Lidský mozek dokáže každou sekundu pojmout na vědomé úrovni až 2000 bitů informací, na té nevědomé jich však zpracuje až 400 miliard, jejich rychlost je navíc mnohonásobně vyšší. Mezi tím, co skutečně vnímáme, a tím, co si uvědomujeme, existuje tedy obrovský rozdíl. Proč? 

Naše vědomí každou sekundu „vybírá“ z oněch miliard bitů pouhé 2000, které jsme schopni zpracovat. Konkrétně se jedná o ty informace, které odpovídají našim myšlenkovým vzorcům a koncentraci. Všímáme si tedy jen toho, na co se soustředíme a co podporuje naše přesvědčení. Naše realita nám potvrzuje naši víru.

think positive shutterstock 581985652

Síla myšlenek byla už mnohokrát potvrzena. Co takhle se začít soustředit jen na ty pozitivní?

Hmota jako myšlenka

Kvantová fyzika zkonstruovala tzv. subatomický svět, aby porozuměla jevům, které jsou pro nás nepochopitelné. Vědci zabývající se tímto oborem dospěli k názoru, že hmota není statická, naopak se skládá z částic, které se neustále objevují a zase mizí. „Materiálno“ ve skutečnosti svou strukturou připomíná spíše myšlenku.

Základem kvantové fyziky je fakt, že částice existuje v tzv. superpozici, tj. může být na dvou či více místech zároveň. Proto odborníci předpokládají, že i věci kolem nás jsou jen určité tendence nebo možnosti našeho vědomí a svět je závislý na našem prožitku.

Nižší kriminalita díky meditaci?

V létě roku 1993 byl ve Washingtonu, který je známý vysokou kriminalitou, proveden experiment. Zapojilo se do něj 4000 dobrovolníků, kteří meditovali s cílem snížit počet násilných incidentů ve městě. Podle předpovědí na základě dříve provedených menších výzkumů, měl stupeň kriminality klesnout o 20 %. Šéf tamní policie se k tomu vyjádřil takto: „To by muselo napadnout půl metru sněhu, aby se to stalo.“ K nemalému překvapení všech se ale předpoklad potvrdil a po dvou týdnech od začátku experimentu počet tragédií klesal, a to až o 23,3 %. Po ukončení meditací začal opět růst.

Voda měnící se podle emocí

Další zajímavý pokus provedl doktor Masaru Emoto. Mentálně stimuloval vodu modlitbami a slovy a poté ji fotografoval pomocí mikroskopů. Jeho snímky byly následně hodnoceny podle estetického dojmu a ukázalo se, že vodní krystaly výrazně měnily svou strukturu na základě působení těchto vnějších faktorů, navíc ty s pozitivními slovy a emocemi, jako například „láska“ a „děkuji,“ byly krásné a pravidelné, zatímco ty s negativními vypadaly nevzhledně.

Experiment s rýží

V dalším experimentu, který měl za cíl dokázat, jak slova, myšlenky a záměry ovlivňují svět kolem nás, umístil doktor Emoto do tří nádob uvařenou rýži. Poté k jedné z nich připevnil nápis „Děkuji“, ke druhé „Hlupáku“ a třetí nechal neovlivněnou. Po třiceti dnech byla rýže s nápisem „Děkuji“ relativně beze změn, zatímco rýže s nápisem „Hlupáku“ zčernala. Rýže z poslední, ignorované nádoby začala plesnivět. Podobný pokus byl mnohokrát zopakován, například na videu níže.

Proč nás tedy i přes tato zjištění mainstreamová média neustále bombardují tragickými informacemi? A co by se naopak stalo, kdyby každý používal pozitivní slova s pozitivními myšlenkami a záměry? Pokud je svět kolem nás včetně vody tolik ovlivnitelný tím, co cítíme a říkáme, čeho můžeme dosáhnout, když víme, že naše tělo je tvořeno asi ze 70 % právě touto kapalinou? 

foto: Shutterstock, zdroj: World Peace Group