Příliš informací člověku evidentně život neprodlužuje, ovšem dobrá beletrie ano.

Přečteno 9404x

Studie, jejíž výsledky byly publikovány v časopise Social Science & Medicine, prokázala, že vášniví čtenáři knih žijí v průměru o dva roky déle než ti, kteří nečtou vůbec. Zajímavostí je, že tento pozitivní vliv na délku života mají opravdu jen knihy. Noviny a časopisy vám tedy léta k dobru nepřičtou.

Související…

Proč je čtení z papíru lepší než z monitoruUdělejte si z denního čtení priorituSexismus v oxfordském slovníku: Odnaučte se „mužasňovat“

Studie po dobu dvanácti let analyzovala čtenářské návyky u 3 635 lidí starších 50 let. Respondenti byli rozděleni na tři skupiny. První skupinu tvořili zarytí knihomolové, kteří četli 3,5 hodiny a více týdně. Do druhé skupiny spadali průměrní čtenáři, kteří se četbě oddávali méně než 3,5 hodiny týdně. Do poslední skupiny byli zařazeni ti, kteří nečetli vůbec.

Pozitivní vliv čtení byl patrný u obou skupin čtenářů – u vášnivých čtenářů klesla pravděpodobnost, že ve sledovaném období zemřou, o 23 procent, zatímco u průměrných čtenářů o 17 procent. Také se ukázalo, že čtenáři z první skupiny žijí v průměru o 23 měsíců déle než nečtenáři. 

„Zjistili jsme, že čtení knih poskytuje větší účinek než čtení novin a časopisů. Příčinou je pravděpodobně fakt, že knihy více zaujmou čtenáře – poskytují jim větší kognitivní účinek a tím prodlužují život,“ předesílá Avni Bavishi ze School of Public Health Yaleovy univerzity. Při čtení knih se totiž podle výzkumníků odehrávají dva kognitivní procesy, které lze jednoznačně chápat jako výhodu pro přežití.

Ponořit se mezi řádky

Prvním je takzvaná kognitivní angažovanost, kterou lze zakusit při ponoření se do hlubokého čtení. Čtenář při ní objevuje pojítka mezi obsahem knihy a vnějším světem, pokládá si otázky a dostává na ně odpovědi. Tříbí nejen svoji slovní zásobu, ale i koncentraci a kritické myšlení.

Čtení knih současně podporuje rozvoj empatie, sociálního vnímání i emoční inteligence, což jsou opět faktory prodlužující život. Neopomenutelným bonusem je také snížení napětí a stresu, neboť čtení knih patří mezi významné způsoby relaxace.

Lidé starší 65 let tráví v průměru 4,4 hodiny denně u televizních obrazovek. Pokud svoji pozornost přesměrují z televize do knih, výrazně se tím zlepší jejich zdraví i délka života.

Výzkumníci závěry své studie propojili s výsledky předchozího výzkumu, který doložil, že lidé starší 65 let tráví v průměru 4,4 hodiny denně u televizních obrazovek. Pokud svoji pozornost přesměrují z televize do knih, výrazně se tím zlepší jejich zdraví i délka života.

Přestože respondenti ve výzkumu neurčili žánr čtených knih, průzkum Národní nadace pro umění z roku 2009 napovídá, že se jednalo o beletrii, kterou volí 87 procent čtenářů. Další plánované výzkumy pak mají odhalit to, zda různé žánry mají různé účinky, zda dlouhověkost je jediným benefitem každodenního čtení a zda stejný efekt mají také elektronické knihy a audioknihy.

foto: Shutterstock

Monika Kovačková

Monika Kovačková

Pohodářka, která si myslí, že vnější svět je jen odrazem nás samých. A chce žít v pohodovém světě.

Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.