fbpx

Kultura konzumu: V čem jsou děti v současné společnosti jiné a proč 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Lidé v současné společnosti se oproti nedávné minulosti (míněno tím období před „sametovou revolucí“) hodně změnili a pro děti a mladistvé to platí dvojnásob. V čem přesně a proč?

Zveřejněno: 26. 6. 2022

Charakteristickým znakem životního stylu většiny lidí v moderní technicky vyspělé společnosti je všeobecná soutěživost založená na vlastnosti individuálního ega, které chce pro sebe mít co nejvíc peněz, majetku, slávy a obdivu druhých. Jedinec v tomto systému je nepřímo nucen „se zařadit“ a „lokty se prosazovat vůči druhým“, ať už si tuto vazbu uvědomuje či nikoliv. Ti, kteří se v takových „rvavých“ vztazích prosadí nejvíce, jsou ve společnosti oceňováni jako úspěšní a stávají se vzorem pro ty, kteří se je snaží ze stejných pohnutek napodobit. To platí prakticky ve všech oblastech, počínaje vládnoucími ekonomickými strukturami a politiky a konče těmi, kterým přináší uspokojení si alespoň v bulvárním tisku číst o těch slavných.

Je přirozené, že děti a mladí lidé přijímají nové poznatky bezprostředně, snaží se je uplatňovat sami na sobě a vůči svému okolí. Představy o světě, který je obklopuje, jsou formovány právě na těchto přijímaných informacích, které jsou chápány jako samozřejmé pro jejich bytí. O to více se na nich projevují informační vlivy, kterými jsou zahrnováni doma, ve škole a z nejrůznějších jim dostupných sdělovacích médií. Nelze se pak divit, že přirozená hravost a zvídavost dětí i kreativita mladistvých jsou deformovány.

Drezura či ignorace

Někteří rodiče se snaží, aby jejich dítě v rámci již nastíněných společenských pravidel nějakým způsobem ve společenství jejich vrstevníků „vyčnívalo“. Hmotné tužby a především ego „zkušenějších a světa znalých“ rodičů se typicky projevují v drezuře potomka, z něhož se má stát slavný a bohatý sportovec nebo se má obdobně projevit v jiné oblasti. Opakem jsou poměry, kdy se rodiče z různých hmotných důvodů dítěti nevěnují nebo ani nemohou, takže na ně působí ještě ve větší míře přetlak neutříděných informací z okolí, v nichž se nedokáží smysluplně orientovat. Většinou se pak sdružují s jedinci, kteří mají podobné problémy a přijímají dostupné informace, jež sami považují za správné a které je podle nich vyvedou na úroveň těch úspěšných.

Ve společnosti ovládané tržní ekonomikou není překvapením, že drtivá většina informačních zdrojů je jí poplatná, tedy přizpůsobená a propagující tento systém.

Školní výchova dětí přirozené sklony člověka k egoismu dále prohlubuje. Stávající školský systém nerozvíjí schopnosti jedince jako individuální bytosti, ale vede často k jeho frustraci. Záleží pak na individuálních vlastnostech každého a na jeho „odolnosti“, jak jej tento stav ovlivní a jak se k těmto skutečnostem postaví. Nechtěnými důsledky mohou být například šikana spolužáků nebo i učitelů, kriminalita a jiné skutečnosti, podněcované zejména dostupnými veřejnými informacemi a takto chápanou „morálkou“.

Jak na vzdělání?

Nabízí se myšlenka, že by dětem, mladým lidem i společnosti více prospělo poskytování pouze základního školského vzdělání – naučit se číst, psát, jednoduché početní úkony a další všeobecné znalosti. Na tuto průpravu by navazovalo svobodné rozhodnutí, jak se dále pod odborným vedením individuálně vzdělávat v oboru svého zájmu nebo se věnovat činnosti, která rovněž povede k naplnění snahy o skutečný projev své osobnosti. Lze oprávněně očekávat, že by se u většiny významně projevily osobní předpoklady, a tím také zájmově vyvolaná zodpovědnost k vykonávané práci, a to zcela určitě ku prospěchu celku.

Současný přetlak informací a technické možnosti jejich příjmu jsou hlavní příčinou, proč a jak jsou děti a mládež v porovnání s ještě nedávným obdobím přelomu 20. století jiné. Prakticky neomezená dostupnost jakýchkoliv informací, bez ohledu na jejich kvalitu a úměrnost, se převážně negativně odráží zejména v projevech mladého člověka, neboť ten postrádá korigující životní zkušenosti. Ve společnosti ovládané tržní ekonomikou není překvapením, že drtivá většina informačních zdrojů je jí poplatná, tedy přizpůsobená a propagující tento systém. Jsou zaměřeny na evokování nejrůznějších hmotných tužeb člověka, aby byl manipulovatelný, v souladu se ziskovými cíli těch, kteří takové informace jako nákladovou součást byznysu financují.

Dětství a dospívání v konzumu

Základ je v takové rodině, která si dokáže udržovat relativní odstup od všeobecně působícího konzumního způsobu života, spojeného s posilováním výlučně hmotných aspektů bytí. Rodina by měla být přirozeným nositelem alespoň základních morálních hodnot – čestnosti v jednání vůči jiným lidem, potlačování osobního sobectví a spoléhání se na vlastní úsudek v protikladu k tržně vnucovanému unifikovanému myšlení a jednání.

V takovém prostředí, bez ohledu na to, zda jde o klasicky organizovanou nebo v přátelském soužití fungující rodinu, získává dítě základní postoje pro celý život. Právě zde se současná společnost chová většinou jinak. Principy dobra, jak se promítají v klasických pohádkách, jsou nahrazovány moderními pořady pro děti, v nichž se promítá násilí jako běžná součást života.

Deficit duchovního rozměru při formování úsudků a morálního profilu si dítě odnáší do mladistvého a později dospělého života.

Později, když dítě využívá schopnost samo si vyhledávat a přicházet do styku s plošně šířenými informacemi, chybí mu přirozený smysl pro rozeznání dobra. Deficit duchovního rozměru při formování úsudků a morálního profilu si dítě odnáší do mladistvého a později dospělého života. Člověk směrovaný k závislosti na symbolech hmotného blaha a s pokřivenou morálkou je však snáze zneužitelný. Nápravná opatření vůči kriminalitě, s narůstajícím podílem mladých pachatelů, zůstávají proto neúčinná a navíc odčerpávají zdroje společnosti potřebné k účelnějšímu využití.

Záleží na nás dospělých, ať už se přímo podílíme na výchově dětí nebo ne, jak svými postoji ovlivňujeme jednání lidí v nejbližším okolí. Jakou dáme příležitost mladým lidem při vstupu do praxe života a jak jim pomůžeme vlastním příkladem rozpoznávat, co je správné a pro člověka přirozeně důstojné.

Související…

Vojtěch Lust: Šťastná cesta životem aneb Jak zatočit s bezmocí
Nový Fénix

foto: Shutterstock, zdroj: Zdeněk Svoboda, Nový Fénix

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...