V říjnu 2023 Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) zveřejnil šokující data, vyplývající z monitoringu žáků devátých tříd. Až 70 % dětí cítí nějakou formu psychické nepohody, z toho 40 % dokonce vykazuje známky střední až těžké deprese, 30 % z nich má pak úzkosti. Častěji se depresivnost projevuje u dívek. Výsledky tohoto prvního plošného monitoringu překvapily i samotné odborníky v oboru.
Ač jsou data nanejvýš znepokojující, musíme se k nim postavit čelem a zamyslet se, na co se zaměřit, abychom náznaky těchto obtíží rozpoznali co nejdříve a věděli, jaké kroky případně podniknout. I zde je nejzásadnější prevence a včasná intervence. Klíčovou roli zde máme my, rodiče. Vzhledem k tomu, že dítě známe a jsme s ním každý den, můžeme vypozorovat plíživé odchylky v chování, které můžou být prvním signálem duševní nepohody.
Varovné znaky
Podle odborníků z organizace Nevypusť duši je nutné brát v potaz, že každé dítě je jiné. Co je standardní chování u jednoho, může být neobvyklé u druhého. Proto se musí každý případ posuzovat vzhledem k běžnému stavu. Zpozornět byste měli zejména v těchto případech:
1. Ztráta zájmu o činnosti, které dítě dříve těšily – dítě je apatické, nic se mu nechce, nic ho nebaví
2. Změna denního návyku – dítě chodí spát pozdě, probouzí se pozdě. Nebo naopak příliš brzo
3. Výrazné změny v chování – pokud máme klidné dítě, může být najednou přehnaně aktivní. U aktivnějšího dítěte nás naopak může zarazit náhlá pasivita a nechuť vykonávat ani oblíbené činnosti
4. Významné zhoršení prospěchu – nesoustředěnost, konflikty s učiteli, poznámky a stížnosti
5. Velká únava – bez objektivního důvodu dítě během dne polehává
6. Vinění se za problémy v rodině – dítě může říkat věci typu: Kvůli mně jste se rozvedli apod.
7. Náhlá změna ve stravování – odmítání jídla, či naopak přejídání
8. Sebepodceňování a negativita – můžeme slýchat věty typu: Nejsem v ničem dobrý, nic mi nejde, jsem k ničemu
9. Problémy se spánkem – objevují se noční můry, špatná kvalita spánku
10. Sebepoškozování – tomuto problému čelí bohužel čím dál více rodičů. Jedná se o způsob, jak se děti vyrovnávají s nezvladatelnými emocemi. Ačkoliv to vypadá děsivě, nesmíme propadat panice. Dítě potřebuje naši oporu a lásku, rozhodně ne výčitky
Dítě v předškolním věku není schopné o svých pocitech obvykle mluvit. Neví, jak verbálně vyjádřit, že je v nepohodě. Jeho nepohodu musí rodič vypozorovat z jeho chování a celkových projevů.
Komunikace jako klíč
Podle klinického psychologa Radka Ptáčka by měl rodič s dítětem mluvit každý den. Zároveň, pokud jsme si s dítětem vytvořili vztah založený na důvěře, dítě nám sdělí vše. Jak se cítilo, co prožilo a na co myslí. Pokud jsme naopak něco zanedbali, může to být velmi těžké. Nicméně ve chvíli, kdy vidíme, že náš potomek není v pohodě, je nutné se k tomu odhodlat. Začít můžeme slovy: „Vidím, že nejsi úplně v pohodě. Chceš mi říct, co se děje?“ Když na to dítě nereaguje, neměli bychom tlačit, ale dát mu prostor: „Až o tom budeš chtít mluvit, jsem tu pro tebe.“
Deprese se bohužel nevyhýbá ani dětem předškolního věku. U nich se projevuje zejména bolestí bříška, průjmy. Příčinou může být nástup do školky, zvykání si na nové prostředí, první sociální interakce bez rodičů, hádky mezi rodiči, narození sourozence. K této problematice Ptáček dodává: „Dítě v předškolním věku není schopné o svých pocitech obvykle mluvit. Neví, jak verbálně vyjádřit, že je v nepohodě. Jeho nepohodu musí rodič vypozorovat z jeho chování a celkových projevů.“
Zlomové dva týdny
Odbornou pomoc je důležité vyhledat ve chvíli, kdy vidím, že se s dítětem něco děje a jako rodič na to nestačím. Ptáček dále osvětluje: „Základní interval je 14 dní. Když vidím, že je dítě skleslé déle než dva týdny a nereaguje na běžné snahy zapojit ho do zajímavých aktivit, uzavírá se do sebe apod., je rozhodně na místě vyhledat odborníka. Toto pravidlo platí u dětí všech věkových kategorií.“
Můžeme se obrátit na pediatra, který nás následně pošle k odborníkovi na dětskou duši. Je však všeobecně známo, že formální pomoci je málo. Proto také existují telefonní linky, kam se můžete obrátit pro okamžitou pomoc.
- Linka bezpečí: 116 111 (pro děti a dospívající)
- Linka pro rodinu a školu – 116 000 (rodiče a učitelé)
- Mobilní aplikace Nepanikař – první pomoc při psychických potížích lidem s depresemi, úzkostmi/panikou, sebepoškozováním, myšlenkami na sebevraždu, poruchami příjmu potravy
- Velký rozcestník kontaktů v oblasti duševního zdraví: www.nevypustdusi.cz/kde-hledat-pomoc
Prof. Radek Ptáček
Radek Ptáček je profesor lékařské psychologie, klinický psycholog, psychoterapeut. Autor a spoluautor více než 100 původních vědeckých prací, které ve světě dosáhly téměř 1000 citací. www.radekptacek.cz
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
