fbpx

Zdeněk Hřib: Silnice opravujeme pro řidiče, tahanice o okruh je kocourkov 1 fotografie
foto: Zdeněk Strnad

V roce 2035 nahradí část úředníků umělá inteligence, říká v rozhovoru pro Flowee primátor Prahy Zdeněk Hřib

Zveřejněno: 21. 9. 2021

V říjnu se v Praze představí festival Comic-Con Prague, jehož součástí je projekt Future City. Prostřednictvím virtuální reality se podíváte, jak bude vypadat Praha budoucnosti. Přitom klíčovým slovem jsou "technologie", které jsme si často zvykli označovat jako "chytré". To, jak se k technologiím ale Praha v minulosti stavěla, celý koncept "smart city" podle nynějšího pražského primátora hodně devalvovalo. „Smart City je město řízené na základě dat, určitě to nejsou lavičky, lampičky a podobné záležitosti,“ říká Zdeněk Hřib.

„Dřív se nakupovaly drahé hračky, které někdo uviděl na veletrhu. My se snažíme akcentovat, že Praha by měla být inkubátorem, kolébkou inovací, a proto jsem rád, že se na projektu FutureCity podílí společnosti Operátor ICT, Kolektory Praha, Technická správa komunikací a Pražské vodovody a kanalizace. Tohle jsou opravdu smart firmy a ty by měly určovat, jak bude Praha budoucnosti vypadat.“

Tomáš Jílek z firmy Technologie hl. m. Prahy mi v rozhovoru pro Flowee řekl, že největší výzvou celého smart city konceptu je identifikovat správné otázky, protože celá řada rozhodnutí je dělána intuitivně a ne na základě dat. Jako byste přišel do supermarketu a tam si vybíral, co se vám zrovna zalíbí. Umí Praha získat data, která potřebuje? A umí s nimi pracovat?

Souhlasím s teorií o supermarketu. Když jsem byl na barcelonském kongresu o smart city, měl jsem podobný pocit. Jakoby člověku něco říkalo, že to má teď hned koupit a dovézt domů. Ale o tom to opravdu být nemá. Smart city je o datech, která při provozu města vznikají, a ta data by měla být k dispozici dalším společnostem, které je pak budou dále využívat.

My máme datovou platformu Golemio, to je v této oblasti taková výkladní skříň Prahy. Je uvolněna jako open source, takže ji mohou používat i v jiných městech. Myslím, že někde se tak dokonce i děje. Kromě toho máme web Pragozor, kde interaktivní a zábavnou formou sdílíme základní data o chodu města. Základem je ale opravdu platforma Golemio, na které fungují i portály Očkování.praha.eu nebo Covid.praha.eu. To byl mimochodem i nejnavštěvovanější web magistrátu v historii Prahy.

Výkladní skříní měl být také Portál Pražana. O tom se poslední dobou mluví ne zrovna vždy v pozitivním slova smyslu. Nevyužívá ho prý tolik lidí, kolik by asi mělo, padlo už i trestní oznámení...

Portál Pražana je vlastně klon Portálu Občana pro městskou samosprávu. My jsme vzali základní kód od ministerstva vnitra a ten jsme upravili pro potřeby města. Jenže samosprávy mají i svá specifika. Portál Občana není pro právnické osoby a spousta agend, které se řeší na úrovni města, je relevantní právě pro právnické osoby.

Druhá věc: Na portál je potřeba být přihlášen přes vládní systém eidentita, což jsou certifikáty, mobilní klíče nebo bankovní identity. To je určitou řekněme překážkou ve snadném využívání. A s tím se na technické úrovni nedá vůbec nic udělat a uživatele to pochopitelně nějakým způsobem překvapí. My se to snažíme dělat tak, aby byl občan Prahy o všem informován a chápal, kde je ta chyba. Ale pochopitelně to nadšení nevyvolá. Takže ty nedostatky jsou hodně v legislativě. Postupně se to mění, ale ještě je před námi dlouhá cesta.

Dobře, ale co dnes Pražané přes ten portál vyřídí?

Portál stále rozšiřujeme o nové funkce, začali jsme s platformou, do které zasouváme nové a nové moduly. Návštěvnost roste. Lidé tam řeší například poplatky za komunální odpad, do konce roku přibudou další služby, například poplatek za psa, objednávání a změny sběrných nádob, řešení zón placeného stání...

A aktuálně můžete podat žádost o vydání voličského průkazu, a to ani nemusíte být z Prahy. Portál tak funguje pro všechny obyvatele Česka, byť se to jmenuje Portál Pražana. My suplujeme něco, co měla udělat vláda Andreje Babiše, ale opět zaspala. Stejně jako v případě korespondenčního hlasování, o kterém se hodně mluvilo. Já každopádně doufám, že toto zvýší účast ve volbách, ale opět tam narážíme na nedostatky legislativy.

Promiňte, ale přidávání funkcionalit pro celou republiku, když je komplikované propojit systémy 57 městských částí dohromady, mi přijde trochu jako "mnoho zajíců, myslivcova smrt".

Rozumím tomu, ale vy se můžete cítit jako Pražan a bydlet v Praze, i když máte trvalé bydliště třeba ve Slavičíně. Bylo by samozřejmě fajn, kdybyste měli trvalé bydliště v Praze, protože by město za vás dostalo peníze, ale nevidím důvod vás nijak šikanovat. Měl byste mít možnost vyřizovat věci a používat je jednoduchým způsobem bez ohledu na to, kde bydlíte. Bylo by naopak jednodušší mít to otevřené pro celou republiku. Ano, ten problém, co se týče 57 městských částí a integrací jejich systémů, je bohužel velice reálný a je to jedna z největších komplikací na cestě k digitalizaci.

Dřív se kladl důraz hodně na stříhání pásek, protože u nově postavených věcí se politik může vyfotit, a na údržbu se zapomínalo. Proto se teď tak intenzivně opravuje.

Je to věc, která vyplývá z velké fragmentace města. Digitalizace má ukázat jednoduchou fasádu, kdy nemusíte přemýšlet, jestli máte poplatky za psa nebo poplatky za parkování na modrých zónách řešit s magistrátem nebo s městkou částí nebo s někým úplně jiným. Záměrem je, aby všechno bylo na jednom místě. Když jdete na Google, máte tam textový box a jedno tlačítko, zadáte dotaz a stisknete. A za tím vším je složitý algoritmus, který zajišťuje, abyste dostali informace, které chcete. To je to, co chceme vytvořit. Virtuální přepážku, k níž člověk přijde na portálu, kde ví, co chce řešit, ale potřebuje zjistit jak.

Jako na virtuálním úřadu?

Přesně. Na úřad taky přijdete, nevíte, co s vaším požadavkem kdo udělá, jen víte, že máte psa a něco s ním máte udělat. Vůbec nevíte co, možná zaregistrovat a možná platit poplatky, ale vůbec vlastně nevíte, za kým jít, tak jdete k přepážce a řeknete: Tak tady mě máte, řekněte mi, co mám dělat, dejte mi něco podepsat, ale neotravujte mě se složitými procesy.

To je ta komplexita, kterou se snažíme odstínit. A to je také to nejdražší. Všichni chápeme, že vyrobit homepage Googlu s jedním okýnkem a jedním tlačítkem není tak složité, ale že za tím je robustní mechanismus a algoritmus, který z Googlu dělá jednu z nejhodnotnějších společností na světě. A právě ta komplexita stojí peníze.

A ta komplexita už jednoduše udělat nelze?

Samozřejmě, že jde. Mohli bychom taky zrušit městské části a všechno by dělal magistrát. Ale tou cestou určitě jít nechceme. Demokracie je složitá a komplikovaná, ale škrty nejsou cesta.

Praha řízená daty je krásná představa, ale co kdybychom začali třeba u toho, že naplánujeme opravy silnic tak, aby nebylo v Praze celé prázdniny mrtvo a aby se nezablokovala totálně doprava v září, kdy se všichni vrací do škol a do práce? Slyšel jsem dokonce, že to je záměr, aby se Pražané naučili využívat MHD, protože se jim do ní po covidu moc nechce vracet...

Záměr to není. My jsme zdědili Prahu s velkým vnitřním dluhem na infrastruktuře. Trojská lávka spadla jednoznačně kvůli nedostatečné údržbě, tři mosty byly před zavřením... Dřív se kladl důraz hodně na stříhání pásek, protože u nově postavených věcí se politik může vyfotit, a na údržbu se zapomínalo. Proto se teď se tak intenzivně opravuje. A silnice se opravují právě kvůli řidičům, aby se po nich dalo dobře jezdit, což všichni ocení, protože po tankodromu nikdo jezdit nechce. Když si vezmete to předlážďování Hlávkova mostu, to bylo opravdu až neuvěřitelné. Ale všechno se to maximálně koordinuje. Zrovna u Hlávkova mostu jsme třeba našli cestu, jak tam zachovat dva pruhy. 

Obrovským problémem je samozřejmě fakt, že není dostavěn vnější okruh, který by pomohl zejména severovýchodu. To je záležitost ministerstva dopravy, kvůli kterému okruh nestojí a ještě nějakou dobu stát nebude. My se tomu snažíme jít maximálně naproti, bohužel ale v jednom okamžiku ministerstvo usoudilo, že tomu jdeme naproti příliš, a nás tady na magistrátu prohlásili za podjaté, takže nemůžeme o stavbě okruhu rozhodovat, přestože to je na našem území.

Ministerstvo pak předalo rozhodování do Jihočeského kraje, kam musel náklaďák odvézt spisovou dokumentaci. Je to hodně složitá stavba. Takže o stavbě vnějšího okruhu se teď rozhoduje v Jihočeském kraji. Je to naprostý bizár, protože podobná situace byla třeba u metra D, kde ale jiné ministerstvo rozhodlo, že podjatí nejsme. Přitom vnější okruh je stavba, která je nejen na našem území, ale my jsme dokonce její investor. Celý tenhle kocourkov je prostě tahanice se státem o pravomoci. Silniční správní úřady jsou na městských částech, my jsme chtěli, aby se rozšířila síť vybraných komunikací, kterou řešíme my. Bohužel, městské části proti tomu podaly odpor, ministerstvo to zaseklo, takže jsme přišli o možnost efektivně koordinovat uzavírky.

Jak tomu mám rozumět? To znamená, že vy nemáte na některé uzavírky ve městě vliv?

My můžeme koordinovat opravy hlavních tras, ale máme omezené možnosti koordinovat uzavírky třeba na silnicích sousedících s hlavní komunikací tak, aby tam opravdu nedocházelo k problémům s objízdnými trasami, řekněme po vedlejších ulicích. Takže vám se teď může stát, že samostatný silniční správní úřad udělá uzavírku ve vedlejší ulici, kterou vy nemáte jako magistrát možnost ovlivnit. A to je zrovna třeba případ na Zenklově.

Prostě oni jsou samostatný subjekt, samostatné IČO, samostatně volená reprezentace a navíc je to státní správa, do které by komunální politici neměli zasahovat. Je to celé dost složitá věc. My se snažíme, aby se to aspoň nerozkopávalo víckrát po sobě. To znamená, že v rámci jedné akce se dělá pokládka nového asfaltu, oprava kolejí, oprava inženýrských sítí, cokoliv dalšího. Ale ano, na severovýchodu města je prostě gigantickým problémem nedostavění základní infrastruktury. A to je věc, kterou musí vyřešit primárně ministerstvo dopravy.

Přitom o okruhu se často říká, že je přeceňovaný, že to dopravní problém Prahy nevyřeší.

Já jsem opakovaně mluvil se starosty tamních městských částí, jako jsou Kbely, Letňany, Praha 9, Čakovice a další. A závěr je úplně, úplně jednoznačný. Severovýchod Prahy je dlouhodobě dopravně zanedbaný. Na západě máte už jak velký městský okruh, tak i vnitřní okruh. Je to tedy relativně lepší, byť i tam jsou nějaké nedostatky, ale pořád je to o orbitu lepší než severovýchod. Ostatně, důkazem je i to, že kolony jsou na severovýchodě v místech, kde nejsou ani žádné uzavírky.

A ano, v Praze přibyla za posledních deset let třetina aut. A ano, jezdí nám tady navíc třeba kurýrní služby, to před covidem tolik nebývalo. Ano, část lidí přesedlo z MHD do osobních aut, protože tady někteří politici měli potřebu si shánět PR politické body na to, že budou hanět pražskou MHD. Takže tady vzniká jakýsi dojem, že ta MHD není bezpečná. Což není pravda. Ale abych se vrátil k tomu, že chceme snad řidiče vychovávat. My určitě nešikanujeme žádnou skupinu lidí podle toho, jak se rozhodnou dopravovat. Ale bohužel je nutno počítat s tím, že v některých případech to auto prostě nemusí být úplně nejrychlejší způsob dopravy.

Uveďte mi nějaký příklad projektu z poslední doby, kterým by se Praha opravdu mohla pyšnit, který je opravdu dobrý. Řekněme nejen v českém měřítku, ale který byste třeba ukázal i svým kolegům z Paktu svobodných měst (metropole zemí V4, pozn. aut.).

Přijali jsme klimatický plán, který obsahuje 69 konkrétních opatření. Chci zmínit konkrétně dva projekty. Plánujeme dát tepelné čerpadlo na místo, kde odtéká voda z pražské čističky. Ta voda je o něco teplejší než standardní voda ve Vltavě. A díky tomu budeme čerpat teplo zpátky do tepelného systému Prahy, čímž ušetříme peníze městu i lidem.

A dále jsme vytvořili Pražské společenství obnovitelné energie. To si můžete představit jako velkou solární elektrárnu na střechách veřejných budov, jako jsou třeba školy, úřady, domovy seniorů a podobně. Takže ne že se bude stavět solární elektrárna na poli, ale postaví se logicky na střechách těch budov, které tady už dávno stojí. Na tyto projekty chceme využívat jednak peníze z EU a zároveň využíváme i zahraniční kontakty. Například s Taiwanem sdílíme know-how z oblasti klimatické politiky, zabýváme se otázkou cirkulární ekonomiky i klimatickým plánem. My chceme, aby Praha byla chytrá a zelená. 

Mluvíte o problémech, kdy vám hází klacky pod nohy jak stát, tak městské části. Neměl by mít primátor možnost si opravdu prosadit svou? Když se něco podělá, jste první na ráně... 

Ta odpověď je asi trochu složitější. Primátor může uplatnit "soft veto". To v praxi znamená, že se rozhodování přenese na půdu zastupitelstva, což je 65 lidí. Do té doby je uplatňování toho rozhodnutí pozastaveno. Dělá se to kvůli tomu, aby primátor nemusel podepisovat rozhodnutí Rady, se kterým nesouhlasí. Ale pochopitelně, když se zastupitelstvo demokraticky usnese, tak i primátor musí sklapnout cvičky a udělat to. Ale to je otázka, která naťukává možná dříve často skloňované téma, jestli by to třeba nevyřešila přímá volba primátora. Z mého pohledu to ale není to nejzásadnější co samosprávu trápí. Problém je především nedostatek pravomocí obcí.

Zdeněk Hřib

Vystudoval obor všeobecné lékařství na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Během studií absolvoval v roce 2005 stáž na Tchaj-wanu. V Praze žije od roku 1999. Pracoval především ve výzkumných zdravotních společnostech. Podílel se na projektu elektronického receptu eRecept. Registrovaným příznivcem Pirátů je od roku 2013. Členem strany se stal v dubnu 2017, od května 2016 je u Pirátů garantem v oblasti zdravotnictví. Primátorem Prahy se stal po komunálních volbách v roce 2018.

Já si osobně myslím, že ne úplně. V Praze je koalice tří stran. Probíhá tady intenzivní demokratická diskuse, na některá témata intenzivnější než na jiná. Ale podle mě je skutečně ten zásadní problém nedostatek kompetencí na úrovni měst a obcí. Stát se k nám chová paternalisticky, například nám říká, že my tady nemůžeme mít nastaveny poplatky za turisty více než 50 korun za noc. Přitom když přijede zahraniční turista a ubytuje se na Praze 1 nebo na Malé Straně, tak je mu úplně jedno, jestli zaplatí jako turistický poplatek dvě eura nebo osm euro.

Město přichází o peníze, ale stát má pocit, že nám musí dělat chůvu. A tato představa je bohužel v tom státu dost hluboce zažraná. Přitom covidová krize naprosto jednoznačně ukázala, jak je stát vlastně hluboce neschopný. Prakticky všechna opatření ministerstva zdravotnictví zrušil soud. A naopak na úrovni krajů nebo obcí dávala koordinace smysl.

Na začátku jsme se bavili o Future City, o tom, jak bude vypadat Praha budoucnosti. Jak bude vypadat Praha třeba za třicet let, tedy v roce 2050? Co si myslíte, že se změní, a co byste chtěl, aby se změnilo?

Třicet let je opravdu strašně dlouhá doba. Nemůžeme to zkrátit na patnáct, do roku 2035?

Fajn, toho se možná opravdu dožijeme.

To už budeme možná kolonizovat Mars, ale jak bude Praha vypadat v roce 2035? Měl by tu být dostavěný vnitřní okruh, mělo by tady jezdit metro D bez řidičů a myslím, že tou dobou bude už v Praze zavedené mýto, protože bez toho se okruh zkolaudovat nedá. Měl by být dostavěn z velké části i vnější okruh. Budeme vyrábět elektřinu solárně, skončí doba uhelná. A možná část politiků nahradí třeba i umělá intelligence...

To je odvážná myšlenka...

My tady pracujeme na tom, aby umělá inteligence nahradila část úředníků, konkrétně v oblasti vyřizování dopravních přestupků, už teď. Takže de facto to už není úplně scifi. Věřím, že pomocí umělé inteligence by do budoucna i ta doprava mohla být řízena ještě lépe. A třeba tady budeme mít kosmodrom, když už je v Praze sídlo Evropské vesmírné agentury.

Související…

Vláda chce Praze sebrat miliardy. Nakupujte u lokálních podnikatelů, nabádá primátor
Zdeněk Strnad

foto: Zdeněk Strnad, zdroj: Zdeněk Hřib, Magistrát hl. města Prahy

Tipy redakce

Co rozhodlo? Proč už si dnes i skeptici mohou být jistí, že planetu ohřívá člověk

Co rozhodlo? Proč už si dnes i skeptici mohou být jistí, že planetu ohřívá člověk

Moderní věda má za to, že prakticky celou klimatickou změnu od 70. let 20. století...

Byl bezdomovcem a říká: V Praze se dají za půl hodiny vyžebrat i dva tisíce

Byl bezdomovcem a říká: V Praze se dají za půl hodiny vyžebrat i dva tisíce

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...