Americké děti už nechtějí být astronauty. Radši by se chtěly stát blogery

Astronauti byli dříve vnímáni jako hrdinové. Pro anglo-americké děti už to ale neplatí. Hrdinové jsou pro ně ti, kteří něco (cokoli) říkají nebo dělají na sociálních sítích. To děti v Číně to mají jinak

Před 50 lety byla z Kennedyho vesmírného střediska vypuštěna raketa Saturn V, která do širého vesmíru vyslala Neila Armstronga, Buzze Aldrina a Michaela Collinse. O čtyři dny později Armstrong a Aldrin přistáli na Měsíci a inspirovali tak celé generace mladých lidí, aby se stali vědci, inženýry a matematiky. Účinek programu Apollo, který inspiroval americké děti k výkonu povolání v technických oborech, je jedním z nejsilnějších odkazů zázraku, že člověk poprvé stanul na Měsíci. Nebo alespoň donedávna byl. Dnes se zdá, že obdiv hrdinných astronautů pomalu mizí z povědomí populace, jejíž mladší generace má potíže s určením toho, kdo vlastně vůbec takový Neil Armstrong byl.

V předvečer kulatého výročí programu Apollo 11 požádala společnost LEGO výzkumné centrum The Harris, aby uspořádalo anketu, jejímž cílem mělo být zjištění, jak jsou na tom dneska děti se znalostmi týkajícími se vesmíru. Agentura oslovila celkem 3 000 dětí ze Spojených států, Číny a Velké Británie. Výsledky rozhodně nedopadly uspokojivě. Spíš naopak.

Na otázku, čím by chtěly být, až vyrostou, odpověděly 3 z 10 amerických i britských dětí, že youtubery nebo vlogery. Proč? Protože se jedná o kariéru, která přináší peníze, slávu a štěstí.

Ukazují totiž, že přinejmenším v západních zemích se děti zajímají spíše o YouTube než o lety do vesmíru. Přihlédneme-li však k současné fascinaci digitálními technologiemi, které často umí bravurně ovládat už děti mladší tří let, nemělo by nás něco takového vlastně vůbec překvapit. Znepokojit by nás ale mělo, co to vypovídá o naší společnosti.

Až vyrostu, zabloguju

Na otázku, čím by chtěly být, až vyrostou, odpověděly 3 z 10 amerických i britských dětí, že youtubery nebo vlogery. Proč? Protože se jedná o kariéru, která přináší peníze, slávu a štěstí. A navíc – vytváření videí na libovolnou tematiku a jejich sdílení s celým světem se dětem zdá být mimořádně atraktivní a kromobyčejně zábavné.

Situace ale, zdá se, není ještě úplně ztracená – podle všeho se totiž na seznamu vysněných povolání (ovšem daleko za youtubery a vlogery) objevil také učitel, profesionální sportovec a hudebník. Astronaut ovšem skončil na posledním místě s pouhými 11 procenty.

Čína astronautům fandí

Jedinou skupinku, která projevila nadšení nad povoláním astronauta, tvořily děti z Číny. Dokonce jej upřednostnily před jinými potencionálními profesemi. Čínské děti se v porovnání s těmi americkými a britskými také výrazně více zajímaly o cestování do vesmíru. Čekají, že se tak bude létat už v příštích deseti letech.

Výzkumníkům zatím není zcela jasné, proč se děti v západním světě o vesmírnou tematiku zajímají méně než ty čínské. Možným vysvětlením by se však mohla stát skutečnost, že vzdělávací systém v Číně klade větší důraz na hodnotu vědy a výzkumu.