Praha pomůže lidem, kteří se ocitli na ulici. Buduje síť kontaktních míst

Podle neziskových organizací sdružených v Platformě pro sociální bydlení vyrůstá 20 500 českých dětí v závažné bytové nouzi, přičemž nejvíc jich je na území Prahy. Konkrétně se jedná o 540 rodin, které žijí na ubytovnách, v azylových domech nebo v naprosto nevyhovujících bytových podmínkách. Situace by se však měla v budoucnu výrazně zlepšit, a to nejen pro rodiny. V březnu pražští radní schválili vytvoření integrovaného systému řešení bytové nouze, na jehož realizaci město získalo dotaci 42 milionů z Operačního programu zaměstnanosti Evropské unie.

Město využije prostředky zejména k vybudování kontaktních míst pro bydlení v deseti městských částech. Každé kontaktní místo bude zaměstnávat navigátora a referenta podpory nájemních vztahů.

Pestrá síť služeb

Občan, kterému hrozí bytová nouze, nebo se v ní již nachází, se příchodem na toto místo dostane do jednotného sdíleného systému. Navigátor pak vyhodnotí jeho situaci a potřeby a podle toho navrhne a zprostředkuje realistické možnosti řešení.

V případech akutního ohrožení zprostředkuje kontaktní místo okamžitý přístup ke krizovému bydlení na dočasnou dobu.

„Kromě navigátora a referenta bude na kontaktním místě fungovat síť dalších expertů. Na Praze 7 je lidem jednou týdně k dispozici právník, jenž třeba radí jedincům, kteří mají problémy s exekucemi nebo dostali výpověď z bytu. Dále to mohou být například dluhoví poradci nebo specializovaná služba pro lidi, kteří mají problémy na realitním trhu,“ řekl Flowee Vít Lesák, poradce pro ukončování bezdomovectví z Platformy pro sociální bydlení, který hlavnímu městu pomáhá s vybudováním systému.

„V případech akutního ohrožení zprostředkuje kontaktní místo okamžitý přístup ke krizovému bydlení na dočasnou dobu, či azylové ubytování. Současně však bude navigátor s klientem pracovat na návazných krocích,“ vysvětluje Vít Lesák. Podle něj však v současnosti nejsou kapacity pražského nouzového bydlení dostačující. „Azylové domy bývají většinou plné, i když se jejich obsazení samozřejmě mění v závislosti na pražské bytové politice. A co se týká krizových bytů, ty se teprve začínají zřizovat. Zatím jsou jich jen desítky, takže i tam bude prozatím poptávka převyšovat nabídku.“

První pomoc v nouzi

Služby nových kontaktních míst bude moct využít každý potřebný. „Bude to první místo, které pomůže lidem, aby se zorientovali v situaci a našli řešení, které je pro ně v danou chvíli nejvhodnější. I když tam tedy přijde člověk z ulice bez občanky, bude nakontaktován na specializovanou službu, která mu s jejím vyřízením pomůže. Díky těmto službám bude mít také město velmi dobré informace o tom, co lidi trápí,“ říká Lesák.

Podle pražského radního pro oblast bydlení a transparentnosti Adama Zábranského bude práce kontaktních míst koordinována magistrátem, těžiště však ponesou jednotlivé městské části, které mají ke svým občanům nejblíž. „Městské části, které se stanou partnery projektu, tak budou moci nabízet svým občanům lepší služby a současně ulevit přetíženým odborům. Vedle toho zřídí magistrát také vlastní kontaktní místo pro bydlení. To bude sloužit občanům městských částí, které zatím kontaktní místo nezřídily,“ uvedl.

Po vzoru Skotska

Získání dotace je prvním konkrétním krokem, kterým Praha hodlá naplňovat Memorandum o řešení bytové nouze na území hlavního města Prahy, které bylo podepsáno v říjnu roku 2019. K memorandu se zatím připojily městské části Praha 1, 3, 7, 10 a 22 a je otevřené i pro další pražské radnice.

Skotsko integrované systémy řešení bytové nouze zavádí na úrovni měst již od roku 2001.

„Zavádění kontaktních míst však není jen výsadou Prahy. Kromě hlavního města se objevují také v dalších českých metropolích, jako například v Brně, Jihlavě, Českých Budějovicích či Liberci,“ říká Vít Lesák. Inspirací bylo Česku zejména Skotsko, které integrované systémy řešení bytové nouze zavádí na úrovni měst již od roku 2001. Během posledních deseti let se tam díky tomu a masivní podpoře výstavby sociálního bydlení počet lidí bez domova stále snižuje.