Praha nemá dost českých pracantů. Každý pátý pracující ve městě je cizinec

Už dávno neplatí, že cizinci v Praze vykonávají jen podřadné práce. Hlavní město, které má v současnosti míru nezaměstnanosti pouhých 1,3 %, potřebuje pokrýt volná pracovní místa v mnoha odvětvích, proto cizince vítá. Podle nové analýzy Institutu plánování a rozvoje ze zahraničí nyní pochází každý čtvrtý až pátý pracující člověk v metropoli, na úrovni celé České republiky je to pak „pouze“ každý desátý.

Populace cizinců tvoří asi 16 % obyvatel Prahy a její ekonomická aktivita je výrazně vyšší než u „průměrného Pražana“, neboť sem lidé nejčastěji přijíždí právě kvůli novému zaměstnání. Konkrétně žilo v roce 2018 v Praze asi 200 tisíc ekonomicky aktivních cizinců. Jejich plány na dlouhodobý pobyt potvrzuje i fakt, že téměř 50 % z nich má v metropoli trvalý pobyt.

Ukrajina s Ruskem vedou

„V době rekordně nízké nezaměstnanosti se těžko shání pracovníci v celém spektru ekonomiky, tedy nejen dělníci, ale i vysokoškoláci nebo třeba lékaři,“ vysvětluje pro portál Idnes vedoucí oddělení informačních služeb Českého statistického úřadu (ČSÚ) pro Prahu Tomáš Mládek s tím, že pokud se ekonomice přestane dařit, příliv cizinců se může lehce zpomalit. Mezi zeměmi EU je podle IPRu Česká republika z hlediska nejvyšší zaměstnanosti osob ve věku 20 až 64 let už na druhém místě, což jen potvrzuje, že tuzemské pracovníky už není kde brát.

Průměrný věk cizinců v Praze je 38 let. Přesná data o vzdělání schází, ve vzorku respondentů bylo nicméně 38 % dotázaných vysokoškolsky a 44 % středoškolsky vzdělaných.

V celém Česku bylo v roce 2018 evidováno celkem 564 tisíc cizinců, kteří zde pobývají déle než tři měsíce. Přitom v Praze jsou z jedné třetiny zastoupeni občané států Evropské unie, nejvíce ze Slovenska, ze zemí mimo EU potom vede Ukrajina, Rusko a Vietnam. Pokud jde o demografii, podle starší studie, kterou si pražský magistrát nechal na začátku roku 2019 vypracovat od Sociologického ústavu AV, je průměrný věk cizinců v Praze 38 let. Přesná data o vzdělání schází, ve vzorku respondentů bylo nicméně 38 % dotázaných vysokoškolsky a 44 % středoškolsky vzdělaných. Podíl migrantů se základním vzděláním činil méně než 5 %.

Stavebnictví, technika i služby

Na základě starší analýzy IPRu z roku 2018 jsou zahraniční pracovníci nejvíce zaměstnáni ve stavebnictví, obchodě, technice, ubytování a pohostinství. Velký nárůst lze v posledních letech pozorovat v kategorii „administrativní a podpůrné činnosti“, kam spadají například úklidové práce a bezpečnostní činnosti. Podle Jitky Součkové, marketingové manažerky pracovní agentury Grafton Recruitment, je pro cizince také typický obor sdílených podnikových služeb. Jedná se většinou o nadnárodní společnosti, které se rozhodly do Česka situovat některé své agendy, anebo o firmy, které se živí outsourcingem podnikových procesů. Z těchto center se tedy podle CzechInvestu pro zákazníky po celém světě poskytují služby v oblastech, jako jsou účetnictví, personalistika, IT, komunikace, marketing, podpora zákazníků či vývoj a výzkum.

Cizinci jsou pro Prahu minimálně ve střednědobém horizontu „nezastupitelným zdrojem pracovních sil“.

Právě proto, že se z center služeb obsluhují zákazníci z celého světa, je nutné, aby jejich zaměstnanci hovořili často i méně obvyklými jazyky. „Ve firmě máme asi 50 procent cizinců, nabíráme je hlavně kvůli jazykovým znalostem. Nevyžadujeme ani češtinu,“ potvrzuje Flowee Kateřina, která v jednom takovém pražském centru, které zaměstnává kromě Čechů především lidi z ostatních státu EU, pracuje.

Podle nejnovějších dat IPRu jsou tedy cizinci pro Prahu minimálně ve střednědobém horizontu „nezastupitelným zdrojem pracovních sil“. A to nejen proto, že vykrývají početní nedostatky ve firmách, ale i kvůli větší flexibilitě a faktu, že dokážou přijímat některé méně atraktivní podmínky pracovního uplatnění.