fbpx

Světové oceány pokrývají asi sedmdesát procent zemského povrchu. Ty jsou v posledních letech vystaveny několika vážným hrozbám, tvrdí analytici Světového ekonomického fóra. Bez zdravého vodstva nebude zdravá ani naše planeta.

Zveřejněno: 15. 6. 2018
Přečteno 2257x

Moře a oceány jsou původcem života na Zemi. Dodnes platí, že vody světových moří jsou nezanedbatelným zdrojem blahobytu – na globálním HDP se podílí zhruba pěti procenty. Polovina všech turistů, kteří tráví dovolenou v zahraničí, míří k moři. Více než devadesát procent mezinárodního obchodu se uskutečňuje prostřednictvím námořní přepravy. A tak bychom mohli pokračovat. Oceán je zkrátka entita, bez které se lidstvo jen těžko obejde. Analytici Světového ekonomického fóra vyjmenovávají pět hrozeb, jimž oceány v současné době čelí, a zároveň přinášejí možná řešení.

Změna klimatu

Podle odborníků jsou vůbec největším rizikem pro světové oceány nestabilní podmínky. Změna klimatu zvyšuje teplotu oceánů, což vede k nárůstu kyselosti a poklesu hladiny kyslíku v mořské vodě – v důsledku pak mořští živočichové hůře dýchají. Dopady lze ilustrovat na příkladu akvária, kde bychom najednou zvýšili teplotu vody a odstranili okysličovadlo i s filtrem. Naprosto stejný proces probíhá, byť nepoměrně pomaleji, v našich oceánech.

Uhlíkový dopad konzumace jednoho steaku je větší než cesty nízkoemisním vozem z Los Angeles do New Yorku.

Jako řešení se nabízí zmenšení uhlíkové stopy, což by podle odborníků mělo vést ke zpomalení klimatické změny. „Přemýšlejme o tom, co jíme nebo kam a jak cestujeme,“ píše Světové ekonomické fórum. Uhlíkový dopad konzumace jednoho steaku je prý větší než cesty nízkoemisním vozem z Los Angeles do New Yorku. Stejně tak se můžeme zajímat o uhlíkové stopy u ostatních druhů zboží, případně u jednotlivých firem, které zboží a služby produkují. Správná rozhodnutí při více než sedmimiliardové populaci se sčítají.

Související…

Bez oceánů bychom se podruhé nenadechli. Dnes mají svůj den!Moře plastů zaplavuje oceány. Odpad by pokryl celou FranciiBude do roku 2050 v oceánu víc plastů než ryb?

Znečištění plasty

Není příliš aktuálnějších „zelených“ témat než používání plastů, zejména těch jednorázových. Například Evropská unie zvažuje jejich naprostý zákaz. Důvodem je právě znečištění moří a oceánů, po jejichž hladinách putují doslova ostrovy plastového odpadu. Našly se exempláře i čtyřicet let staré.

Na každou tunu tuňáka, kterou z moře vylovíme, připadá asi kilogram plastů, který do moře vypustíme zpět.

Odhaduje se, že v oceánech se nachází asi pět bilionů kusů plastového odpadu. A nevypadá to, že by se situace sama od sebe nějak lepšila. Pro představu, na každou tunu tuňáka, kterou z moře vylovíme, připadá asi kilogram plastů, který do moře vypustíme zpět. Rovněž Světové ekonomické fórum zdůrazňuje zákaz jednorázových plastů jako jedno z řešení, které ale může být naprosto klíčové: „Každý kousek jednorázového plastu se v našem životě vyskytne na pár sekund či minut, v oceánech ale může plout celá staletí,“ píše portál Weforum.org.

plasty

Plasty v oceánech pokrývají plochu, jakou zabírá Francie. Tedy podle těch optimističtějších odhadů

Na druhé straně je ale třeba zvážit, kde se takové zákazy mají zavádět, aby byl jejich účinek co největší. Nedávno totiž byla zveřejněna studie, podle které až 95 procent plastového odpadu v oceánech pochází jen z deseti světových řek. Osm se jich nachází v Asii a dvě v Africe. V Evropě ani jedna.

Neudržitelný rybolov

Téměř jedna třetina světových zásob mořských ryb a dalších živočichů sloužících k naší obživě je lovena příliš intenzivně. To znamená, že se jejich stavy nestačí přirozeně obnovovat. Příkladem je třeba tuňák obecný. Ten se ještě před několika lety vyskytoval v mořích poměrně hojně, dnes je z něho jeden z ohrožených druhů.

Restaurace takové druhy servírují naprosto běžně. Je to prý stejné, jako kdybyste si objednali k večeři například nosorožce nebo pandu. Problémem je samozřejmě ilegální rybolov, který nerespektuje regulace, jež mají spotřebu ohrožených mořských živočichů omezit. Pokud nechcete k jejich vyhubení přispívat, můžete využívat aplikaci Seafood Watch, která pomáhá identifikovat výroby, jež ohrožené druhy obsahují. Tím pádem se jejich spotřebě můžete vyhnout.

Mořská chráněná území

Zřejmě všichni víme, že účelem parků a chráněných území na souši je předejít vyhynutí ohrožených druhů. Na moři to funguje úplně stejně. Podobně jako některé africké národní parky poskytují útočiště slonům či nosorožcům, mořská chráněná území pak mohou fungovat jako bezpečný přístav pro mořskou divočinu, včetně žraloků, delfínů, korálů či dalších druhů, jimž hrozí v bližší či vzdálenější době vyhubení.

Mořské „národní parky“ pokrývají dvě procenta celkové oceánské plochy, bylo by potřeba ale mít chráněných asi třicet procent.

V současnosti pokrývají takovéto mořské „národní parky“ jen asi dvě procenta celkové oceánské plochy. Podle některých vědců by ale k zabezpečení rovnováhy mořského ekosystému bylo zapotřebí tyto plochy zvětšit až na třicet procent. To je však úkol spíše pro politiky a vědce, kteří mají v této otázce vyvinout společné úsilí. My sami pak můžeme přispět změnou našeho spotřebního chování, kdy dáme přednost lokálním produktům před těmi, které pochází z dalekých končin.

rybolov

Rybolov je čím dál tím těžší, takovéto sítě používají rybáři u holandských břehů

Podpora rybolovu

Každý rok vydají vlády jednotlivých zemí světa kolem 35 miliard dolarů (770 miliard korun) na finanční podporu rybolovu. Většina z nich ale přispívá právě k tomu, že rybolov je stále intenzivnější, což pak vede k výše popsanému problému s neschopností populace některých mořských živočichů k přirozené obnově.

Rybářské lodi pak mohou lovit déle a ve vzdálenějších vodách, což by při neexistenci těchto dotací ekonomicky nedávalo smysl. Celosvětové úsilí by tak podle Světového ekonomického fóra mělo směřovat k zákazu dotování mořského rybolovu. Příležitost k tomu lze spatřovat v nadcházejícím jednání na ministerské úrovni v rámci Světové obchodní organizace, jež se má uskutečnit v příštím roce.

foto: Shutterstock

Zdeňka Musilová

Zdeňka Musilová

Vystudovala matematiku a ekonomii na brněnské Masarykově univerzitě. Je učitelkou na střední škole, má čtyři děti, všechny s jedním manželem.



Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.