fbpx

V Praze žije asi 16 procent cizinců. Většina z nich se tu chce usadit. A střednědobý horizont říká, že je metropole bude potřebovat

Zveřejněno: 28. 8. 2019

Už dávno neplatí, že cizinci v Praze vykonávají jen podřadné práce. Hlavní město, které má v současnosti míru nezaměstnanosti pouhých 1,3 %, potřebuje pokrýt volná pracovní místa v mnoha odvětvích, proto cizince vítá. Podle nové analýzy Institutu plánování a rozvoje ze zahraničí nyní pochází každý čtvrtý až pátý pracující člověk v metropoli, na úrovni celé České republiky je to pak „pouze“ každý desátý.

Populace cizinců tvoří asi 16 % obyvatel Prahy a její ekonomická aktivita je výrazně vyšší než u „průměrného Pražana“, neboť sem lidé nejčastěji přijíždí právě kvůli novému zaměstnání. Konkrétně žilo v roce 2018 v Praze asi 200 tisíc ekonomicky aktivních cizinců. Jejich plány na dlouhodobý pobyt potvrzuje i fakt, že téměř 50 % z nich má v metropoli trvalý pobyt.

Ukrajina s Ruskem vedou

„V době rekordně nízké nezaměstnanosti se těžko shání pracovníci v celém spektru ekonomiky, tedy nejen dělníci, ale i vysokoškoláci nebo třeba lékaři,“ vysvětluje pro portál Idnes vedoucí oddělení informačních služeb Českého statistického úřadu (ČSÚ) pro Prahu Tomáš Mládek s tím, že pokud se ekonomice přestane dařit, příliv cizinců se může lehce zpomalit. Mezi zeměmi EU je podle IPRu Česká republika z hlediska nejvyšší zaměstnanosti osob ve věku 20 až 64 let už na druhém místě, což jen potvrzuje, že tuzemské pracovníky už není kde brát.

Průměrný věk cizinců v Praze je 38 let. Přesná data o vzdělání schází, ve vzorku respondentů bylo nicméně 38 % dotázaných vysokoškolsky a 44 % středoškolsky vzdělaných.

V celém Česku bylo v roce 2018 evidováno celkem 564 tisíc cizinců, kteří zde pobývají déle než tři měsíce. Přitom v Praze jsou z jedné třetiny zastoupeni občané států Evropské unie, nejvíce ze Slovenska, ze zemí mimo EU potom vede Ukrajina, Rusko a Vietnam. Pokud jde o demografii, podle starší studie, kterou si pražský magistrát nechal na začátku roku 2019 vypracovat od Sociologického ústavu AV, je průměrný věk cizinců v Praze 38 let. Přesná data o vzdělání schází, ve vzorku respondentů bylo nicméně 38 % dotázaných vysokoškolsky a 44 % středoškolsky vzdělaných. Podíl migrantů se základním vzděláním činil méně než 5 %. 

Stavebnictví, technika i služby

Na základě starší analýzy IPRu z roku 2018 jsou zahraniční pracovníci nejvíce zaměstnáni ve stavebnictví, obchodě, technice, ubytování a pohostinství. Velký nárůst lze v posledních letech pozorovat v kategorii „administrativní a podpůrné činnosti“, kam spadají například úklidové práce a bezpečnostní činnosti. Podle Jitky Součkové, marketingové manažerky pracovní agentury Grafton Recruitment, je pro cizince také typický obor sdílených podnikových služeb. Jedná se většinou o nadnárodní společnosti, které se rozhodly do Česka situovat některé své agendy, anebo o firmy, které se živí outsourcingem podnikových procesů. Z těchto center se tedy podle CzechInvestu pro zákazníky po celém světě poskytují služby v oblastech, jako jsou účetnictví, personalistika, IT, komunikace, marketing, podpora zákazníků či vývoj a výzkum.

Cizinci jsou pro Prahu minimálně ve střednědobém horizontu „nezastupitelným zdrojem pracovních sil“.

Právě proto, že se z center služeb obsluhují zákazníci z celého světa, je nutné, aby jejich zaměstnanci hovořili často i méně obvyklými jazyky. „Ve firmě máme asi 50 procent cizinců, nabíráme je hlavně kvůli jazykovým znalostem. Nevyžadujeme ani češtinu,“ potvrzuje Flowee Kateřina, která v jednom takovém pražském centru, které zaměstnává kromě Čechů především lidi z ostatních státu EU, pracuje.

Podle nejnovějších dat IPRu jsou tedy cizinci pro Prahu minimálně ve střednědobém horizontu „nezastupitelným zdrojem pracovních sil“. A to nejen proto, že vykrývají početní nedostatky ve firmách, ale i kvůli větší flexibilitě a faktu, že dokážou přijímat některé méně atraktivní podmínky pracovního uplatnění.

Související…

Nejlepší země pro expatky? Žebříček vede poprvé Česko
Zdeňka Musilová

zdroj: Institut plánování a rozvoje

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...