Výsledky studií odhalily, že pokud zkonzumujete více než 160 gramů uzenin denně (to je méně než 20 dkg šunky), vystavujete se o 72 procent vyššímu riziku, že zemřete na onemocnění srdce či cév.
Na vině jsou především saturované tuky, cholesterol a vysoký obsah soli. To ovšem neznamená, že se své oblíbené šunky budete muset vzdát. Jen byste měli sáhnout po té kvalitní.
Vypadá lahodně, přímo k nakousnutí, ale může vám způsobit mnoho zdravotních potíží.
Rafinovaný podvod na zákazníky
Při koupi uzenin se zajímejte především o suroviny, ze kterých jsou vyrobeny. To ve velkovýrobě většinou bývá tzv. zbytkové maso s velkým množstvím cholesterolu a živočišného tuku. Pozor si dejte i na přítomnost tzv. emulgátorů, látek, které umožňují zapracovat do produktu i „méněcenný materiál“. Sporná je i samotná výroba masa, jejíž součástí je například tzv. kutrování neboli jeho rozmělnění. K němu se ve velkovýrobnách používají fosfáty, látky, které dokážou vázat vodu, čímž se zvyšuje objem výrobku. Ovšem na úkor našich ledvin a jater, jež tyto látky nadměrně zatěžují. Další přidaná aditiva prodlužují trvanlivost výrobku, jeho barvu i chuť. Barviva pak vyvolávají dojem, že salám nebo párek obsahuje hodně libové svaloviny, i když tomu tak ve skutečnosti není. Jedná se tak o obyčejný podvod na spotřebitele.
Pozor na E621 a E250!
Další spornou součástí uzenin jsou zvýrazňovače chuti. Jedná se především o známý glutamát sodný neboli E 621. Jeho vysoký příjem může způsobit bolesti hlavy, nevolnosti, alergické či astmatické potíže. Nejkontroverznější látkou obsaženou v uzeninách je však nitrátová sůl s dusitanem sodným – E250. Výrobci její používání obhajují tím, že hubí škodlivé bakterie, způsobující mikrobiální kontaminaci, prodlužuje trvanlivost výrobku a zvýrazňuje jeho aroma. Když se ale na to podíváme z druhé strany, tak také na sebe váže krevní barvivo hemoglobin a omezuje přenos kyslíku krví. Na to může doplatit především citlivý dětský organismus. Nejen proto jsou uzeniny pro děti do tří let naprosto nevhodné. Dalším negativem uzenin je, že se z nich mohou tvořit rakovinné látky. Proti tomuto procesu je schopen bojovat vitamín C. Proto se ke každému masu a uzenině doporučuje konzumovat salát nebo zeleninu.
Vždy se pečlivě dívejte na složení šunky a v ideálním případě si ji udělejte sami doma nebo se obraťte na bio výrobce.
Vybíráme kvalitní uzeninu
Jaké maso tedy patří na náš stůl? Tou nejlepší volbou je samozřejmě bio uzenina, jejíž výrobci při zpracování používají jen kvalitní maso, určité byliny a koření. Nesmějí používat fosfáty, aditiva, povoleny jsou jen citrany, tedy soli kyseliny citronové, a ke konzervaci mořská sůl.
Když si zkrátka dáte tu práci, můžete u nás sehnat skvělou biošunku i biouherák bez jediné stopy dusitanů. Jen si za ni o něco připlatíte. Máme ale i obecná doporučení pro ty s nižším rozpočtem. Spolu s cenou (levné uzeniny opravdu nemohou být kvalitní) se zajímejte o složení výrobku. To najdete na balení a při pultovém prodeji vám je povinen složení sdělit prodejce. Zajímejte se o množství masa, kterého by uzenina měla obsahovat co nejvíc, ale i množství separátů, konzervantů, solí, kterých by mělo být zase co nejméně. Kvalitní šunka by měla obsahovat 95 procent masa, párky okolo 80 procent. Mějte se na pozoru před označením dietní párky nebo dětská šunka. Testy u těchto výrobků prokázaly stejné množství dusitanové soli jako u šunky běžné.
Anebo vsaďte na domácí výrobu. Šunkovary si dnes našly cestu do většiny domácností a vyrobit si takovou domácí šunku není nic těžkého. Jen se nelekněte, že nebude růžová (růžovou barvu opět způsobují aditiva), ale našedlá. Chuťově však nebude mít konkurenci.
Čtěte také:
Rakovina z masa? Ne tak rychle!
Náhražky masa, které si zamilují i masožravci!
Cvrčci a maso z laboratoře. Jak bude vypadat menu v roce 2030?
foto: Shutterstock, zdroj: Hanka Zemanová, Bioabecedář Hanky Zemanové
