fbpx
Oslo jde příkladem. Zvítězilo v soutěži o nejekologičtější město Evropy Dalších 5 fotografií v galerii
Nová čtvrť Osla roste na jednom z fjordů. Vše tady má být supermoderní a ekologické

Nabíjecí stanice na parkovištích, daň za vjezd do města pro auta na spalovací motory, třídění odpadů a žádné topení na fosilní paliva. To, co by mělo fungovat všude, v Oslu už funguje

Zveřejněno: 26. 4. 2019

Zatímco nejšťastnějším městem Evropy je prý Kodaň, tím nejekologičtějším se letos stalo Oslo. Norská metropole získala první místo v soutěži European Green Capital Award a zařadila se tak mezi lídry v boji proti globálnímu oteplování a klimatické změně.

„Jsme hrdí na toto ocenění. Boj proti změně klimatu a přizpůsobení se tomuto trendu je největší výzvou současnosti, kterou nemůžeme přenechat nikomu jinému. V roce 2019 chceme svět pozvat do Osla, abychom sdíleli a vzájemně se od sebe učili. Našim cílem na postu Evropského zeleného hlavního města je šířit znalosti, inspirovat a mobilizovat naše občany a podnikatele, aby dělali rozhodnutí šetrnější k životnímu prostředí,“ řekl během udílení cen Raymond Johansen, současný starosta. 

oslo starosta 0405454384

V roce 2019 chceme svět pozvat do Osla, abychom sdíleli a vzájemně se od sebe učili, řekl starosta Osla Raymond Johansen při udílení cen


Spolu s dalšími 39 městy je Oslo součástí takzvané sítě C40, která se zavázala plnit nejambicióznější cíle Pařížské dohody na lokální úrovni. Už nyní je tato organizace považována za jednu z nejefektivnějších skupin pracující v této oblasti a Oslo stojí v jejím čele.

Počítat uhlík jako peníze

Oslo chce do roku 2020 snížit své emise o 36 procent, do roku 2030 by to pak mělo být až o 95 procent. Jako nejekologičtější město Evropy doufá, že bude pro ostatní inspirací. Aby úspěšně dosáhlo svých cílů, rozvíjí nejrůznější „zelené“ strategie od elektrických vozidel a udržitelných budov přes obnovitelné zdroje energie až po cirkulární ekonomiku.

oslo 363115784

Oslo: Město, od kterého by se mohly metropole učit, jak žít udržitelně


Město se například zavázalo, že uhlíkové emise bude počítat stejně jako peníze. Z toho důvodu byly do vládního rozpočtu integrovány i takzvané klimatické rozpočty, které stanovují maximální povolený objem emisí za rok. V současnosti jsou stanoveny do roku 2020, přičemž první takový rozpočet byl uveden do praxe už v roce 2017.

V roce 2013 bylo v průměru 5,6 % všech nových vozidel ve městě plně elektrických, přičemž v březnu 2014 se jejich podíl zvýšil na rekordních 20,3 %.

Rozpočty jsou každý rok aktualizovány a související data se publikují každé tři měsíce. Díky tomu pak může vedení města efektivněji plánovat, jak příští rok naloží s financemi. Místní odborníci také pravidelně vypracovávají report o tom, jak se v dosahování cílů pokročilo.

Podpora chodců a elektroaut

Při snaze o snižování emisí se samozřejmě v hledáčku vedení města ocitla také doprava. Oslo se v současnosti snaží zatraktivnit pěší chůzi, cyklistiku, elektromobilitu i městskou veřejnou dopravu a za užívání silnic osobními auty naopak zavádí platební systém v podobě vybírání mýtného. Ten zatím evidentně svou funkci plní dobře, neboť dopravu v hlavním městě výrazně omezil. Řidiči musí při každém vjezdu do Osla platit od července 2018 45 norských korun mimo špičku, ve špičce pak 55 korun, tedy asi 143 korun českých, což je výdaj, který si i norský bohatý řidič dvakrát rozmyslí. Příjmy z mýtného budou použity jako investice do veřejné dopravy.

oslo 1056800483

V Oslu můžete pohodlně nabíjet na každém větším parkovišti. Město na to má totiž připravenou infrastrukturu


Co se týká elektromobilů, ty mají samozřejmě vjezd do města zdarma. Už je to ostatně více než deset let, co se Oslo zavázalo, že bude tuto variantu mobility podporovat. A svým slibům se očividně snaží dostát, například v roce 2014 městská rada zavedla v ulicích více než 900 nabíjecích stanic. A už rok předtím bylo v průměru 5,6 % všech nových vozidel ve městě plně elektrických, přičemž v březnu 2014 se jejich podíl zvýšil na rekordních 20,3 %. V centru se také setkáte s autobusy, loděmi i tramvajemi poháněnými hydroelektrickou energií.

Oslo se také snaží docílit změny ve stavebnictví, budovy totiž představují 20 % celkových emisí.

Mezi další plány města patří zákaz automobilů ve všech hlavních ulicích a přizpůsobení cest chodcům a cyklistům. Přestože Oslo přijímá jedno opatření za druhým, snížení počtu osobních automobilů je samozřejmě stále jednou z největších výzev, kterým hodlá čelit.

Zelené stavebnictví

Zatímco asi 60 % emisí má na svědomí doprava, dalších 25 % pochází z výroby vozidel a strojů. Proto, aby i v tomto odvětví město snížilo emise, iniciovalo vývoj zařízení k výrobě bez fosilních paliv. Právě testuje čtyři pilotní projekty, které se týkají staveb i demolic budov bez použití fosilních paliv, nových prototypů elektrických vozidel a na místě vytvořených obnovitelných zdrojů energie. Výstupy probíhajících projektů budou použity jako vodítka pro zadávání veřejných zakázek.

oslo 110621273

Fosilními palivy už si v Oslu nezatopíte. Město bere většinu tepla z teplovodů


Oslo se také snaží docílit změny ve stavebnictví, budovy totiž představují 20 % celkových emisí. Město v současnosti rozvíjí strategie, které do roku 2020 povedou k úplnému zákazu používání fosilních paliv k vytápění. Již v současnosti jsou však tato paliva z topného systému města téměř vyloučena a 99 % energie pochází ze zpětného získávání tepla z městských teplovodních kanalizací. Město se navíc snaží různými projekty demonstrovat proveditelnost výstavby budov, které mají neutrální vliv na klima.

Zodpovědní třídiči

I ve třídění odpadů jdou Norové příkladem, už v roce 1997 vybíralo město od lidí papírové nápojové kartony. Sklo a kov byly odděleně posílány do 700 sběrných center. Potravinový odpad a třídění plastů začalo v roce 2009 a do roku 2012 se stalo nedílnou součástí života každé domácnosti. Lidé také postupně začali snižovat množství vyprodukovaného potravinového odpadu.

Městská strategie pro nakládání s odpady už dlouhou řadu let dobře funguje a dodnes nemusely být v původním systému provedeny žádné logistické změny. Místo toho stačila pouze jeho modernizace. Plastový odpad se recykluje, zatímco potravinové zbytky jsou dodávány do biologické čistírny s kapacitou 50 tisíc tun odpadu ročně. Zařízení produkuje bioplyn, který stačí na provoz 150 autobusů, a dodává biomasu asi do stovky středně velkých zemědělských podniků.

Související…

V centru Osla zrušili 700 parkovacích míst. Do ulic se vrátil životSWCSummit: Vyhrál švédský start-up, jehož přístroj umí šetřit vodu při praníNejchytřejší domy? Reagují na teplotu těla a na vibrace

Ani našemu hlavnímu městu nelze upřít snahy o zlepšení životního prostředí a stavu klimatu. Praha chce například svážet organický odpad a zakládat re-use centra a chce také vyrábět bioplyn. Aby ale stačila norské metropoli, která se zatím ubírá vpřed mílovými kroky, bude se muset ještě hodně snažit.

foto: Profimedia, zdroj: Europa.eu

Tipy redakce

Jan Rak: Realitu si každý vytváří podle sebe, až si to uvědomíme, bude tu ráj

Jan Rak: Realitu si každý vytváří podle sebe, až si to uvědomíme, bude tu ráj

Je realita to, co vidíme? Nebo si ji každý z nás vytváří po svém? Co nám vlastně o...

Pouštíte dětem videa z jejich akcí? Můžete je tak připravit o zážitek

Pouštíte dětem videa z jejich akcí? Můžete je tak připravit o zážitek

Kamera je úžasný vynález. Dokáže zaznamenat skutečnost a uchovat ji v reálné...

Zneužívají fotek vašich dětí? Jak fungují digitální únosci

Zneužívají fotek vašich dětí? Jak fungují digitální únosci

O rodičích, kteří na internetu pilně dokumentují každý okamžik života svých...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.