fbpx

Miliony britských zahrádkářů ve válce: Jak bojují proti změně klimatu? 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Během druhé světové války povzbuzovalo britské ministerstvo zemědělství zahradníky, aby se i oni zúčastnili probíhajících bojů, a to pod sloganem Dig for Victory, tedy "kopej za vítězství". Teď má 30 milionů zahradníků z ostrovů bojovat proti jinému globálnímu nepříteli

Zveřejněno: 20. 6. 2022

Slogan „Dig for Victory“ si téměř o sto let později vzala za svůj a lehce modifikovala britská nezisková organizace Royal Horticultural Society (RHS). Tato iniciativa si dala za cíl zmobilizovat největší zahradnickou armádu k boji proti největší hrozbě 21. století, tedy proti změně klimatu. Nástroje, které jsou v zahradách k dispozici dnes? Sázení stromů, používání dešťové vody a výroba kompostu.

Pokud by každý z třiceti milionů britských zahrádkářů zasadil jeden středně velký strom a nechal ho vyrůst do dospělosti, zlikvidováno by bylo stejné množství uhlíku, jaké se vyprodukuje ujetím 457 miliard kilometrů autem. A pokud by každý zahradník vyprodukoval 190 kilogramů kompostu ročně, ušetřil by množství uhlíku, který vyprodukuje půl milionu domácností za rok při vytápění. To jsou výpočty organizace RHS.

Anglický trávníček už ne

S tím, jak se státy a firmy předhánějí ve snižování emisí, roste zájem chránit například lesy a mokřady a vyhýbat se tak rizikům, které přináší změna klimatu. Britští zahrádkáři tvrdí, že v tomto boji může posloužit jako mocný nástroj i skromná zahrada. „Zahrady se stávají výkladními skříněmi, demonstrují nebezpečí škůdců a hrozby klimatických změn a ukazují, co lze udělat, abychom se s tím vypořádali,“ říká Simon Toomer, kurátor živých sbírek v britské královské botanické zahradě Kew Gardens. Aby se zahrady vyrovnaly se změnou klimatu, musí se stát odolnějšími vůči teplejším a sušším podmínkám v létě a většímu množství srážek v zimě.

V minulosti chtěli všichni nedotčený trávník, nyní je v zahradnictví trendem přirozenost.

Ideální nízkouhlíková zahrada je tak trochu divoká. Je plná rostlin a překypuje životem. Zahradník v tomto udržitelném přístavu dbá na péči o život pod zemí, stejně jako na péči o květiny a keře. Recykluje posekanou trávu, spadané listí a zlomené větvičky a vyhýbá se toxickým chemikáliím, aby podpořil růst rostlin. Místo nich se spoléhá na domácí kompost a živý mulč, aby vytvořil prosperující prostředí.

„Všichni chtěli v minulosti nedotčený trávník, ale nyní je v zahradnictví trendem přirozenost,“ říká Justin Moat, vedoucí výzkumu v programu Nature Unlocked Kew Gardens, který zkoumá přírodní řešení změny klimatu a potravinové soběstačnosti. Ve Spojeném království byli zahradníci nedávno vybídnuti nechat přírodu, aby se vyvíjela bez zbytečných zásahů, čímž by se zachovalo přirozené prostředí pro život hmyzu. Vzhledem k tomu, že odhadem 23 % britské městské půdy pokrývají trávníky, existuje v zemi velký potenciál pomoci v boji proti globální krizi, co se týče biologické rozmanitosti.

Za obnovení půdy

Program Nature Unlocked také zdůrazňuje význam půdy mimo jiné pro zmírnění klimatických změn. „Pod zemí se toho děje mnohem víc než nad ní. Potřebujeme zdravou půdu kvůli produkci potravin a potřebujeme ji k zachycení uhlíku,“ vyzdvihuje důležitost půdy Moat. Podle studie z roku 2020 by doplňování a obnova světové půdy jak v zemědělství, tak v přírodní krajině mohly pomoci každoročně zlikvidovat až 5,5 miliardy tun oxidu uhličitého. To je ekvivalent ročních emisí skleníkových plynů USA, druhého největšího znečišťovatele ovzduší na světě.

Zdravá půda kompenzuje emise pohlcováním uhlíku z mrtvé rostlinné hmoty. Aby půda zachytila ​​co nejvíce uhlíku, potřebuje dobrou rovnováhu vody, vzduchových kapes, živých organismů, jako jsou houby, a živin. Zahradníci udržují tuto rovnováhu neustálým přidáváním organického materiálu do půdy. „Přirovnávám to ke spořicímu účtu,“ říká Andrea Bascheová, odborná asistentka na katedře agronomie a zahradnictví na University of Nebraska. „Potřebujete neustálý vklad rozkládající se rostlinné hmoty a kořenů do půdního „účtu“, abyste nakrmili všechny živé organismy.“

Základem je mulčování

Zahradníci by podle britských expertů neměli půdu příliš stlačovat nebo používat těžké vybavení, když je mokrá, protože to způsobí její zhutnění a uzavření životně důležitých vzduchových kapes. Pokud zůstane půda holá a bude vystavena přírodním živlům, bude degradovat a její zásoby uhlíku se vyčerpají. Pokrytí holé půdy rostlinami a mulčem je klíčem k zabránění pronikání oxidu uhličitého do atmosféry.

Spadané listí a polámané větvičky není třeba ze záhonů odstraňovat, ale lze s nimi zacházet jako s živým mulčem, který do půdy dodává životně důležité živiny. Zahradníci doporučují veškerou organickou hmotu v půdě ponechat. Mulčování také potlačuje plevel, pomáhá půdě zadržovat vlhkost a chrání kořeny rostlin před extrémními teplotami.

I domácí odpad lze využít

Snadný způsob, jak obohatit půdu, je také přidání domácího kompostu. Zdravý kompost by měl obsahovat vyváženou směs materiálů, které jsou bohaté na dusík, jako jsou odřezky trávy a slupky od zeleniny. Zásadní pro zdravý kompost je také uhlík, který obsahují dřevité stonky a papírové ubrousky. Aktivisté v Británii dokonce tvrdí, že kompostovat lze i materiály, jako je latex.

Kompostování likviduje jakékoli zbytky jídla udržitelným způsobem. Nemá-li potravinový odpad přístup kyslíku, hnije a uvolňuje metan. To je skleníkový plyn, který má zásadní vliv na globální oteplování. Na kompostu s přístupem kyslíku se organický odpad přeměňuje na stabilní půdní uhlík, přičemž zadržuje vodu a živiny.

Hromady kompostu se musí pravidelně obracet, alespoň jednou za měsíc, aby se do biomasy dostal vzduch a aby zůstala vlhká. Zahradnímu kompostu může trvat až dva roky, než dosáhne zralosti, kdy získá tmavě hnědou barvu, má drobivou strukturu a voní jako vlhký les.

Rybníčky a jezírka ano, ale...

Někteří zahrádkáři pořád ještě touží po jednotném vzhledu svých květinových záhonů a trávníků. Pokud chcete ale přeměnit svou zahradu na „miniaturní jímku uhlíku“ a pomoci tak v boji proti globálnímu oteplování, je výhodné pěstování široké škály rostlin. Bylo prokázáno, že rozmanitost rostlin zvyšuje množství uhlíku uloženého v půdě.

Na zahradě je důležité pěstovat vrstvené rostliny a plodiny s kořeny, které zasahují do různých hloubek, aby mohly proniknout do různých vrstev půdy a šířit kolem sebe živiny. To čerpání uhlíku usnadňuje. Z toho důvodu také těm, kdo by svou zahradu rádi na úložiště uhlíku přeměnili, doporučuje RHS logicky vysadit směs dlouhověkých stromů odolných vůči suchu, jako je dub, a těch, které snesou přemokření, jako je javor a vrba. Rozsáhlé kořenové systémy mají také trávy, dřevité keře a bylinky jako rozmarýn, máta a tymián.

Důležitou roli v boji zahrad proti změně klimatu mohou hrát i jezírka. Podle studie malých rybníků v severovýchodní Anglii se v nich ukládá mnohem vyšší množství uhlíku (79 až 247 gramů na metr čtvereční za rok) ve srovnání s okolními lesy nebo pastvinami (2 až 5 gramů). Uměle vytvořené nádrže, například ty, které shromažďují dešťovou vodu, často ve skutečnosti do ovzduší vypouštějí uhlíku více, než ukládají ve svém bahnitém sedimentu.

Kromě toho mohou do atmosféry vypouštět také velké množství metanu. Na britské University of Exeter dospěli k závěru, že rybníčky menší než jeden metr čtvereční produkují přibližně 40 % celkového objemu emisí metanu z vnitrozemských vod.

„Pokud rozvíříte kal na dně jezírka, uvolní více metanu, než pohltí uhlíku,“ poznamenává Sally Nexová, profesionální zahradnice a autorka knihy Jak zahradničit s nízkými emisemi uhlíku. Chcete-li škodlivý plyn udržet, doporučuje odstranit spadané listy z povrchu jezírka, protože hnijící zbytky budou na podzim uvolňovat metan.

Návodů na boj se změnami klimatu v zahradách existuje samozřejmě víc. Zahradníci, kteří nízkouhlíkové postupy přijmou, budou každopádně odměněni biodiverzitou a bujným rostlinstvem. Ti, kteří to již vyzkoušeli, nešetří superlativy a vřele doporučují ostatním, aby je následovali.

Související…

Japonci vyvinuli cement ze zbytků jídla. Materiál je pevnější než beton
Jan Handl

foto: Shutterstock, zdroj: BBC

Tipy redakce

Díky čemu vznikl na Zemi život? Zřejmě pomohla činnost pevninských sopek

Díky čemu vznikl na Zemi život? Zřejmě pomohla činnost pevninských sopek

Vznik života je pořád ještě pro nás zahalen tajemstvím, tedy pokud nejsme...

Změní vesmírní chameleoni Einsteinovu teorii relativity?

Změní vesmírní chameleoni Einsteinovu teorii relativity?

Vesmír se rozpíná a zároveň zrychluje. O tom mezi vědci panuje v zásadě shoda....