fbpx

Vyčerpání během pandemie: Jde o syndrom vyhoření, nebo únavu z rozhodování? 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Doba covidová nás naučila hodnotit a počítat s věcmi, které jsme dřív vůbec vyhodnocovat nemuseli. Třeba už otázku, zda vůbec v daný den musíme vyjít ven. Pořád o něčem rozhodujeme, ale nikam se neposunujeme. Anebo ano?

Zveřejněno: 6. 4. 2022

S kým se vidět a nevidět? Za kým zajít a za kým ne? Dodělat ten úkol s dítětem do školy, nebo to přehodit na partnera a raději dodělat zakázku, na které pracujeme? Koronavirus zcela změnil každodenní život většiny lidí na planetě a postavil je před nové situace a nová dilemata, která museli denně řešit. Hranice práce a volného času se smývaly a my jsme se museli rozhodovat o věcech, které mohou velmi zásadně ovlivnit fungování rodiny jak z hlediska ekonomického, tak i vztahového. Čelili jsme takzvané únavě z rozhodování, což je podle britské BBC nová pandemická podoba syndromu vyhoření.

Pandemické vyhoření

Covidová pandemie nás nutí potýkat se s obtížnými rozhodnutími, která jsme za normálních okolností nemuseli řešit. Mám jít nakoupit, nebo si nákup objednat? A mám nakoupit i sousedovi a pak mu nákup zanést? A neohrozím tím svoji rodinu?

Lidé začínají mít pocit, že mrhají svým časem, že nedělají nic, že volné chvíle nevyužívají produktivně, i když by mohli, a to je jen více frustruje.

A už za hodinu se mohou naše obavy z toho, jak udržet rodinu v bezpečí zdravotně, změnit ve strach z ekonomických důsledků lockdownu. Co budou děti jíst k večeři? Jak dlouho si udržím práci? „Lidé se stále snaží přijít na to, jak v tomto novém světě existovat,“ vysvětluje na BBC Janna Koretzová, psycholožka z Bostonu.

Je těžké zjistit, jak si rozvrhnout den, jak stanovit priority jednotlivým úkolům ve světle toho, že domov, svatyně bezpečí, se nyní proměnil v kancelář, školu a kvazi-vězení v jednom. To všechno dohromady v kombinaci s tlakem, který na sebe vyvíjíme, abychom se rozhodovali chytře, správně a bezpečně nejen pro rodinu, ale i pro ostatní, vede k únavě z rozhodování, k syndromu vyhoření specifickému pro pandemii.

Nepřeceňujme se

Problém je navíc v tom, že mnoho mechanismů, které lidem dříve pomáhaly od stresu a úzkosti, kvůli uzávěrám a omezením nefunguje. Nemůžete si zajít do posilovny, na lekci tance nebo do kina či do divadla. To všechno psychické obtíže jen prohlubuje a přispívá k tomu i fakt, že lidé začínají mít pocit, že mrhají svým časem, že nedělají nic, že volné chvíle nevyužívají produktivně, i když by mohli, a to je jen více frustruje. To všechno je ale pořád důsledkem skutečnosti, že se snažíme přijít na ten nejlepší způsob, jak novou realitu zvládat.

Je nereálné od sebe v takto náročném období očekávat nadprůměrné výkony, a to i za předpokladu, že trávíte mnoho času doma.

Lotte Dyrbyeová, lékařka z Mayo Clinic, jedné z největších lékařských výzkumných institucí v USA, připomíná, že každý musí najít něco, co úzkosti zbaví právě jeho – ať už jsou to meditace, procházky nebo nový seriál na Netflixu. „Důležité je hledat, co mi skutečně vyhovuje, a neříkat, že je něco dobré a něco špatné,“ radí. Nový koníček, o němž si řekneme, že „by nám mohl prospět“, ale ve skutečnosti se nám do něj nechce, nás totiž jen více stresuje, protože si potom vyčítáme, že jsme v něm neuspěli (třeba hra na kytaru, učení se francouzsky). 

Jednoduše řečeno: Relaxační aktivita by vás neměla psychicky vyčerpávat. „Je nereálné od sebe v takto náročném období očekávat nadprůměrné výkony, a to i za předpokladu, že trávíte mnoho času doma,“ říká Dyrbyeová.

Není to navždy

Strach ze ztráty práce, obava o starší rodiče či prarodiče, zklamání ze zrušených pracovních cest i dovolených a k tomu velký tlak, abychom navzdory okolnostem normálně fungovali, byli výkonní a produktivní, neztráceli naději a věřili v lepší zítřky. To všechno zvyšuje riziko, že se dostaví únava z rozhodování. Janna Koretzová svým klientům radí, aby situaci přijali tak, jak je, a uvědomili si, že nebude trvat navždycky.

„Mějte na paměti celkový obraz. Toto je jen období, které přejde. I když je to obtížné a mezi body A a B je mnoho děsivého, bod B existuje a každý den se k němu přibližujeme.“ Důležité je na sebe a na ostatní neklást nerealistická očekávání, nebýt na sebe ani na ostatní příliš přísní. To zase půjde, až se dostaneme do bodu B.

Související…

V pandemii nás víc zajímá soukromí ostatních. A může to být i prospěšné
Jan Handl

foto: Shutterstock, zdroj: BBC

Tipy redakce

Díky čemu vznikl na Zemi život? Zřejmě pomohla činnost pevninských sopek

Díky čemu vznikl na Zemi život? Zřejmě pomohla činnost pevninských sopek

Vznik života je pořád ještě pro nás zahalen tajemstvím, tedy pokud nejsme...

Jak na městský stres? Pokud se nehodláte odstěhovat, vyzkoušejte toto

Jak na městský stres? Pokud se nehodláte odstěhovat, vyzkoušejte toto

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...