství. Některé slouží jen jako GPS lokátory, ale mohou monitorovat cokoliv. Aplikace mají často krytí jako ochrana dětí, rodičovská kontrola, kontrola zaměstnanců a další. Google play se snaží tyto aplikace odstraňovat, ale jejich autorům stačí je přejmenovat a pokračují v jejich šíření dál. Pokud podobnou aplikaci na telefonu najdete, odinstalujte ji, ale to neznamená, že máte vyhráno.

Vzkaz pro slídily: To, že jste párkrát prolezli partnerův mobil, nemusí znamenat, že jste špatný člověk. Nejspíš to bylo proto, že jste ho podezírali z nevěry. Možná jste slídili jednou nebo dvakrát, žádné přímé důkazy jste neobjevili. Pokud mu stále nevěříte, udělejte mu (a sobě) tu laskavost a rozejděte se s ním.

  • V telefonu můžete mít i skrytý spyware  (kterému se na rozdíl od „normální“ špionáže říká v případě mezilidských vztahů stalkerware). Spyware shromažďuje osobní údaje oběti a odesílá je útočníkovi. Ten se k vám tak může připojit přes vzdálenou plochu a vidí všechno, co se na vašem monitoru objeví, včetně inkognito tabu. Některé spywary slouží jako tzv. keylogger – zaznamenávají každý pohyb, který na svém telefonu nebo počítači uděláte. Slídil může nahrávat to, co se na obrazovce děje, ovládat kameru, mikrofon. Odposlouchávání telefonických hovorů je jasné, ale telefon vás může „slyšet“, i když netelefonujete, a jste jen v jeho blízkosti. Existují různé druhy spywaru, některé jsou zdarma. Výzkum z roku 2020 společnosti NortonLifeLock zjistil, že legální a nelegální sledovací aplikace využívá nebo využíval jeden z 10 Američanů, přičemž muži to dělají dvakrát častěji než ženy. 
  • Pokud máte chytrou domácnost, jste ještě jednodušší cíl. Pachatel se může připojit k věcem jako smart zvonek, detektor kouře, bezpečnostní kamera, světla, termostat a postupně se tak propracovat k vašim nejcitlivějším datům. Může s chytrou domácností dělat vzdáleně cokoliv, co se mu zachce. Třeba zvýší teplotu na 30 stupňů, změní barvu světel, nebo třeba bude hrát dechovku přes Alexu a vy budete mít pocit, jako byste se zbláznili.
  • Slídil také může zneužít vaše intimní fotky – tomu se říká tzv. revenge porn.  Zveřejní je nebo je někomu pošle bez vašeho souhlasu. Udělají s nimi třeba falešný nelichotivý profil na seznamce, nebo je pošle na speciální stránky na online fórech, kde se revenge porn sdílí. 

Sleduje mě. A co dál?

  • Nejdřív zjistěte, kde jste všude přihlášení. Pokud některé zařízení používáte s partnerem oba, vidí vaše uložená hesla. Zkontrolujte, k čemu všemu má přístup – třeba přes sdílené účty a zálohy na cloudových službách. Pokud máte každý svůj přístroj, postupujte dál, tento bod přeskočte.
  • Nainstaluje aplikaci na zjišťování spyware, jako je Malware Bytes, Kaspersky Lab a další.
  • Jak doporučuje Policie ČR, uchovávejte všechny SMS, e-maily a další materiál, který by mohl sloužit jako důkaz. Snažte se projevy pronásledování evidovat a zdokumentovat. Důkazy (screenshoty s popisy události) si ukládejte někam zvlášť, ideálně bez přístupu k internetu.
  • Až budete přihlášení na starém zařízení na starém účtu, zkontrolujte aktivity na google disku a podivná oprávnění přidaným e-mailovým adresám, aplikacím a zařízením, která neznáte. V e-mailu může být nastavený filtr, aby se někomu vše automaticky přeposílalo. Podívejte se na nastavení vašeho e-mailu a e-mailového klienta. Všechno zdokumentujte.
Stalkeři se nejvíc  bojí hlavně toho, že jim budou jejich partneři či partnerky nevěrní, nebo že od nich odejdou. To je ten důvod, proč hackují telefony, instalují skryté kamery a měří vzdáleně oxid uhličitý. Lepší varianta je, že partner slídí kvůli tomu, že je zamrzlý v pubertě a nechápe, že některé věci se prostě nedělají. Šmírování telefonu považuje za nevinnou zábavu, jak o vás zjistit něco víc. Pokud vám je ale víc než 20, není to příliš pravděpodobné.
  • Předtím, než dáte svůj přístroj do továrního nastavení, data si zazálohujte na externí disk. Můžete stáhnout celý obraz google disku, včetně konverzací ve WhatsApp. Na flash disk nahrajte důkazy (konverzace, fotky) a schovejte jej u někoho blízkého.
  • Dejte si telefon nebo počítač do továrního nastavení, nebo si kupte nový. Změňte telefonní číslo, kterým ověřujete účty. Vyměňte si u vašeho operátora SIM kartu (některé sledující softwary fungují přes SIM karty) a ideálně i telefonní číslo.
  • Založte si nový google účet, ale v žádném případě se k němu nepřihlašujte na vašem starém zařízení nebo jinde, kam má partner přístup.
  • Založte si nové účty. Zavádějte dvoufázová ověřování – například s pomocí chytrého náramku.
  • Nenastavujte si na novém telefonu odemykání obličejem nebo otiskem prstu – může vám odemknout mobil ve spánku. Bezpečné není ani jednoduché gesto, které se dá rychle okoukat přes rameno.

Oběti dlouhodobé kontroly si někdy odnesou trauma na celý život – stále mají pocit, jako by je někdo sledoval. Dominika to shrnula: „Doteď beru prášky na hlavu, mám posttraumatickou stresovou poruchu a chodím na terapie, ale už je to mnohem lepší.“

V případě, že vás někdo sleduje systematicky a delší dobu, nejste v bezpečí psychicky ani fyzicky. Ještě léta po skončení partnerského stalkingu můžete  být paranoidní a traumatizovaní. Další žena, kterou odposlouchával bývalý manžel při rozvodu, řekla na otázku, co si z té doby odnesla: „Paranoia, úzkost a neustálé ohlížení se přes rameno, zda nejste tajně sledováni, se staly součástí mého každodenního života.“ Některé oběti stalkingu budou mít do konce života kameru na notebooku i mobilu zalepenou černou páskou, jak to dělá Mark Zuckerberg.

Technologie umí i chránit

Vědci se ve spolupráci s policií a experty snaží přijít na to, jak násilí odhalit dřív, než k němu dojde. Taky zkoumají možnost, že by mikrofony v chytré domácnosti rozeznaly vyhrocující se situaci a policie byla kontaktována automaticky. V současné době funguje několik aplikací, které mohou oběti domácího násilí využít, například BrightSky, která pomáhá třídit a uchovávat důkazy.

Související…

Nebuďte snadný „úlovek“. Násilí na ženě začíná, ještě než se jí agresor dotkne
Milada Kadeřábková

foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...