fbpx

V roce 1975 se kromě Kotvy otvíral i obchodní dům Máj. Sláva zašla, ale obchodní domy stavěné za normalizace přežívají. A do rekonstrukce se pouští kromě Kotvy třeba i DBK na Budějovické

Zveřejněno: 17. 9. 2020

Kdysi to byl největší obchodní dům celého Československa. Obchodní dům Kotva se začal stavět před padesáti lety a hotov byl už po pěti letech, otevíral se tedy v roce 1975. Zajímavé je, že v roce 1975, jen o dva měsíce později než Kotva, se otevíral také obchodní dům Máj na Národní třídě. Nebohý Pražan tehdy tedy nevěděl, kam dřív skočit. V současné době už ale lidi vyměnili obchodní domy za obchodní centra. Je tam víc obchodů a taky se tam dá pohodlněji zaparkovat.

Kotva na pražském náměstí Republiky se po svém otevření stala symbolem své doby. Možná i proto, že byla postavena na místě, kde původně stál kostel. Tedy symbol doby minulé, která už se nikdy neměla vrátit. Kotva spustila boom, který vlastně dodnes neskončil. Jaké obchodní domy patřily v minulém století mezi ty nejpopulárnější a jak se na nich podepsal zub času?

75 tisíc zákazníků denně

Podoba obchodního domu Kotva na pražském náměstí Republiky je výsledkem soutěže jedenadvaceti architektonických řešení. Tím vítězným se stal na svou dobu vyčnívající návrh manželů Machoninových a ateliéru Alfa připomínající včelí medové plástve, který maximálně vytěžil poměrně nevelký pozemek o rozměrech pouhých 60x100 metrů. Kotva je dodnes považována za jednu z nejvýraznějších pražských staveb. Od počátku byla plánovaná jako prémiový obchodní dům, který měl zaujmout i v celosvětovém měřítku, což se nakonec podařilo. V době výstavby se jednalo o pátý největší obchodní dům v Evropě.

kotva1

Budova Kotvy se dočká v roce 2021 rekonstrukce


 

Dva tisíce zaměstnanců tu tehdy obsloužilo na 75 000 zákazníků denně. A není se čemu divit. Na konci šedesátých let se celá republika, a zejména Praha, potýkala s nedostatečnou obchodní sítí. Navíc od sedmdesátých let nastal pokrok i v oblasti zásobování, které za socialismu silně pokulhávalo. I tak se často stávalo, že v obchodech bylo jen takové zboží, které nikdo nechtěl. Po městě šla navíc před otevřením Kotvy fáma, že se tu bude prodávat švédské zboží, což však nebyla pravda (na stavbě budovy se totiž podíleli Švédové).

Kotva se stavěla za pochodu, plány vrchních pater vznikaly v době, kdy už měla švédská stavební firma rozestavěno. Otevření se v únoru 1975 zúčastnila řada politických papalášů a nadšených Pražanů, zvědavých na nový sortiment. Manželé Machoninovi, tehdejším režimem považováni za nežádoucí, se vmísili do davu tajně. Po roce 1989 obchodní dům bojoval s nedostatkem zájemců o pronájem prodejních ploch i s nedostatkem zákazníků. Rekonstrukce plánovaná na rok 2021 by snad měla vrátit Kotvě ztracenou prestiž.

První eskalátor v Bílé labuti

Typický reklamní neonový poutač ve tvaru bílé labutě je nepřehlédnutelný z mnoha míst v Praze. Původní budovy zájezdního hostince a pivovaru stojící na jedné z nejrušnějších pražských tříd Na Poříčí byly ve třicátých letech nahrazeny obchodním palácem Bílá labuť, který byl otevřen v roce 1939, pouhé tři dny po obsazení Prahy nacisty. Němečtí vojáci tu taky v prvních dnech utráceli nejvíce. Tento moderní obchodní dům patřil impériu Brouk a Babka, které se specializovalo na drobné domácí potřeby, oblečení, látky, galanterii i sportovní vybavení.

labut

Krizí si prošla i Bílá labuť, teď už nákupní dům zase slouží svému účelu


 

Funkcionalistická stavba byla vyhotovena podle plánů architekta Josefa Kitricha a Josefa Hrubého. Pyšnila se prvním pražským eskalátorem, potrubní poštou, dětským koutkem a evropským unikátem – pneumatickými pokladnami. Majitel Bilé labutě vydával také tištěné katalogy zboží, které si zákaznici mohli objednat i poštou, a to dokonce na splátky. Podnik společnosti Brouk a Babka byl sice po válce znárodněn, obchodní dům fungoval však i za bývalého režimu. A stejnou funkci, i když za mnohem nižšího zájmu zákazníků, plní dodnes.

Pravých Čechů ráj, obchodní dům Máj!

O pár měsíců později a jen o pár ulic vedle neuniklo pozornosti médií a Pražanů ani otevření obchodního domu Máj. Ve své době v něm totiž rády nakupovaly i slavné osobnosti, které to sem měly blízko z okolních divadel, jako byli třeba Jana Švandová, Karel Zich nebo Kamila Moučková. Tedy alespoň se tím obchodní dům chlubil. Před Vánoci tu každopádně býval dokonce takový šrumec, že se tu nedalo projít, a lidé v davu omdlévali. Za širokým sortimentem, který zahrnoval vše od hřebíčků až po jízdní kola, se dokonce pořádaly z okolních vesnic autobusové zájezdy.

quadrio

K obchodnímu domu Máj, který změnil název na My, v roce 2014 přibyla i komerční budova Quadrio


Budova, kterou navrhl ateliér založený Karlem Hubáčkem, se jednoznačně vymezila vůči okolní historické zástavbě a uvnitř zaujala zejména nezvykle odhalenými podhledy. Podobně jako v Kotvě mohli zákazníci svůj zážitek z nakupování umocnit návštěvou restaurace nebo jídelny ve vyšších patrech. Vyhlášenou pochoutkou byl například karamelový pohár, po němž se tu prý starší zákazníci ptají dodnes. V Máji se však nezapomínalo ani na zaměstnance, kteří měli k dispozici svého podnikového lékaře nebo kadeřníka. Není tedy divu, že tu pracovali rádi, a odcházeli často prý jen kvůli vážné nemoci nebo smrti.

Dům módy jako synonymum luxusu

Přestože Dům módy nabízel odjakživa zejména luxusní zboží, o zákazníky neměl nikdy nouzi. Obchodní dům v neofunkcionalistickém stylu stojící na Václavském náměstí byl vybudován v roce 1956 podle návrhu architekta Josefa Hrubého. Průčelí stavby doplňuje plastika sochaře Vladimíra Janouška, jak jinak než s textilními motivy. Jednalo se o první poválečný obchodní dům, na stejném místě se však nakupovalo už za první republiky. Jen původní činžák v secesním stylu byl za války vybombardován.

Slavnostní otevření Domu módy, jak ho známe dnes, proběhlo konkrétně 8. července 1956. Nejprve tu byly k sehnání luxusní oděvy, plesové róby, padnoucí obleky nebo všelijaké doplňky, později přibyly i speciální kolekce obuvi z Baťova závodu nebo jablonecká bižuterie. Zákaznici se tu mohli obléct do zboží firem Modeta, Vlněna nebo Oděvní závody Prostějov. Chyběla snad jen kosmetika. Mezi pravidelné zákaznice Domu módy a návštěvnice místních módních přehlídek pro zvané patřily zejména manželky vysoce postavených komunistů. Rok 1956 byl pro československou módu totiž zlomový. Ideologie konečně přestala diktovat, co by měl československý člověk oblékat, a návrháři se tak opět mohli inspirovat ve světě. Pozici lepšího obchodního domu ztratil Dům módy v 70. letech, tradice módy je tu však patrná i dnes.

DBK – Kompletní servis pro bydlení

Název obchodního domu DBK, tedy Dům bytové kultury, odkazuje k jeho původnímu účelu. Od jeho otevření v roce 1981 se tu prodával primárně nábytek a působili tu i aranžéři, po revoluci pak v jeho prostorách sídlila první prodejna IKEA u nás. Potřeba vybudovat Dům bytové kultury vytanula v sedmdesátých letech se vznikem nové stanice metra, která proměnila okolní lokalitu. Stejně jako v případně Kotvy architektonický návrh vznikl v dílně Věry Machoninové a podobně jako Kotvu čeká okolí obchodního domu v brzké době rekonstrukce.

dbk

Rekonstrukci čeká i DBK a jeho okolí. Zejména lávky nad stanicí metra Budějovická jsou v dezolátním stavu


Součástí stavby jsou totiž i mediálně známé okolní terasy, na které se od jejich vybudování ani jednou „nesáhlo“. Opravy zdržely právní komplikace, ale dnes se už blýská na lepší časy. „Předpokládám, že opravovat začneme v průběhu letošního roku, termín dokončení bude zřejmě příští rok,“ uvedl pražský radní pro majetek Jan Chabr. Vnitřní prostory obchodního domu prošly rekonstrukcí už před patnácti lety. Po odchodu Ikey se totiž DBK zmítal v krizi. Později tu byl proto otevřen supermarket a další obchody světových řetězců, s jejichž pomocí se DBK primárně snaží uspokojovat potřeby obyvatel z okolí.

Související…

Michal Šmída z Twisto: K pokladnám se dodají kamery a všichni můžeme platit úsměvemKomerční ředitel Rohlíku: V době karantény jsme suplovali kritickou infrastrukturuMohou uspět obchodní centra ve městech? Lidé se v nich musejí chtít setkávat

foto: Archiv, zdroj: OD Kotva

Tipy redakce

Pohyb severního magnetického pólu se zrychluje. To ohrožuje Zemi

Pohyb severního magnetického pólu se zrychluje. To ohrožuje Zemi

Jdu na sever. A už jdu na jih! Tenhle výrok učitele ze hry Dobytí severního pólu...

Fake news nejen o covidu: Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá

Fake news nejen o covidu: Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá

Tajná spiknutí okolo celebrit nejsou až tak nová. To první se objevilo na sklonku...