fbpx

S generálním ředitelem a předsedou představenstva společnosti Technologie hlavního města Prahy o tom, jak rozsvítit chytře Prahu, mít světla pod kontrolou a ještě k nim přidat nabíjecí stanice

Zveřejněno: 1. 4. 2020

Tomáš Jílek vede firmu, která se stará o 135 tisíc stožárů veřejného osvětlení. Původně se společnost měla jmenovat Veřejné osvětlení Praha, ale jelikož se od počátku počítalo s tím, že se bude starat i o další městské systémy, jmenuje se nakonec Technologie hlavního města Prahy. „Já jsem ze staré školy, dříve jsme tomu říkali průmyslová automatizace, dnes je moderní říkat Smart cities,“ usmívá se Tomáš Jílek.

Co tedy přesně spravujete, o co se staráte?

Spravujeme systém pražského veřejného osvětlení, jak jste správně říkal sto třicet pět tisíc světelných míst a tisíc pět set zapínacích míst, k tomu několik stovek veřejných a věžních hodin, několik stovek přisvětlení přechodů pro chodce, několik tisíc svítidel na stovkách míst, takzvaně architekturního nebo slavnostního osvětlení. Je to skutečně velmi rozsáhlý systém.

A kamerový systém?

Už loni jsme se začali zabývat jeho převzetím od soukromého správce. V systému je 1500 kamer, které vlastní město a další 3000 vlastní jiní provozovatelé, například Technická správa komunikací nebo Dopravní podnik. Staráme se o to, aby všechny kamery byly zaintegrovány do jednotného městského systému – policie, městská policie a další bezpečnostní složky chtějí mít logicky obraz ze všech 4500 kamer na jednom místě.

Vy kromě správy stávajících systémů také připravujete systémy nové – právě z oblasti Smart cities. Podobnou náplň práce má také Operátor ICT, jak se tedy vaše činnost v tomhle ohledu liší?

Byl jsem u vzniku akciové společnosti Operátor ICT, definovali jsme jej od začátku jako městskou laboratoř, která bude projekty pilotovat, ověřovat a vybírat vhodná smart technologická řešení. Dnes už je celá řada projektů nasazována produkčně, například nabíjecí stanice pro elektromobily.

V rámci smart city padají velmi sofistikované odpovědi na otázky, které nikdo nikdy nepoložil.

Operátor ICT nebyl nikdy plánován jako společnost, která by projekty zajišťovala provozně v terému, která by dělala field operations – starala se o napájení systémů, provoz telekomunikačních technologií nebo třeba čištění techniky. Je to hlavně koncepční pracoviště. No a my pak vybrané technologie udržujeme v ostrém provozu. My jsme ruce, Operátor ICT je více ta hlava. Například už zmíněný kamerový systém: generálním dodavatelem pro město jsme my, naším subdodavatelem je Operátor ICT.

Kolik z těch činností zajišťujete sami a na kolik si najímáte externí firmy?

Naši zaměstnanci dělají tak 70 až 80 procent veškeré činnosti. Nejsme tedy žádným průtokovým ohřívačem peněz z města.

Zmínili jsme Smart cities projekty… Bude se v nich v Praze pokračovat? První projekty (zejména nabíjecí lavičky) nedopadly příliš slavně…

V rámci Smart cities padají velmi sofistikované odpovědi na otázky, které nikdo nikdy nepoložil. Často vidím spíše snahu vybírat si okouzleně z toho hračkářství technologií, které dnes na trhu jsou. Praha udělala na začátku obdobnou chybu.

img 0105 small

Základní myšlenkou je zlepšení hygieny kvality spánku a pohybu ve městě, na druhém místě je optimální nastavení celého systému, a teprve až na třetím místě je úspora elektrické energie, komentuje Tomáš Jílek filozofii přístupu k veřejnému osvětlení v Praze.


Co se laviček týče: prošly pilotní fází, a jediným jejich přínosem bylo, že se ukázalo, že je to slepá ulička. Praha v tom samozřejmě není sama – podobným hledáním správných směrů si prošly takové metropole jako Boston, Moskva, Berlín…

Smart city znamená hlavně řízení města na základě dat, a tomu se – i přes zmíněné slepé uličky – dnes nikdo nevyhne. Jak tedy správně postupovat, aby se neplýtvalo energií, nápady, financemi?

Největší výzvou celého konceptu Smart city je identifikovat správné otázky. Celá řada rozhodnutí je dělána pocitově, a technologický pokrok umožňuje založit proces rozhodování právě na sofistikovaných datech. Pokud máte otázku a přesně definovaný problém, můžete začít hledat technologii, která by byla schopna generovat data a zlepšit tak rozhodovací procesy. To je správný postup.

A jaké projekty rozjíždíte ve vaší nejdůležitější a hlavní oblasti, tedy ve veřejném osvětlení?

Hodně se věnujeme třeba hygieně svícení, zajímáme se o teplotu světla (tzv. náhradní teplota chromatičnosti) a její vliv na zdraví. Rozhodujeme se, jaká svítidla nasadit, zejména kdy klasické sodíkové výbojky vyměnit za ledková svítidla. Jenže tato otázka se dost často zredukuje na základní tezi: rychle uspořme elektrickou energii. My ale dnes chceme zpětnou vazbu v podobě detailních informací o světelných charakteristikách a  elektrických veličinách. Teprve na základě těchto informací se snažíme představit politické reprezentaci různé dopady různých modelů svícení, například dynamické svícení.

To jakože v noci by se mělo svítit míň?

Mělo by se svítit podle toho, jak je potřeba. Můžeme v noci měnit intenzitu osvětlení v místech, kde to tolik potřeba není, nebo můžeme v různých částech města svítit s různou teplotou světla. Tam vidíme hlavní cíl smartifikace veřejného osvětlení. To je opravdu chytré řešení.

Proč je vlastně potřeba k osvětlení, které většina z nás považuje za přirozené, tak sofistikovaný přístup?

Základní myšlenkou je udržení bezpečnosti pohybu po městě, zlepšení kvality spánku a minimalizace dalších zdravotních dopadů, na druhém místě je optimální nastavení celého systému, a teprve až na třetím místě je úspora elektrické energie. Teprve  pak se můžeme začít ptát, které typy LED svítidel nasadíme, jestli to budou svítidla s řídící jednotkou, která umožňuje plynule dálkově ovládat intenzitu osvětlení.

Takže vidíte, že ta technologie je až na konci. Daleko důležitější je identifikovat skutečné potřeby, není to o tom, že vám někdo přinese na stůl řiditelné světlo a řekne: A nechtěli byste někde hýbat s osvětlením? Dneska je výběr smart projektů výrazně sofistikovanější. Smart city nejsou jen chytré technologie, ale hlavně chytrý přístup k řešením.

Další z těch projektů bylo například měření kvality ovzduší pomocí čidel ve veřejném osvětlení… Ten projekt se dělal v Karlíně, jak se vyvíjí?

Projekt byl poplatný době, kdy jsme se soustředili na doplňkové funkce osvětlení, což měření kvality ovzduší je. Bohužel se to trošku podepsalo na výběru těch svítidel a my jako správce veřejného osvětlení jsme od začátku nebyli příliš spokojeni s jejich parametry. Na druhé straně ten projekt splnil své účely, ověřil komunikaci, ověřil sběr dat, vyhodnocování údajů z čidel. Nyní ta svítidla odstěhujeme z Karlína do dvou jiných lokalit, kde nejsou tak striktní požadavky na parametry svítidel.

Do Karlína plánujeme zcela nová svítidla se světelnými parametry lépe přizpůsobenými rezidenční zástavbě. Jedna z nejčastějších připomínek byla také, že moderní svítidla umísťujeme na staré a rezavé stožáry veřejného osvětlení – to my teď napravíme, takže kromě nových světel budou v Karlíně i nové stožáry. Na druhý pokus bude už modernizace kompletní.

Jaký je vlastně rozdíl mezi sodíkovými lampami a LED svítidly? Tedy kromě úspory energie?

Hlavní rozdíl je ten, že výroba sodíkových svítidel je ukončena. Hlavní dodavatelé ukončili výrobu a doprodávají skladové zásoby. Sodíková doba je prostě u konce, ale celková výměna na LED svítidla bude probíhat desítky let. Máme 135.000 svítidel, kdybychom je chtěli vyměnit všechna naráz, znamená to investici v řádu miliard korun.

LED technologie je stará bezmála 40 let, ale ve veřejném osvětlení dlouho prohrávala svojí výrobní cenou. Velkou nevýhodou je také vysoký obsah elektroniky, což mimo jiné velmi znesnadňuje servis. Celá řada svítidel navíc obsahuje vestavěné mikropočítače a další elektroniku a my už teď přemýšlíme, jak si poradíme například s různými verzemi náhradních dílů, jak si poradíme se zákonem o veřejných zakázkách, který neumožňuje nakupovat stále stejné konkrétní značky…

V čem se ta různá LED světla liší od těch sodíkových?

Třeba vyzařovací širokou škálou charakteristik svíditel. Jiným svítidlem svítíte na dlouhý úzký chodník a jiným svítidlem svítíte na širokou čtyřproudovou komunikaci. Kombinace výkonu toho svítidla, použitých elektronických součástek a navíc použité optiky, které ne u všech výrobců je vyměnitelná a zaměnitelná, dává takovou širokou škálu různých náhradních dílů a jejich kombinací, že nám to do budoucna velmi výrazně zkomplikuje servis.

To znamená, že v městských podmínkách zdraží údržba systému. Sodíkové svítidlo, dneska používá typizovanou sodíkovou výbojku, kromě toho ještě obsahuje startér a tlumivku, a to je všechno – žádná složitá elektronika. Je to velmi jednoduché, navíc výbojky, startéry a tlumivky jsou obvykle záměnné mezi různými výrobci a servis je velmi jednoduchý.

Říkáte, že musíte nasvítit jak chodníky, tak silnice. V současné době se v Praze řeší také elektromobilita. Co k ní Technologie hlavního města chystají?

S panem radním Chabrem, který má v gesci městský majetek, připravujeme velmi rozsáhlý projekt pomalého nabíjení, a to ve spolupráci s Pražskou energetikou. Pan Chabr identifikoval možnost poměrně rychlé přípravy masívního nasazení elektronabíječek v ulicích v rámci stožárů veřejného osvětlení a také inicioval spolupráci s Pražskou energetikou, ta bude měnit ve stovkách kilometrů kabel distribuční sítě, což umožní do stožáru veřejného osvětlení umístit nabíječky.

Tomáš Jílek

Rodák z Plzně vystudoval obor automatizační technika. Od roku 1991 až do roku 2014 podnikal, od roku 2008 působil jako komunální politik a zastupitel v Plzni a Praze. Prošel řadou společností, například Plzeňská teplárenská, Letiště Praha, Operátor ICT, působil jako odborný poradce pro Ministerstvo zdravotnictví, VZP nebo Poslaneckou sněmovnu. V roce 2017 byl u založení společnosti Technologie hlavního města Prahy, které byl prvním zaměstnancem. Dnes je jejím předsedou představenstva a generálním ředitelem. Volný čas nejraději tráví s rodinou, nejčastěji vodními sporty, cestováním nebo aktivním odpočinkem.

Problémem není nabíjecí stanice, tu přišroubujete na zeď a koukají z toho dva kabely k vozidlu. Problémem ale je elektrický výkon. Kabel veřejného osvětlení přenáší dneska desítky, stovky a koncentrovaně i tisíce wattů, ale když začnete dávat do stožárů pomalé nabíječky, spotřebuje jedna stanice přibližně 22 kW. Když budete chtít nabíjet 2 auta najednou, potřebujete tedy výkonnou rezervu 50 kW. To samozřejmě ten stávající kabel v žádném případě nepřenese. Základní  premisou rychlého budování nabíjecích stanic v ulicích je tedy dostatečný elektrický příkon. Proto spojení s Pražskou energetikou, která v rámci obnovy distribučního kabelu zakončí nový distribuční kabel ve vybraných lampách veřejného osvětlení.

Jak dlouho má celý projekt trvat?

Z hlediska povolovacích řízení a projektové dokumentace poběží projekt v následujících 6 letech a město se mezitím může rozhodnout, kdo ty vlastní nabíjecí stanice bude osazovat a provozovat. Následovat bude druhý projekt, který už bude říkat kdo a jak osadí nabíječky a bude je provozovat. A tady bude důležitá úloha právě Operátora ICT, který bude moci navázat platební systém například na speciální aplikaci nebo kartu Lítačka.

Na kolik to celé Prahu přijde?

Celková investice je okolo 850 miliónů korun včetně kompletní obnovy té dotčené části veřejného osvětlení. Samotná synergická výměna kabelů ušetří hlavnímu městu Praha částku okolo půl miliardy korun. Projekt je tedy přínosný nejenom svým progresívním přístupem a zaváděním moderních technologií, ale je pro město také vysoce ekonomicky výhodný.

Ještě na závěr trochu magie do nasvícené Prahy: Máte kouzelnou hůlku Harry Pottera a jedno přání pro město... Co to bude?

Máme 1500 zapínacích míst, řídících rozvaděčů, kterými je celá síť veřejného osvětlení ovládána. Dneska nad nimi nemáme žádnou vzdálenou kontrolu, takže naše činnost hodně vychází jen z toho, co nám nahlásí občané. Nejsme schopni fungovat příliš proaktivně, protože nám chybí informace z terénu. Kdybych měl hůlku Harry Pottera, všech těch 1500 zapínacích míst bych vyměnil za chytré rozvaděče, protože by se tím výrazně zjednodušil a zrychlil servis veřejného osvětlení v Praze. A to je ostatně i naším cílem: zhruba do 5 let dostat sít touhle cestou pod kontrolu.

Související…

Šéf Operátora ICT Michal Fišer: Lítačka má být komplexní nástroj na mobilituOndřej Boháč: Co říká muž, který má pod palcem rozvoj PrahyJiří Svoboda: Podzemní stanici na Hlavním nádraží? #tochci

foto: Autor, zdroj: Technologie hl. m. Prahy

Tipy redakce

Zloději kradou písek z pláží. Je to podobně cenná komodita jako voda

Zloději kradou písek z pláží. Je to podobně cenná komodita jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Mohou změnit Einsteinovu teorii relativity chameleoni? Zatím se žádný nechytil

Mohou změnit Einsteinovu teorii relativity chameleoni? Zatím se žádný nechytil

Vesmír se rozpíná a zároveň zrychluje. O tom mezi vědci panuje v zásadě shoda....