Představte si, že si užíváte ničím nerušenou jízdu na kole po klidné cyklostezce, kocháte se okolím a najednou prásk... Čelní náraz přímo do kmene vzrostlého stromu, který se drze tyčí uprostřed vaší trasy. Díkybohu za přilbu. Zmateně se rozhlídnete, jestli jste náhodou nesjeli z cesty, a ono ne....

„No, když já jsem spíš na menší prsa, ale má krásné boky. A super tetování!“ Hodnotí beze studu mladý, zcela oblečený muž nahou ženu, která nervózně postává v barevně podsvícené vitríně ve světle reflektorů. K obličeji se mladík nevyjadřuje. A ani nemůže. Ten totiž není zatím vidět.

Daniel Kahneman , uznávaný psycholog, držitel Nobelovy ceny za ekonomii a autor knihy Myšlení, rychlé a pomalé , tvrdí, že lidé ve snaze o prožívání každodenního štěstí často z dlouhodobého hlediska směřují k pravému opaku.

Planeta se konstantně otepluje a lidstvo nedokáže snižovat produkci uhlíkových emisí dostatečně rychle. Odsávání uhlíkové stopy z ovzduší pomocí výkonných technologických strojů ani zalesňování volných ploch nestačí. Nehledě na to, že se o volné plochy vzhledem k rostoucí populaci a vyšší spotřebě...

Někde mezi kanceláří a lesem, mezi podpatky a bosýma nohama. Mezi nenávistí a láskou. Někde mezi dětmi, úklidem, manželem a kariérou, za hranicí genderových stereotypů. Mezi málo a moc. Mezi hlasitými výkřiky a hlubokým tichem, sestrami i sokyněmi, mezi moudrými stařenami a malými holčičkami....

Terapeutka Megan Hale radí, jak se vyrovnat s minulostí, nedopouštět se stále dokola těch stejných omylů a žít svobodnější život bez zbytečné emoční zátěže. Základem je přiznat si, že za křivdy minulosti si částečně můžeme sami. Odpustit si, že jsme se o sebe lépe nepostarali, dostatečně...

Taky jste si do nového roku dali předsevzetí, že přečtete alespoň třicet knížek? Dvacet? Deset? No tak alespoň pět? Aby se vám je podařilo splnit, vyplatí se hned zkraje začít s nějakou tutovkou. Jenže jak si v té záplavě titulů vybrat tu pravou, která ve vás rozdmýchá tu správnou čtenářskou vášeň?

Jsem posledním smělým krokem z nebeských výšin na pevnou zem. Ze snů tě polibkem probouzím do reality. Jsem skutečnou ženou, však o nic méně magickou. Umím svá kouzla moudře používat. Nepotřebuji je dávat na odiv, stačí, že uvnitř sebe znám pravdu, tam uvnitř už vím.

Léna Brauner je na první pohled pro někoho možná tvrdá provokatérka na pomezí umění a bulváru. Po několika větách, které s ní prohodíte, víte, že to tak není. Malířka, tatérka a také zpěvačka jen umí dát najevo to, co cítí uvnitř. Potřebuje i Léna něco jako "prostor nicoty", který ztělesňuje...

Od půlky září jsou na náplavce na Rašínově nábřeží zrevitalizované kobky , tedy takové ty prostory, které původně sloužily jako sklady na led a na dřevo a nově budou sloužit jako kavárny, bary a galerie nebo taky jako ateliéry, dílny, ale má tu být třeba i pobočka knihovny. Právě o revitalizaci...