Kam je umístit? Chytré lavičky se musejí nejdřív chytře nainstalovat

V dnešní době existuje smart verze téměř každého kusu vybavení veřejného prostoru. Smart lampy, smart odpadkové koše, smart semafory. Smart lavičky nejsou výjimkou. Díky solárním panelům jsou energeticky zcela soběstačné, díky integrované Wi-Fi umožňují přístup k vysokorychlostnímu internetu, díky schopnosti uchovávat nabitou elektrickou energii pak nabízí možnost nabíjení mobilních telefonů a elektrokol. A to jsou jen některé z funkcí, kterými tento kus veřejného nábytku ve své chytřejší verzi oplývá.

Pryč jsou časy, kdy tím nejzajímavějším, co jste na lavičce mohli dělat, bylo čtení knížek, parkour nebo krmení holubů. Na lavičce můžeme být nonstop online a naše telefony budou neustále nabité energií. To ale není všechno, lavička si totiž za to, co všechno nám poskytne zadarmo, vezme něco malého zase zpátky. Totiž naše data.

Benchmark projekt: Kde bude sedět nejvíc lidí? Tady asi ne

Chytré lavičky dokážou mapovat naše chování ve veřejném prostoru. To na jednu stranu může zefektivnit městské plánování a umisťovat lavičky natrvalo na ta místa, kde mají potenciál být skutečně využívané. Na druhou stranu jde opět o naše údaje a souhlas s jejich využitím dáváme nevědomky buď tím, že se přihlásíme k místní Wi-Fi, a v případě zabudovaných měřících senzorů už jenom tím, že se na lavičku posadíme.

Pro dobro věci

V holandském Groningenu spustila společnost Bureau Buitendienst projekt s příznačným názvem Benchmark ("bench" je anglicky lavice, spojení "benchmark" pak znamená nastavenou laťku/úroveň kvality). Implementovala do přemístitelné lavičky senzory, které měřily četnost jejího využívání. Lavičku pak týden co týden stěhovali po různých lokalitách v centru města a ona sbírala data týkající se užitečnosti jejího umístění. Kromě senzorů obsahovala QR kód, který vedl obyvatele města přímo k dotazníku plného otázek, jež se týkaly veřejného sezení. Díky tomu získala společnost množství dat o využívání veřejného prostoru, a to jak kvantitativních (senzory), tak kvalitativních (vyplněné dotazníky). A ušetřila tím spoustu peněz za desítky hodin výzkumu v terénu.

V ideálních případech města občany do plánování veřejného prostoru začleňují, jenže v okamžiku, kdy je doplánováno a přechází se k realizaci, občanů už se nikdo na nic neptá. Tady dostali lidé prostor vyjádřit svůj názor ještě v průběhu umisťování a jejich postřehy budou brány v potaz až k finální realizaci, kdy dojde k pevné instalaci laviček.

Model pražské chytré lavičky. Těch prvních deset zatím moc úspěchu nesklidilo

Díky sesbíraným datům a zpětné vazbě obyvatel dospělo město k závěru, že je zde vysoká poptávka po nových místech k sezení hned v několika lokalitách. Tento a podobné projekty jsou malým, ale určitě významným prvním krokem k aktivnímu zapojení obyvatel měst do procesu plánování uživatelsky přívětivého veřejného prostoru chytrých měst budoucnosti.

Co sedí Praze

V Praze bylo v roce 2017 napevno nainstalováno 10 chytrých laviček od sedmi různých výrobců. Praha tak nezjišťovala, kam lavičky vhodně umístit, ale jestli chytré lavičky vůbec někam umisťovat. Zkušební provoz smart laviček trval až do první poloviny roku 2018 a pro vyhodnocení jejich oblíbenosti byla použita data o využívání sítě Wi-Fi a nabíjecích portů. Data jsou volně k dispozici na portálu Opendata hlavního města Prahy. Bohužel byly lavičky značně poruchové a lidé si často stěžovali, že nefungují tak, jak mají – problém byl především s nabíjecími USB porty.

Teď je otázka, jak se sesbíranými daty Praha naloží, a jestli na jejich základě vymyslí strategii implementace dalších smart laviček do veřejného prostoru. Jinak je budeme muset hledat stejně jako jejich smysl.

zdroj: Pop Up City