Přečteno 6905x

Hájemství černých srubových dřevěnic s bílou ornamentální kresbou je osobité a neopakovatelné. Žádné takové nikde jinde na světě není. Zdejší lidová architektura je jedinečná a na výsost originální. Tento výlet nabízí nejen krásná panoramata, ale i výlet do minulosti. 

Jsme v Žilinském kraji na Slovensku, cesta z Rajce kotlinou Strážovských vrchů netrvá dlouho. Pohled na první malované domy dává jasně na vědomí, že Čičmany jsou unikátní. Černé srubové dřevěnice mají bílou ornamentální kresbu. Oproti minulosti tu dnes žije už jen pár desítek lidí. Je milé, že jsou ochotni se o příběhy své výjimečné obce podělit.

Nad talířem halušek proti proudu času

V malém a mile venkovsky útulném hostinci, který má samozřejmě také fasádu vymalovanou stejně jako všechny okolní domy, sedí pár starousedlíků u piva. Dávám si halušky a jsem zvědavá, jak je dělají právě tady v Čičmanech. Musím uznat, že jsou vynikající. Dojídám a přisedám si ke stolu štamgastů. Hned se rozpovídají o zdejší nejlépe zachované dřevěnici. Je to pavlačový jednopatrový Radenův dům, v němž je umístěná národopisná výstava, která byla koncem 80. let minulého století rozšířena o expozici bydlení ve srubovém domě, v němž společně žily velkorodiny Štefana Gregora a Petra Pupáka.

cicmany 2

Lidová tvořivost je v Čičmanech všudypřítomná. Stačí se jen rozhlédnout kolem a výlet do minulého století je zaručen.

Geometrické ornamenty

Celé fasády čičmanských chalup tvoří bíle vymalované ornamenty, které se na černém dřevě krásně vyjímají a doslova svítí do dálky. Když se člověk dívá na jejich fasády z povzdálí, ani si neuvědomuje, jaké ty tvary vlastně jsou. Stačí ale popojít kousek blíž a je to jasné. Motivy jsou vskutku různé, z rostlinné i zvířecí říše, mnohde jsou to i postavičky, srdíčka a to všechno spojují různé vlnovky, kolečka nebo křížky.

Typické čičmanské malby se popisují takto: jsou to stylizované geometrické tvary, které byly zpočátku jen součástí zdejší typické výšivky, až později se z nich stal dekorativní prvek jako součást fasád srubových domů.

Výzdoba domů je stará dvě stě let

Kresby na domy lidé nejdříve tvořili bílou hlínou, později vápnem. Jde o skutečnou lidovou tvořivost. Místní obyvatelé si na domy, ale také na různé předměty domácí potřeby, malovali bez předkreslování, rovnou podle svých představ nanášeli barvu na stěny domů. A dělají to dodnes, viděli jsme i necky poseté obrázky, nebo pumpy a psí boudy.

Jedinečné čičmanské umění jezdí obdivovat tisíce turistů i ze vzdálenějších koutů Evropy, nebo dokonce i ze zámoří. Celé rodiny, které musely ve své domovině čelit nepříznivým životním podmínkám, živelným pohromám i sporům se zeměpány, přesidlovaly totiž zejména ve 30. letech minulého století do Ameriky, ale také do Dalmácie, Francie i Belgie, cílem bývalo mnohdy i Rakousko.

Nejvíc dřevěnic se dochovalo v dolní části obce. Právě toto místo je od roku 1977 památkovou rezervací lidové architektury. Původní obyvatelé přišli do obce pravděpodobně už v první polovině 14. století. Čičmanští byli především zemědělci, chovali ovce a vyráběli brynzu.

Další vesnici jako malovanou rukou Josefa Lady najdete i v Polsku. Na překrásné chaloupky se můžete podívat v článku: Pohádková Zalipie: Jak se z map od kouře stalo umění?

 

 

foto: autorka

Táňa Pikartová

Táňa Pikartová

Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.