fbpx

Zveřejněno: 4. 12. 2017

Redukce hmotnosti je posedlostí dnešní doby. Zhubnout chce každý. A nejinak tomu bude po letošních Vánocích a Novém roce. Ne všem se ale zhubnout podaří. Na vině bývá hlavně psychika.

Psychika je mocná čarodějka. To platí i ve věci hubnutí. Snahu o dosažení vysněné hmotnosti totiž často brzdí nedůvěra v sebe sama. Ten, kdo si nedokáže představit, že se mu to skutečně podaří, pravděpodobně nezhubne.

Ten, kdo se nechá odradit počátečním neúspěchem a vzdá se ještě předtím, než se vlastně začne pořádně snažit, pravděpodobně také nezhubne. Své o tom vědí výživoví poradci a nutriční terapeuti. Většina z nich vám řekne, že každý výživový poradce musí být tak trochu psycholog.

shutterstock 573982780

Nejhorší je, když si dopředu nevěříte. To pak hubnutí můžete vzdát rovnou.

Jídlo a psychika

Výživa sama o sobě je s lidskou psychikou velmi úzce spjata. Když jdete k výživovému poradci a začnete mu vyprávět o tom, co, jak a kdy jíte, otevřete mu vlastně dveře do svého domova, do svého nitra. A časem se pravděpodobně začnete zpovídat i z něčeho, co jste vlastně původně vůbec říkat nechtěli. Od přejídání se najednou dostanete k traumatu z dětství a zjistíte, že se onou hmotou (jídlem) snažíte vyplnit ohromné prázdno uvnitř sebe.

„V hubnutí a celkově ve zdravém životním stylu hraje psychika velkou, ne-li hlavní roli. Spousta z nás si to neuvědomuje, ale pokud se cítíme ve stresu, máme na někoho vztek, nebo nevyřešený problém, saháme po jídle jako prostředku utěšení,“ potvrzuje poradkyně pro výživu a fitness trenérka Simona Cahlová. „Jídlo přináší radost a úlevu, ale jen do té doby, než se dostaví výčitky. V takové chvíli to vzdáváme se slovy – stejně jsem to už porušila, zklamala jsem, kašlu na to – a přesunujeme dietu na neurčito.“

Zaměřte se na sebe

Podle Simony ale není hlavní problém v tom, že klient jídelníček nedodržuje. Pokud mu nechybí odhodlání, nějaký čas to vydrží. Když se ale nezaměří na sebe a na to, co ho trápí, nárazové vyjídání ledničky se časem vrátí, stejně jako všechna shozená kila. Jak se s tím vypořádat?

„Zaměřte se na sebe. Pozorujte, kdy máte nutkavou potřebu jíst, aniž byste měli hlad. Pozorujte, jak se přitom cítíte a co vás trápí. Dokud si neuvědomíte, v čem spočívá opravdový problém, se kterým vnitřně bojujete, nikdy neuspějete. Pokud myslíte, že se s tím nedokážete vypořádat sami, nebojte se požádat o pomoc zkušeného odborníka.“

shutterstock 679609972

S ubývajícími kily často ubude i psychických problémů.

Jídlo není nepřítel

Další blok, který si často vytváříme, představuje jídlo samotné. Vnímáme je jako nepřítele místo toho, abychom ho brali jako něco, co nám dá sílu a energii. „Pokud jde o hubnutí, často zkoušíme všechno, abychom dosáhli svého cíle. Nejlépe s vidinou okamžitých výsledků. Proto není žádnou výjimkou, když se uchýlíme ke krajní možnosti – nejíst vůbec,“ potvrzuje Simona.

Ruku na srdce – s hladovkou má asi zkušenosti každý, kdo někdy nějakým způsobem bojoval s nadváhou či obezitou. Pak také jistě víte, že není tou nejlepší cestou. Že dlouhodobě nefunguje. Proč? „Výsledky sice vidíte hned, ale tělo se bez stravy dlouhodobě neobejde. Na konci hladovky doženete vše, co jste si dlouho odepírali, a kolotoč začíná znovu,“ vysvětluje odbornice.

Roli zde opět hraje psychika. Pokud nejíte, tělo nemá z čeho čerpat živiny a stává se podvyživeným, i když to může navenek vypadat jinak. „Místo odepírání jídla se zaměřte na dostatek kvalitních potravin. Když mé klientky dostanou stravovací plán, vždy se diví, kolik toho musí sníst. A ono to najednou jde. Bez hladovění a s plným břichem.“ Jídlo totiž není nepřítel. Jídlo je palivo.

Nedostatek motivace

Další klacek, který nám vlastní mysl hází pod nohy, je slabá vůle. Alespoň to tvrdí Radka Pamětická, poradkyně zdravého životního stylu a instruktorka jógy z Prahy. Podle ní se za neschopností zhubnout často skrývá jen neochota pracovat sám se sebou, něco obětovat a investovat. Pokud tvrdíte, že nemáte čas, měli byste snahu o zbavení se přebytečných kil přirovnat ke snaze o postup v kariéře.

„Možná toto čtení bude pro někoho trochu nepříjemné, ale ruku na srdce: Peníze pro nás častěji představují větší motiv než zdraví či štíhlá postava. Kvůli penězům vstáváme pravidelně do práce. Složenky se prostě platit musí. Ale chystat si svačiny a chodit pravidelně cvičit? Často vzniká otázka, co z toho mám?“ 

Bez sebedisciplíny to nepůjde

Jediná cesta je přestat se vymlouvat a zamyslet se nad sebedisciplínou. To ale není každému příjemné či pohodlné. Pro dosažení úspěchu je však nutné si přiznat, že se často nejedná o problém času, ale spíše o nedostatečnou motivaci pro sebe něco udělat. Každý má ke zhubnutí jiné motivy – lépe vypadat, být zdravý, shodit kila kvůli operaci.

„Pokud jdete k odborníkovi, je třeba s ním pracovat jako například s údržbářem auta. Chodit pravidelně k někomu, komu důvěřujete a jste přesvědčení o tom, že vám pomůže pracovat s vaším cílem,“ říká Radka. Takový údržbář potom dokáže hodit do latě nejen tělo, ale často i mysl. Protože si vlastně sami uvědomíte, jaký problém trápí konkrétně vás. Ten pak někdy, máte-li štěstí, odejde spolu s přebytkem kil.

Odborník může pomoci sestavit nejen jídelníček, kde byste neměli trpět hlady, ale také odhalit krizová místa neboli řešení situací, kdy nejčastěji motivace selhává – např. večírky s jídlem, nebo naopak večerní pojídání čehokoliv, co doma najdeme. Rozumně a postupně nastaví cíle hubnutí a vysvětlí, proč se nejedná o přechodnou „dietu“, ale jak pracovat s jídlem po zbytek života tak, abyste byli ve svém těle spokojení. „Nemusíte být zrovna twiggy, a přitom můžete být fit a velmi spokojení i žádoucí,“ dodává Radka.

foto: Shutterstock, zdroj: Stačí pochopit

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...