Předpovědi na následující dny slibují první letošní supertropické teploty. Meteorologové očekávají, že rtuť teploměru na některých místech překročí hranici 35 stupňů Celsia. Dá se očekávat, že akvaparky, koupaliště i nechráněné přírodní vodní plochy budou v obležení jak milovníků vodních sportů, tak nešťastníků, kteří prostě jen utíkají z bytů, proměněných v akumulační kamna.
zdroj: Meteocentrum
A s příchodem prvních velkých veder taky začínají lékaři a záchranáři bít na poplach. I když si část lidí vedro užívá, obecně totiž máme tendenci jeho vliv na lidský organismus podceňovat. Podle rozsáhlé české studie vyjíždí během horkých dnů záchranáři téměř dvakrát častěji než ve dnech, kdy je teplota snesitelná. Ročně s extrémními teplotami souvisí více než 30 tisíc jejich výjezdů.
Úpal nebo úžeh? Není to to samé
Pojmy úpal a úžeh se často používají jako synonyma, ve skutečnosti jsou to ale dva různé problémy, které mají stejnou příčinu: sluneční paprsky. Úžeh si uženete při dlouhém pobytu na sluníčku bez klobouku, čepice nebo klidně jen mokrého trička. Dochází k lokálnímu přehřívání tkání a k reakci centrálního nervového systému.
Úpal je širší pojem. Znamená celkové přehřátí organismu, ke kterému se můžete propracovat i pod slunečníkem, ve stínu ořešáku nebo aniž byste vůbec vystrčili nos ven. Stačí, aby tělo nedokázalo odvádět nahromaděné teplo. Právě proto dochází k tragédiím v rozpálených autech, nevětraných bytech, kancelářích, ale i v plenkou zakrytém kočárku.
Schopnost zbavovat se přebytečného tepla totiž rozhoduje o tom, jestli tropické teploty zvládneme bez následků, nebo skončíme s vážnými zdravotními problémy. A s ní mají největší problém ti nejzranitelnější: miminka a senioři a zvířata.
Auto není čekárna, ale skleník na kolech
Zprávy o psech, které někdo nechal v rozpáleném autě, sice pořád budí vášně, ale už nás ani nepřekvapí. Zprávy o dětech, které na nezodpovědnost někoho jiného doplatily, v nás zůstávají déle.
Jako když policie v červenci 2024 zachraňovala ve Stodůlkách pětiměsíční dítě, zavřené v autě na přímém slunci. Žena, která hlídku přivolala, uvedla, že u auta čekala „minimálně deset minut," další svědek tvrdil, že auto stálo na místě zhruba půl hodiny. Když dorazila matka, tvrdila, že si „jen na pár minut odskočila na poštu" a k vyšetření své dcery svolila jen velmi neochotně.
Těch „pár minut" ovšem představuje rozdíl mezi fajn letním dnem a velkým problémem nebo, bohužel, tragédií.
První vedra roku: Na co upozorňují lékaři a záchranáři
- Pijte průběžně během celého dne, nečekejte na pocit žízně.
- Omezte fyzickou námahu mezi 11. a 16. hodinou.
- Nenechávejte děti, seniory ani domácí zvířata v zaparkovaném autě, a to ani na několik minut.
- Větrejte hlavně brzy ráno a pozdě večer, přes den okna zastiňte.
- Noste lehké oblečení a pokrývku hlavy.
- Nepodceňujte bolesti hlavy, závratě, nevolnost nebo neobvyklou únavu.
- Senioři a lidé užívající léky na tlak či odvodnění by měli dbát na dostatečný příjem tekutin a případné obtíže konzultovat s lékařem.
- Alkohol a nadměrné množství kávy mohou dehydrataci zhoršovat.
- Pokud se objeví zmatenost, poruchy vědomí, opakované zvracení nebo křeče, volejte záchrannou službu.
Auto má totiž jednu nepříjemnou vlastnost. Funguje podobně jako skleník. Sluneční paprsky projdou okny dovnitř, zahřejí sedačky, palubní desku i vzduch, ale teplo nemá cestu ven. A teplota v interiéru stoupá. Přitom nezáleží na tom, jestli je venku příjemných dvaadvacet nebo úmorných pětatřicet, ani na tom, jestli necháte pootevřené okno.
Jedna studie prokázala, že v průměru roste o téměř 2 ºC každých pět minut až na hodnotu přibližně o 22 °C vyšší, než je okolní teplota. Jiná studie sledující teplotu uvnitř aut v různých meteorologických podmínkách naměřila v jejich kabinách teploty od 41 do 76 °C, v průměru 68 °C.
Nechat uvnitř auta na parkovišti v létě čokoládu je nepříjemnost. Nechat tam ale cokoliv, co dýchá, je žádanka na průšvih. Žádných „bezpečných“ pět minut neexistuje.
Únava, nebo začínající přehřátí?
První příznaky přehřátí nevypadají nijak dramaticky. Člověk bývá unavený, bolí ho hlava nebo se mu dělá nevolno. U dětí se může objevit plačtivost, ospalost nebo nezájem o okolí. U seniorů bývají projevy ještě nenápadnější, či spíš se za únavu zamění ještě snadněji. Nojo, už má svoje roky a je horko, potřebuje si odpočinout... Čekat, že to samo odezní, ale není vůbec dobrý nápad.
Pokud se objeví zmatenost, poruchy vědomí, opakované zvracení nebo křeče, jde už o stav, který vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. U přehřátí totiž často rozhodují minuty. Čím dříve se člověka podaří dostat do chladu a začít ho ochlazovat, tím menší je riziko, že to bude mít vážné následky.
Nestačí hlídat jen teploměr
Vlny veder představují zvýšené riziko také pro lidi, kteří užívají některé léky. Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) mohou některé přípravky zvyšovat ztráty tekutin nebo ovlivňovat pocení, které je jedním z hlavních mechanismů ochlazování těla.
Reklama
Riziko se týká například diuretik používaných při léčbě vysokého krevního tlaku nebo srdečního selhání, některých antidepresiv, antipsychotik nebo antihistaminik. Některé léky mohou zvyšovat riziko dehydratace, jiné ovlivňují krevní tlak tak moc, že se v kombinaci s vedrem častěji objevují závratě, slabost nebo kolapsové stavy.
Lidé užívající dlouhodobou medikaci by tedy měli během horkých dnů věnovat pitnému režimu ne jen vyšší, ale plnou pozornost a případné obtíže konzultovat s lékařem co nejdřív.
Pozornost je třeba věnovat i samotným lékům. Některé přípravky jsou citlivé na vysoké teploty a jejich skladování v rozpáleném autě nebo na přímém slunci může snížit jejich účinnost.
Nenápadně, bez varování
Úpal nevzniká ve chvíli, kdy je nám horko. Vzniká až tehdy, kdy si tělo přestane vědět rady s teplem, které se v něm postupně nahromadilo. A protože to se děje postupně a nedramaticky, přehlédnout chvíli, kdy se z nepohodlí stává zdravotní problém, není složité.
