fbpx

Utrácejte u místních podnikatelů, jděte do cukrárny, hospody nebo pekárny, kterou má váš soused, vyzývá Pražany primátor Zdeněk Hřib

Zveřejněno: 4. 6. 2020

Praha zvládla koronavirovou krizi dobře a kredit si za to mohou připsat členové složek Integrovaného záchranného systému, zdravotníci, ale také všichni Pražané. Zaprvé za to, jak respektovali karanténu, a zadruhé za to, jak se semkli a pomáhali sami sobě. I tam, kde pomoc od státu často vázla, myslí si pražský primátor Zdeněk Hřib. „Byli jsme prvním krajem, kde jezdily mobilní odběrové sanitky, byli jsme první, kdo zavedl povinné nošení roušek v MHD a potom na veřejnosti, a tím jsme vlastně dotlačili vládu, aby tento razantní krok přijala na úrovni celé České republiky,“ říká Zdeněk Hřib. 

Druhá polovina března byla kritická, dnes máme otevřené hranice a život bez zásadnějších omezení. Kdy jste měl poprvé pocit, že se to zlomilo?

Pro mě byl ten zlomový okamžik v březnu. Nebyl to ale pozitivní zlom, spíše jsme všichni vnímali, že se ta situace zhoršuje. Ještě v pátek 13. března to vypadalo, že to zvládneme standardními způsoby, že hygienická služba pochytá všechny kontakty a nařídí jim karanténu, jako se to stalo v roce 2014 v Ústí při epidemii spalniček. Jenže pak se to o víkendu začalo lámat, přibývali noví a noví nemocní, a i proto jsme vlastně už od pondělí 16. 3. nařizovali povinné roušky. Byli jsme vůbec první město v Evropě. 

Ministerstvo průmyslu a obchodu slibovalo další peníze pro pražské podnikatele, a přestože jsme splnili všechny podmínky, tak bohužel oni ten slib nakonec nesplnili. Prostě na pražské podnikatele zapomněli.

A abych pravdu řekl, nevzpomínám si úplně, kdy jsme z toho hektického tempa začali vypadávat. Mám pocit, že to bylo pár dní poté, kdy se začala záležitost trochu uklidňovat, kdy se nám podařilo zajistit dodávky ochranných a zdravotnických prostředků, respirátorů... V jednu dobu jsme měli sami nakoupeno stejné množství materiálu, kolik nám ho dodala vláda. Takže jsme rozhodně nelenili.

Jak vlastně hodnotíte spolupráci se státem? U starostů pražských čtvrtí jsme se dozvěděli, že spolupráce s magistrátem ze začátku logicky trochu drhla, ale po březnovém chaosu se to zlepšilo... Jak tedy vy versus stát?

Zpočátku to mezi městem a vládou opravdu drhlo hodně. Navíc nebyla dobře nastavená komunikace, jen si vzpomeňte, jak se ministři hádali na sociálních sítích. Některé pokyny, které chodily shora, nedávaly moc smysl, tak jsme si to vždycky zařídili po svém. Byly také rozdíly mezi jednotlivými ministerstvy, například Ministerstvo práce a sociálních věcí fungovalo velmi rychle, naopak třeba u Ministerstva průmyslu a obchodu, se kterým jsme chtěli spolupracovat na záchranném programu pro podnikatele Covid Praha, se to úplně bohužel nepodařilo.

Přestože nám slibovali další peníze pro pražské podnikatele, přestože jsme splnili všechny podmínky, tak bohužel oni ten slib nakonec nesplnili. Prostě na pražské podnikatele zapomněli. Takže jsme ten záchranný program Covid Praha spustili bez jejich peněz, a napravovali tak jejich chybu.

Vláda ale podnikatelům pomáhat chce a také se zasazuje o to, aby se na pomoci podílela města – kompenzační bonusy mají být hrazeny z rozpočtu měst. 

My samozřejmě potřebujeme ekonomiku rozhýbat a to, že podnikatelé mají dostat pomocnou ruku, je správně. Nešťastný je ale způsob, kde ty peníze vzít, protože ty chce vláda sebrat všem obcím, nejen Praze.

A kde na to mají města vzít?

Ty peníze mají města vyhrazena na investice. Je to stejný balík peněz, ze kterého se staví nové chodníky, ze kterého rekonstruujeme Václavák, stavíme metro D, Trojskou lávku... Města a obce investují, a tím pomáhají místní ekonomice, protože dohromady v součtu jsou městské a místní samosprávy stejně velkým veřejným zadavatelem jako celý stát. A když nebudeme mít peníze na tyhle investice, tak je pochopitelně nebudeme moct u místních podnikatelů utratit a to bude problém i pro jejich zaměstnance. A tohle bohužel nebyl poslední útok na městské investiční rozpočty. Podnikatelům se měly odpouštět daně, ale opět to měly částečně zaplatit obce z peněz na investice. To už mělo jít o šest miliard a to nejsou malé peníze. Naštěstí se to i díky Pirátům ve sněmovně podařilo zastavit.

O kolik peněz tedy Praha díky náhradám podnikatelům zchudne? 

Aktuálně přijdeme o skoro 3,2 miliardy. A to je při ročním rozpočtu Prahy ve výši přes 80 miliard je hodně znát.

Jak na to budete reagovat?

Nejen my, ale všechny obce na to budou reagovat pravděpodobně tím, že budou odkládat investice, které odložitelné jsou. My už jsme zahájili spoustu akcí, které nejdou odložit, ať už je to Metro D, Trojská lávka, další rekonstrukce chodníků a kanalizací... Ty zastavovat určitě nechceme a ani nemůžeme. Ale jsou tady další investiční akce, u kterých budeme váhat, jestli je spustit nebo ne.

Dají se na krizi najít vůbec nějaká pozitiva? Něco jako "poučení z krizového vývoje"?

Začínáme se více orientovat na digitalizaci úřadu a naše představa dostává velmi reálné obrysy. Rada města Prahy nyní může jednat i přes videokonferenci, což znamená, že v případě potřeby můžeme klíčové věci odhlasovat vlastně takhle po drátě. Navíc zde funguje princip toho, že jeden jde příkladem. Takže když nejvyšší vedení ukazuje, že je schopno fungovat digitálně, tak to má vliv i na zbytek úřadu.

V Praze výrazně ubylo zahraničních návštěvníků. Běžně jich sem ročně přijede okolo sedmi milionů, od koronavirové krize jsou propady až osmdesátiprocentní. Zní to děsivě, ale není to i příležitost, jak poukázat například na negativní jevy, třeba na problém Airbnb?

Airbnb se úplně odpoutalo od původních principů sdílené ekonomiky. Původně to bylo postaveno tak, že člověk má volný pokoj ve svém bytě, tak ho nabídne turistovi, uvaří mu snídani, řekne mu něco hezkého o našem městě... Místo toho se začaly objevovat byty, které byly už stavěny s tím, že se v nich nebude bydlet nikdy, že to bude hotel rozlezlý do bytového domu.

Zdeněk Hřib

Vystudoval obor všeobecné lékařství na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Během studií absolvoval v roce 2005 stáž na Tchaj-wanu. V Praze žije od roku 1999. Pracoval především ve výzkumných zdravotních společnostech. Podílel se na projektu elektronického receptu eRecept. Registrovaným příznivcem Pirátů je od roku 2013. Členem strany se stal v dubnu 2017, od května 2016 je u Pirátů garantem v oblasti zdravotnictví. Primátorem Prahy se stal po komunálních volbách v roce 2018.

Já jsem velice rád, že díky iniciativě Prahy byla schválena novela zákona, která umožní městu získat informace o tom, kde jsou ty Airbnb byty vlastně umístěny. Díky tomu můžeme uplatnit standardní kontrolní pravomoci, které město má, což doteď nebylo možné. Protože když si to spočítáte, že byste měli splnit všechny předpisy a vyhovět všem zákonům a vyhláškám, tak ono to ve skutečnosti zas tak výhodné není. Podle mě se někteří provozovatelé krátkodobého ubytování třeba i přeorientují na dlouhodobý pronájem, který je z mého pohledu stejně výnosný. 

A proč vlastně chcete turistiku regulovat? 

Protože turisté město přece jen něco stojí. Máte zvýšené náklady na dopravu, bezpečnost, úklid města... Pokud víte, že ve městě bydlí jeden milion lidí a dalších sedm milionů se vám tady ročně objeví na pár dní, můžete tomu přizpůsobit infrastrukturu. Jenže Airbnb navíc velice negativně ovlivňuje starousedlíky a také to zdražuje bydlení pro mladé, protože těch bytů je potom méně určeno k bydlení.

Ovšem shodneme se na tom, že projít se po prázdném Karlově mostě je sice super, ale ty finance z milionů turistů budou v městské ekonomice chybět. 

Já bych pochopitelně byl rád, kdyby se podnikatelé zaměřili na české turisty. Celá řada lidí se chce určitě projít po Karlově mostě, když je teď volnější, ale v dlouhodobém horizontu pochopitelně rádi v Praze znovu uvítáme ty turisty, kteří přijedou s respektem k tomu městu a k jeho obyvatelům.

Přísná koronavirová opatření se pomalu uvolňují. Kdy to bude zase ta stará dobrá "naše Praha"? 

To tempo rozvolňování opatření by mohlo být i rychlejší. V Praze máme už jen nízké jednotky nových případů denně. Takže z mého pohledu by ta opatření mohla být rozvolněna i rychleji. Ale co se týče návratu k normálu, to nezáleží na nás, to jsou vládní opatření. Návrat k normálu bude často určen i rozhodnutím jiných států, třeba co se týče cestování na dovolenou.

Pražané jsou rádi, že to nejhorší je za nimi. Jak byste hodnotil jejich přístup, kdy vlastně všichni bez větších protestů respektovali, co se dalo? 

Já jsem určitě rád, protože i díky tomu jsme krizi zvládli prakticky velmi jednoduše. Příště už budeme lépe připraveni na případné opakování nebo další jinou epidemii podobného druhu. Už jsme to v minulosti řešili a s velkou pravděpodobností to budeme řešit zase, jen teď to bylo jiné tím, jak moc nás to zasáhlo. Teď děkuji všem dobrovolníkům, kteří se podíleli na zajištění péče o Pražany, a jsem rád, že jsme to zvládli všichni takhle dohromady. A ta krize nás myslím i trochu stmelila.

Občany bych chtěl požádat, aby se nebáli utrácet u svých místních podnikatelů, pekařství, farmářů, řezníků a hospod, protože to je také způsob, jak můžou pomoci ekonomiku nastartovat. A když budete mít nějaký problém nebo budete něco potřebovat, nebojte se obrátit buď na svou městskou část, nebo na magistrát. Praha je tu pro vás.

Související…

Starosta Pavel Novotný: Až příště vypukne apokalypsa, ať nás řídí magistrátSe starostou o tom, proč v Horních Počernicích převážejí seniory autem s rouškouŠéfka výboru pro sociální politiku: Senioři by se měli obklopit pozitivními věcmi

foto: Autor, zdroj: Praha.eu

Tipy redakce

Zloději kradou písek z pláží. Je to podobně cenná komodita jako voda

Zloději kradou písek z pláží. Je to podobně cenná komodita jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Mohou změnit Einsteinovu teorii relativity chameleoni? Zatím se žádný nechytil

Mohou změnit Einsteinovu teorii relativity chameleoni? Zatím se žádný nechytil

Vesmír se rozpíná a zároveň zrychluje. O tom mezi vědci panuje v zásadě shoda....