fbpx

Zveřejněno: 28. 5. 2017

Obrovské množství věcí se děti naučí samy předtím, než nastoupí do školy. Běhat, skákat, šplhat, rodný jazyk, jak potěšit ostatní, jak s nimi vycházet. To vše díky vrozené zvědavosti a pozornosti k chování ostatních lidí. Nelze je zastavit, aby se toto všechno nenaučily.

svoboda uceni 1

Svoboda učení, Peter Gray

Téma vzdělávání se tentokrát netýká zdraví fyzického, ale toho psychického, a tak i zdraví celé společnosti. Co můžeme dát světu více než generaci dětí, které vyrostou bez traumat a rozvinou naplno svůj potenciál? Fascinuje mě úspěch Summerhillu, Sadbury Valley, Waldorfské školy a dalších.

Obzvlášť teď, když mám dvouletého Davídka, tak mě otázka svobody učení a výchovy moc zajímá. Sami ještě nevíme, jak a kde budeme svého synka vlastně vzdělávat, jestli v klasické škole, alternativní škole, doma (nebo vůbec? :)), tak nasáváme informace a tvoříme si názor.

Přečetl jsem si teď knížečku, která se mnou obrovsky zarezonovala. Je to Svoboda učení od Petera Graye a všem bych jí moc a moc doporučil, dá se přečíst za jeden den. 

Rád bych teď vypíchl pár zajímavých bodů a třeba se rozjede diskuze, neberu to jako dogmata.

---

- Děti jsou přírodou navrženy tak, aby se vzdělávaly samy. Čím více se to snažíme kontrolovat, tím více to narušujeme.

- Touhu poznávat nedokáže zničit nic rychleji než prostředí, ve kterém je řečeno, co musí děti s novou věcí dělat a jak to dělat. To se děje ve většině škol.

- Po sta tisíce let se děti učily samy v kultuře lovců a sběračů. Vše formou hry a napodobování dospělých. Jak děti rostly, jejich hry se postupně stávaly realitou.

- Děti se nejlépe učí ve věkově promíchaném prostředí, kdy se malé děti neustále učí od starších, chtějí být jako ony. Starší děti se zároveň učí pečovat a pomáhat.

- Škola Sudbury Valley funguje tak, že děti mají po celý den volnost dělat si, co chtějí, pokud neporušují některé ze školních pravidel, které si kolektiv dětí a dospělých volí sám. Historie 40 let této školy ukazuje, že děti se naučí to, co v běžné škole, snad jen radostněji. Jsou stejně úspěšné v životě jako jiné děti, ale uchovávají si hravost a soustředění na své zájmy.

- Proč a jak se děti ve svobodné škole učí číst? Některé řekly, že chtěly číst, protože starším záviděly, že umí číst a že se baví o tom, co četly.

deti svoboda shutterstock 384877912

Děti milují svobodu. V prvních pěti letech jim ji většinou hojně poskytujeme, poté nastává doba zákazů a pravidel.

- Děti se raději zeptají na radu staršího dítěte než dospělého, protože dostanou jen samotnou odpověď a ne další mudrcování a více pomoci, než chtějí.

- Statisíce let se děti učily samy sledováním a hraním. Změna přišla s nástupem zemědělství, kdy byla od dětí potřeba poslušnost při práci na poli. Tato práce se později transformovala na práci v továrnách a poté ve školách a potřeba poslušnosti zůstala. Děti si učením nehrají, ale pracují. Tohle je práce a tohle je zábava.

- Dokud budou učitelé studenty jakkoli hodnotit, studenti se budou snažit naplnit očekávání učitele, ne si stanovit a naplnit vlastní očekávání.

- Proč nemají studenti rádi školu? Protože milují svobodu, je to jednoduché. Škola je vězení. Radostné učení vyžaduje svobodu. Během prvních 5 let jim většinou tuto svobodu poskytujeme.

- Pokud mají děti svobodu, rozvinou si vášnivé zájmy, pilně pracují, aby se staly odborníky v oblastech, které je fascinují, a poté najdou způsoby, jak se uživit následováním vlastních talentů.

- Změna přijde vně škol. Až se dostatečné množství lidí rozhodne pro svobodné školy nebo pro domácí výuku.

 

Čtěte také:

Odemkněte potenciál svých dětí: 1. díl

Chcete své děti dobře připravit do života? Pořiďte jim zvířecího mazlíčka!

Proč je dobré dítě naučit tvořit myšlenkové mapy?

foto: Shutterstock, zdroj: Peter Gray, Svoboda učení

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...