fbpx

Zapomeňte na autistické žížaly, které měly na monitoru za úkol požírat čísla. Dneska jsou hry téměř zásadně "online". A v tomhle světě se dá se spoluhráči dohodnout téměř vše. A špatně se z něj odchází

Zveřejněno: 20. 9. 2019

Už zítra, tedy v sobotu 21. září, proběhne druhý ročník celonárodní očistné kúry ducha i těla nazvané #denoffline. Zde nabízíme pátý manuál ze série užitečných „návodů“, jak se od všech sítí odpojit co nejefektivněji a třeba i na dobu delší než jeden jediný den.

Pokud jste vyrostli ve světě bez počítačů a mobilů, tak i vaše hraní mělo zcela jinou podobu než u dnešních dětí. Hry jsou stále středem dětského světa, ale zásadní roli zde hrají hry počítačové, hrané na herních konzolích, počítačích či noteboocích. A když není možnost být u počítače, tak hry skvěle fungují i na mobilních telefonech a na tabletech. 

Jdeš ven? Ne, do hry

Měli byste vědět, že děti ve videohrách hledají pocit úspěchu a uznání. Dnešní hry jsou hodně jiné než ty, které se hrály před deseti a více lety. Dnešní děti je hrají společně s dalšími lidmi, většinou kamarády a spolužáky, občas ale také s cizími lidmi. Pro děti, ale už i pro řadu dospělých je to cesta, jak být v kontaktu s kamarády a známými. „Chodí“ do her, jako je Fortnite, World of Warcraft či Minecraft stejně, jako se chodí ven hrát nějaké „offline“ hry. Komunikují při tom, baví se, pouštějí si písničky, domlouvají školu, práci a třeba i nějaké ty offline aktivity. 

TIP: Z šestnáctiletého hráče Fortnite se stal milionář. Další důvod k závislosti? Možná i vaše dítě to vezme jako „to chci taky“. Je na vás, abyste mu to zkusili rozmluvit.

Hry navíc úzce souvisí s youtubery a influencery. Pro děti jsou známí hráči her a jejich kanály na YouTube místem inspirace, poučení, zábavy. Vydrží je sledovat hodiny denně. YouTube mají navíc stále u sebe v mobilním telefonu, takže i když nemohou hrát, tak se dívají, jak hrají jiní. 

Jak zvládat nadměrné hraní 

Jako každá z online činností i počítačové a mobilní hry jsou důvodem vzniku závislosti. Nadměrné hraní, nedostatek spánku, poruchy spánku, koordinace, zhoršení prospěchu, obezita z nedostatku pohybu k téhle činnosti patří stejně jako nutnost hlídat, zda děti (ale i dospělé) někdo nechce okrást, zda je neoslovují cizí lidé. A nutno dodat, že je sice řeč o dětech, ale stejné problémy s nadměrným hraním her mají i dospělí. 

Pečlivě si všímejte příznaků závislosti, které se projeví vždy, když dítěti zamezíte hraní. 

Hlídejte čas trávený hraním. Jak už bylo řečeno v jednom z předchozích dílů seriálu, je třeba vyvažovat čas trávený s displejem a čas offline. Důležitý je dostatek fyzických aktivit, sporty, kroužky, koníčky, procházky a víkendové cestování. Opravdu pečlivě si všímejte příznaků závislosti, které se projeví vždy, když dítěti zamezíte hraní. 

Jen za odměnu

Hodně pomáhají jasná pravidla. Hrát až po splnění povinnosti, omezení počtu hodin denně a týdně. Skvěle fungují postihy za poznámky i špatné známky. Za trojku o půl hodiny méně, za čtyřku o hodinu méně, za pětku o dvě hodiny méně... A možnost získat zpět celý čas na hraní třeba až poté, co si dítě známku opraví. 

S hraním počítačových her by to mělo být tak, že to není právo, ale odměna, něco navíc. Na hraní Fortnite prostě není nárok. Je nutné si to vždy nějak zasloužit. Dobrou cestou jsou i domácí povinnosti, které jsou „zaplaceny“ možností hrát.

Související…

Jak na #denoffline IV.: Zrušte (si) sociální sítě
Daniel Dočekal

foto: Shutterstock, zdroj: Den offline

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...