fbpx

S šéfem Tiskárny státních cenin nejen o tom, jak dostat občanku do mobilní aplikace 1 fotografie
zdroj: Bdigital

Tomáš Hebelka je generálním ředitelem Tiskárny státních cenin šestým rokem. Jeho instituce už prý zdaleka není jen "tiskárnou na peníze". Vymýšlí třeba, jak se zbavit plastových dokladů a jak jednoduše prokázat, zda byl člověk očkovaný proti covidu

Zveřejněno: 4. 5. 2021

Každý z nás asi někdy kritizoval zkostnatělost a nepružnost státní správy. I veřejné instituce ale mohou být, co se týče digitalizace, poměrně vepředu. Pozvání do Flashcastu tentokrát přijal ředitel jednoho z významných státních podniků, a to Státní tiskárny cenin. Během rozhovoru jsme dospěli k tomu, že to ani s českou digitalizací a e-governmentem nemusí být tak špatné. Mluvili jsme dokonce o tom, že v určitých technologiích jsme první v Evropě. Generálního ředitele Státní tiskárny cenin Tomáše Hebelky se ptal bývalý moderátor ČT a současný podnikatel v IT Karel Diviš. Rozhovor se ale zdaleka netýkal jen nových technologií.

Tomáš Hebelka řídí Státní tiskárnu cenin od roku 2016. Jeho instituce se přitom dnes už zdaleka nevěnuje jen návrhům a tisku bankovek. Navrhuje a zpracovává například naše doklady a nedávno navrhla i eDokladovku, tedy aplikaci, díky níž bychom s sebou nemuseli nosit "plastové kartičky" s našimi údaji. Tiskárna má i nápad, jak by se jednoduše mohli lidé prokazovat, že jsou naočkovaní proti onemocnění covid-19. Mimochodem, s Tomášem se známe celkem dobře z byznysu a obchodních cest, asi můžeme prozradit, že si tykáme, takže to nebudeme měnit ani tentokrát.

Jaký je to pocit být ředitelem takovéto instituce. Ty vlastně sedíš na všech českých penězích...

Je to asi opravdu nejlepší džob, jaký si může člověk přát, protože my peníze nevyděláváme, my je přímo tiskneme. Člověk ale pak třeba zase nemůže říkat dětem onu frázi: To si myslíš, že ty peníze tisknu? To prostě nejde. Asi pětkrát denně se mě lidi ptají, jestli u sebe nemám z tiskárny nějaké vzorky...

To už pak asi leze na nervy.

To ano, zvlášť, když mám denně asi pět takových vtípků.

Tak já jsem s tím sezením na penězích taky jeden přidal... Pravda ale je, že vaše firma vznikla jako tiskařská, dneska už to tak asi zdaleka není.

Není. A hlavně už to ani není o samotných penězích. Peníze nám jako takové dělají asi 15 procent obratu, kdežto 65 procent nám dělají doklady. Firma vznikla v roce 1928, takže máme za sebou přes devadesát let historie a jsme taková "nóbl instituce". Ale to myslím dneska spíš v tom smyslu, že u nás opravdu pracují špičky v oboru. Dlouhá léta si držíme špičkové tiskaře, které nelze nahradit.

Pokud bychom chtěli dnešní praxi změnit a přejít k digitální identifikaci, tak musíme předělat přes sto, možná sto padesát zákonů.

Každý si představuje, že bankovka je něco jako grafika na počítači, že to navrhnu, zmáčknu enter a tisknu. Tak to není, bankovka se vyrábí dva až tři měsíce, a pokud vydáváme novou bankovku, což jsme dělali naposledy v roce 2018 v případě první výroční české bankovky pro Českou národní banku, konkrétně šlo o stokorunu s Rašínem, tak ta se chystala rok. A v tom není započítaný samotný návrh, který se dělal ještě předtím.

Proč je tedy vyrobit bankovku tak složité?

Na té bankovce je samozřejmě spousta ochranných prvků. Musíte poskládat navržený design a ty ochranné prvky do něj domyslet. A vymyslet se k ní musí už samotný papír, musíte vědět, kam dáte proužek, vodoznak, barevná vlákna... A pak jde o samotný tisk, jaké barvy použijete, jestli viditelné, neviditelné, pak jsou ještě speciální forenzní barvy... Je to takový mix všemožných úkonů a taky různých disciplín, které jsou pak ve finále na té bankovce znázorněny.

A já se musím pochlubit, a vždycky to všude říkám, že naše bankovky jsou nejhezčí. Třeba už proto, že je dělal grafik Oldřich Kulhánek, celou sérii bankovek máme od něj. A jsou krásné. Pokud se podíváte na evropské bankovky, tak tam už se ztrácejí ty národní motivy, řeší se tam třeba architektura. Jsou tam spíš takové nudné, neosobní věci. Kdežto u nás máte Boženu Němcovou, Karla IV. a tak dál...

Ano, pěkné to je, ale to euro ve světě a hlavně v Evropě platí přece jen o trochu víc.

Za to my ale nemůžeme.

Ale s dobou jdete v jiných směrech. Já už jsem naznačil, že i jako státní instituce jdete technologicky kupředu a trochu se snažíte fušovat do řemesla ajťákům...

To asi není úplně o tom, že bychom chtěli někomu do něčeho fušovat, ale my zkrátka musíme. Ten trend té digitalizace jde hlavně v oblasti dokladů, ale i těch peněz, kde se dneska preferují bezkontaktní platby, hodně kupředu. Bezkontaktní platby jdou hodně za bankami, ale ty doklady jdou pořád za ministerstvem vnitra, potažmo za námi jako dodavatelem.

A v tiskárně cenin se také technologicky vymýšlí? Mluví se třeba o eDokladovce. Co to je?

Já to zjednoduším. My jsme se zamýšleli nad tím, jak dostat doklady do mobilu, protože dneska, když jdete do hospody, tak většinou mobil nezapomenete.

Někdy ale cestou z hospody...

To jo, ale na rozdíl od karty, kterou jen zablokujete, vás to mrzí, protože ten mobil je vlastně dneska součástí našeho života. Proto je i trend takový, aby byly v mobilu i doklady, abychom s sebou nemuseli tahat už ani ty plastové kartičky. Ona ta plastová kartička nebo nějaká fyzická forma toho dokladu asi přežije, protože stát musí zajistit identifikaci i v době, kdy tady někdo vypne elektřinu.

Tomáš Hebelka (47)

Generálním ředitelem státního podniku Státní tiskárna cenin je od října 2016. Předtím pracoval v nejvyšším vedení společností ATOS či Česká pošta. Dlouhodobě se zabývá strategickým a procesním managementem v oboru reprografických služeb, IT a ICT. Působil také jako prezident Českého institutu manažerů informační bezpečnosti.

Ale pro takový ten komfortní běh života jsme se zamysleli nad tím, jak dostat doklady do mobilu tak, aby to bylo bezpečné a zároveň komfortní. Připravili jsme proto jakýsi prototyp, kterému říkáme eDokladovka, kam je možné všechny doklady ukládat. Není to ale tak, že si ty doklady vyfotím. Funguje to tak, že bych přišel na úřad zažádat o občanský průkaz, zakliknul bych políčko, že chci digitální dvojče toho průkazu, a vygenerovala by se mi data, která bych si do té aplikace eDokladovka stáhl a měl bych je v ní uložená. Ta data jsou zašifrovaná, podepsaná, takže tam může být ze strany uživatele stoprocentní důvěra. Když vás zastaví policie, řeknete ok, chci jí předat všechna ta data, co v eDokladovce jsou.

Jak si policie může být jistá, že v mobilu nemám data cizí?

Policie má vlastně druhou část té aplikace, takzvanou kontrolní. Vygeneruje si QR kód z té mé aplikace a pomocí Bluetooth se ta data přenesou a rozšifrují. Když ale takhle půjdu třeba do baru a nebudou mi chtít nalít, tak si zase řeknu, že z těch dat předám barmanovi jenom údaj o věku. A ta kontrolní aplikace barmanovi řekne, zda je mi osmnáct, nebo ne.

Pokud to funguje takto, tak bych se mohl identifikovat i vzdáleně. Znamenalo by to, že bych pak nemusel na úřady a ty úkony, ke kterým je občanka potřeba, mohl dělat z domu? Že by se pak konečně rozjel nějaký eGovernment?

O té vzdálené identitě se dneska hodně mluví. Nabízejí ji třeba banky v BankID, nabízí ji i občanský průkaz s čipem, ale i s tím čipem musíte dojít ke čtečce. Obecně je ovšem potřeba si představit, jak úřady fungují. Ty, když přijdeš na úřad, tak po tobě budou chtít občanku, aby věděli, že jsi skutečně Karel Diviš. Pak ti dají nějaký formulář, ty ho vyplníš a podepíšeš. Tahle část té identifikace by se dala vyřešit třeba tím BankID nebo elektronickou občankou, ale pořád nemáme ten podpis, protože ten vyžaduje přítomnost. A tady se vracíme zase na začátek. My máme ta média, máme ty nástroje, ale nemáme ty služby proti nim. Zatím ty úřady nenabídly nic, aby se nějaká z těch moderních forem identity masově rozšířila.

Takže Tiskárna státních cenin, potažmo stát, je na tyhle věci připraven, ale zatím není tolik užitečných služeb, aby ty věci lidi využívali.

Jde hlavně o ty obecní úřady, kde se těch úkonů s občankou dělá hodně, a úplně nejvíc se občanka využívá asi na České poště. Ať si jdu vyzvednout balík nebo doporučené psaní, tak tam ta občanka prostě musí být. Pokud si vezmu ten centrální government, tak na ministerstvech toho moc nepotřebuju. Potřebuju se jako řidič jednou za rok podívat na výpis bodů za přestupky a občas možná na to, jestli už nemám nárok na důchod. Fyzicky tam ale chodím velmi sporadicky. Když ale vezmu poštu a ty městské či obecní úřady, kde musím řešit popelnici, psa a nevím co dalšího, tak tam prostě chodit fyzicky musíte.

A ne vždycky z toho je dobrý pocit. Já se skoro vždycky na poště pohádám, protože mi přijde, že jim to tam hrozně trvá.

Ale i jim se eDokladovka líbí! Jim by to hrozně usnadnilo celý ten proces...

No tak sem s tím. Na čem to stojí?

...a obzvlášť v době covidu, ukážeš jim mobil přes sklo a oni si jen stáhnou QR kód, nikdo nemusí sahat na žádné občanky, nic podepisovat nějakou erární propiskou. Ale stojí to hlavně na tom, že to není v legislativě. Nikde to není oficiálně uznáno a ten občanský průkaz se všemi daty, co v něm jsou, je legislativně vlastně hodně složitý. Není to jen zákon o občanských průkazech, který se mimochodem teď ve sněmovně projednává. Je to o tom, že ta občanka se propisuje do mnoha situací a také do mnoha zákonů. Ať už jde třeba o tu identifikaci policii, ať jde o tu poštu nebo ty právní úkony na úřadech. Právně je to tedy poměrně složitá věc, a pokud bychom to chtěli změnit a přejít k digitální identifikaci, tak musíme předělat přes sto, možná sto padesát zákonů.

Kdyby se to podařilo, byl by to třeba krok k elektronickým volbám?

Já si myslím, že elektronické volby můžou být i bez toho. Musel by se k nim ale někdo odhodlat. Ona eDokladovka by měla spíš lidem zpříjemnit běžný život. Vezměme si třeba, jak dnes platíme. Já používám Apple Pay, už nepoužívám ani tu klasickou plastovou platební kartu, tu mám snad někde doma v trezoru. Ani nevím PIN, protože mám v telefonu nastavené rozpoznávání obličeje. To je mimochodem další zabezpečení i na té eDokladovce. Když ztratíš občanku, tak někdo půjde a půjčí si na ni peníze. Když ztratíš mobil, tak ho nikdo bez toho rozpoznávání obličeje nebo PINu prostě neotevře. Takže je tu spoustu výhod, 

Jaký byl vlastně první digitální projekt Státní tiskárny cenin? A čím se chrání zdraví kuřáků? Jak může tiskárna přispět v boji proti covidu? A může fungovat identifikace očkování proti covidu jako nálepka z STK? Celý Flashcast s Tomášem Hebelkou si poslechněte ZDE.

Související…

Koronakrizi zhoršuje globalizace a žití na dluh, tvrdí "zlatý investor" Pavel Ryba
Klára Kutilová

zdroj: Státní tiskárna cenin

Tipy redakce

Co přineslo na Zemi život? Nejspíš vznikl díky činnosti pevninských sopek

Co přineslo na Zemi život? Nejspíš vznikl díky činnosti pevninských sopek

Vznik života je pořád ještě pro nás zahalen tajemstvím, tedy pokud nejsme...

Písek z pláží nekradou jen turisté. Je to podobně cenná komodita jako voda

Písek z pláží nekradou jen turisté. Je to podobně cenná komodita jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...