fbpx

Chov ryb a jiných vodních druhů roste ze všech sektorů světového potravinářského průmyslu nejrychleji. Úspěch budoucích generací rybářů ale mohou významně ovlivnit změny klimatu. Negativně.

Zveřejněno: 31. 10. 2018

Oceány se oteplují. To je jeden z nejvýznamnějších důsledků celkové změny klimatu, která je úzce spjata s tím, jak se v budoucnu rybářům bude nebo nebude dařit. Aby se jim dařilo, je přitom v zájmu celého světa. Podle nejnovější zprávy o stavu Světového rybářství a akvakultury Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) je totiž akvakultura jedním z nejdůležitějších faktorů potravinové bezpečnosti a také cílem udržitelného rozvoje. Pokud lidstvo nezačne přijímat zmírňující opatření, je pravděpodobné, že snahy rybářů budou stále více a častěji přicházet na zmar.

Související…

Pět největších hrozeb pro světový oceán a jak jim čelitMoře plastů zaplavuje oceány. Odpad by pokryl celou FranciiBude do roku 2050 v oceánu víc plastů než ryb?

Devadesát procent celosvětové produkce mořských živočichů v současnosti pochází z oblasti Tichomoří. Právě na Čínu, Bangladéš a Indonésii by ale měly změny klimatu mít největší dopad. Bez intervence může podle studie provedené výzkumníky na univerzitě v Kalifornii, Santa Barbaře, a publikované v americkém časopise Nature Ecology & Evolution v tomto regionu dojít k poklesu produkce na pouhých 30 %.

norsko rybi farma 515596789

Norské chovy ryb můžou na oteplování moří vydělat. Objeví se zde nové druhy. Ovšem jen dočasně


Existuje dokonce riziko úplné ztráty vod vhodných pro život mořských tvorů. Tak rapidní pokles v Tichomoří by poškodil nejen celosvětovou dostupnost těchto živočichů, ale také by se významně dotkl způsobu života obyvatel Indonésie, u nichž je rybolov hlavním prostředkem obživy. V jiných částech světa by se však paradoxně stejné jevy mohly projevit pozitivně. To se týká třeba Norska, kde se díky zvýšení teploty stanou zdejší vody pro chov ryb ideální. Klimatické změny tak mohou rybářům po celém světě přinést velmi nevyrovnané výsledky.

Přesuny rybářů?

Vědci se v rámci studie zabývali konkrétně třemi faktory, které pěstování akvakultury ovlivňují nejvíc. Vedle zmiňovaného oteplování povrchu mořských vod se jedná o okyselování oceánů a změny v řasách, které jsou primárním zdrojem potravy ústřic a dalších mořských obyvatel.

Adaptace rybářů na novou situaci musí být dobře naplánována. A oceány, kde ryb ubude, by mohly být využívány jinak, například pro sběr větrné energie.

Jednou ze strategií, která by rybářům pomohla, aby se přizpůsobili změnám, jež se v jejich revírech dějí, by mohlo být jejich přesouvání do příznivějších oceánských oblastí. Což je opatření, které v další nedávné zprávě zdůraznila FAO. Jde ovšem o to, aby adaptace rybářů na novou situaci byla dobře naplánována. A oceány, kde ryb ubude, by mohly být využívány jinak, například pro sběr větrné energie.

australie rybolov 145232716

Lov tuňáků se může od australských břehů vzdálit. Země má ještě další loviště, kde zatím úbytek ryb nehlásí


Jelikož je rybolov jako průmysl stále ve fázi růstu, umožňuje určitou flexibilitu. Což je v této záležitosti jednoznačně pozitivní skutečnost. Tato flexibilita je výhodná zejména pro země s výhradními hospodářskými zónami (EEZ), jako jsou USA nebo Austrálie. Už teď se objevují zprávy o tom, že chovatelé lososů v Austrálii stěhují své kotce do jiných zón, protože vody jsou moc teplé, a farmáři amerických ústřic přesouvají svá stanoviště co nejdál od okyselovaných vod severozápadního Pacifiku.

Základem je spolupráce

Země s většími možnostmi, jako jsou USA nebo Austrálie, by tak mohly být schopny vyřešit, co jiné nedokážou. Lepší plánování a přesuny lovišť či chovů mořských živočichů je právě to, s čím přichází zmiňovaná studie. Podle Halley Froehlichové, hlavní autorky studie a výzkumnice Národního centra pro ekologickou analýzu a syntézu na univerzitě v Kalifornii, Santa Barbaře, je ale nutné, aby se do této činnosti zapojili nejen samotní aktéři, tedy rybáři, ale též vlády jednotlivých zemí.

K "zemědělství oceánů" by se mělo přistupovat úplně stejně jako k zemědělství suchozemskému.

Ty by měly plánování a nápravná opatření, která se týkají oteplování oceánů, jednoznačně podpořit. K "zemědělství oceánů" by se tak podle Froehlichové mělo přistupovat úplně stejně jako k zemědělství suchozemskému.

foto: Shutterstock, zdroj: Futurity

Kateřina Hájková

Kateřina Hájková

Novinářka, učitelka jógy a instruktorka trx. Milovnice zdravého života, knih, zvířat, filozofie a historie. Ráda píše povídky a chystá se na román.



Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.