Předeženou psavci na smartphonech profíky s klávesnicemi? Docela hravě

Vyťukávání zpráv na displej telefonu jedním nebo dvěma prsty v rychlosti psaní předežene tradiční klávesnici. Ti, co píší dvěma prsty na mobilu, vygenerují v průměru 38 slov za minutu. Tedy alespoň podle experimentu, který jeho pořadatelé označují za největší svého druhu. Je to stále o čtvrtinu méně, než je průměr 51,56 slov za minutu u uživatelů klávesnice, ale rozdíl není tak velký, jak se očekávalo. Výzkumníci dokonce uvedli, že jsou ohromeni.

Automatické opravy, predikce slov či gesta jsou funkce, které psaní na displeji zrychlí a zařídí, že jejich uživatelé píší na displeji rychleji než na klasické klávesnici. Jen 14 % těch, co píší na smartphonu, je nevyužívá.

Mladí ve věku 10 až 19 let prý píší rychleji, asi o 10 slov za minutu, a to bez ohledu na to, zda jde o ťukání do displeje nebo klasické klávesnice.

Podle studie, která zahrnovala 37 tisíc dobrovolníků testovaných na finské Aalto University, University of Cambridge a ETH Zürich, jsou dokonce mobilní psavci, kteří používají funkce automatické opravy, rychlejší než ti, kteří používají nástroje pro predikci slov.

Palcové psaní

Mnoho dětí přitom vyrůstá s klasickým přístupem psaní všemi deseti na klávesnici, s ukazováčky na písmenech F a J, s pohledem upřeným na text před sebou a ne na svoje prsty kmitající po klávesnici. Zařízení, jako je BlackBerry, ještě umožňovala psaní na miniaturních klávesnicích. Jejich doba je zdá se pryč, teď většina lidí píše na displej dvěma palci, nebo v horším případě jedním ukazováčkem.

Vzhledem k tomu, že si smartphony nárokují větší a větší část v prostoru naší elektronické komunikace, začalo se mnoho pedagogů a výzkumných pracovníků ptát na dlouhodobé účinky této změny ve psaní zejména na mladší generaci. Psaní na smartphonu je totiž specifickým druhem motorické činnosti, který se lidé naučí bez nějakého formálního tréninku. Takový trénink přitom často býval počátkem používání klasické hardwarové klávesnice.

Až 80 slov za minutu

Mladí ve věku 10 až 19 let prý píší rychleji, asi o 10 slov za minutu, a to bez ohledu na to, zda jde o ťukání do displeje nebo klasické klávesnice. Ti, kteří dopadli v testu nejlépe, dokázali napsat více než 80 slov za minutu. Psaní na displejích samozřejmě má také nevýhody. Například ti, kteří psali na smartphonu, dělali víc chyb, respektive jich nechali více neopravených. Možným vysvětlením jsou vyšší nároky na interakci při opravě chyb na mobilních zařízeních a oproti počítači omezené způsoby úpravy textu.

Někteří uživatelé tlačí prsty na displej více, než je nutné, což může působit problémy. Stejně náchylné jako prsty jsou při používání chytrých telefonů krk a ramena.

Smartphony mají podle vědců i různá ergonomická rizika. Ira Janowitz, specialista na ergonomii z Berkeley, uvedl, že někteří uživatelé tlačí prsty na displej více, než je nutné, což může působit problémy. Stejně náchylné jako prsty jsou při používání chytrých telefonů krk a ramena. Ve srovnání s používáním hardwarových klávesnic nejde o větší či menší riziko zdravotních problémů, podle ergonomů a lékařů jde ale o jiná rizika.

Vědci pro získání výsledků mnoha tisícovek psavců využili online test, který si můžete i sami zkusit. Jde o přepisování vět, přičemž program sleduje úhozy, chyby, rychlost psaní a další metriky. Propojení s demografickými daty o účastnících testování a informacemi o tom, jakým způsobem píší a na jakém druhu klávesnice, pak přinese detailní pohled srovnávající generace a způsoby psaní.