Praha chce ovzduší v metropoli zlepšit omezením provozu vysokoemisních vozidel, hlavně dieselů. Původně zvažovala zavedení nízkoemisních zón, ale nakonec se rozhodla pro řešení pomocí mýta. "Zákon by umožňoval i vjezd takových vozidel, která ve vozovém parku vymírají – a to jsou ta, která znečišťují nejvíc," řekl Štěpán Kyjovský, ředitel odboru ochrany životního prostředí na pražském magistrátu. "Druhým důvodem je fakt, že nízkoemisní zóny omezují vstup do města, ale nepřinášejí žádnou další hodnotu. Zpoplatněním může naopak vzniknout fond, který může být dále investován do podpory čistší mobility nebo do zlepšování kvality ovzduší."
Mýtné postupně
Mýtné se dá také zavádět etapovitě, proto magistrát uvažuje, že je bude zavádět nejdříve na nejdůležitějších komunikacích a postupně pak rozšiřovat dál. "My bychom chtěli to mýto zavádět s výnosovou neutralitou – ideální by bylo, kdybychom nevybrali nic," říká trochu překvapivě Petr Hlubuček, náměstek primátora a 1. místopředseda TOP 09 a STAN – Spojené síly pro Prahu. "Pokud někdo vjíždí do centra vozidlem, které zásadně znečišťuje životní prostředí, tak za to zaplatí. Pokud pojede nízkoemisním či bezemisním vozidlem, nezaplatí nic." Pět až deset procent vozidel, které nejvíce znečišťovaly, byly původcem až 75 % detekovaných emisí. "My chceme zlepšit životní prostředí v Praze, a 80 % znečištění ovzduší způsobuje automobilová doprava. V takové situaci nemůže zodpovědný politik prostě říct: nám je to jedno."
Zleva: Jiří Rom, magistrátní odbor ochrany prostředí, Tomáš Voříšek, člen komise pro udržitelnou energii a klima, Štěpán Kyjovský, ředitel odboru ochrany prostředí, Petr Hlubuček, náměstek primátora a 1. místopředseda klubu TOP 09 a STAN - Spojené síly pro Prahu
Zavedení mýtného bude ovšem vyžadovat změnu zákona o pozemních komunikacích, a jelikož legislativní proces je v Česku velmi dlouhý, očekává se, že zavedení mýta by přicházelo v úvahu během pěti let. "Rádi bychom během měsíce vyvolali první jednání na ministerstvu, pokusili se najít shodu na základních principech," říká Tomáš Voříšek, člen komise pro udržitelnou energii a klima. "Jsme si vědomi toho, že přicházíme v době, kdy se zavádí princip mýtného na dálniční síti – a tento princip je možno použít i pro určitou skupinu vozidel v rámci mýta."
Město by mohlo využít například systém kamer, výše mýtného by se mohla používat v hodnotách okolo desítek korun na jeden den." A kde by se mělo mýto zavádět nejdříve? "Existují různé varianty, může to být vybraná komunikace ve středu města, ale bude potřeba vypracovat studii proveditelnosti," říká Štěpán Kyjovský. A jak by mělo být sledování zajištěno? "Nepotřebujeme žádné závory. V Praze máme pět a půl tisíce kamer, které dokážou přečíst značku, máme parkovací vozidla, jsme schopni každé auto v Praze najít a lokalizovat a říct, kudy projelo," dodává Petr Hlubuček.
Poplatek za kilometr
Auta by přitom neměla platit za vjezd, ale za ujetý kilometr. "Letos na jaře byla vydána nová směrnice Evropského parlamentu, která harmonizuje systém mýtného, a ta požaduje, aby pro nízkoemisní vozidla byla sazba nízká či nulová," dodává Tomáš Voříšek. "Tento princip bude platit jak na dálnici, tak bychom ho rádi převzali do podmínek hlavního města Prahy. Rozvoj elektromobility bude znamenat pokles výběru daně ze spotřebních hmot. Postupem času bude to zpoplatnění přeneseno na užívání komunikací a ne na spotřebu paliv."
V první fázi by měla být zpoplatněna Jižní spojka, zvažuje se také magistrála.
V první fázi by tedy měla být zpoplatněna Jižní spojka, zvažuje se také magistrála. Jak to bude vypadat dále? "Londýn začal fungovat centrem, dnes to rozšiřuje do dalších zón," říká Petr Hlubuček. "Bude to záležet na počtu vozidel, jak rychle budou vystavěny sítě mobilních dobíjecích stanic – je těžké odhadnout, kolik elektromobilů budeme mít za pět let. Některé věci ale chceme udělat hned – chceme třeba využít stávající satelitní systém, abychom mohli začít vybírat například na Spořilovské a na Jižní spojce."
Zavedení mýta vzbudí určitě kontroverze, třeba i kvůli nedokončenému pražskému okruhu. "Když existuje nízkoemisní zóna, tak tam (špinavým, pozn. aut.) autem prostě nemůžu vjet. Potom hledám objízdné trasy, a nízkoemisní zóna nebyla zavedena, protože proti tomu byly městské části – především Praha 4, protože na jejím území byly objízdné trasy. U mýtného je to něco jiného – můžete jet jakýmkoliv vozidlem, ale když máte vysokoemisní vozidlo, tak zaplatíte," dodává Petr Hlubuček.
