fbpx

Je tu nový trend kratší pracovní doby za stejné peníze. A firmy na něm můžou vydělat 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Koronavirová práce z domu lidi namlsala. Zaměstnanci po celém světě žádají stejnou výplatu za kratší pracovní týden. A odborníci firmám radí, aby na to přistoupily

Zveřejněno: 17. 9. 2021

Zaměstnanci po zkušenosti z koronavirové pandemie více než kdy jindy požadují zkrácení pracovního týdne s tím, že jim to pomůže k větší produktivitě, efektivitě práce i k vyšší životní spokojenosti. Co je ale zásadní, za kratší dobu strávenou v práci chtějí stejné platy. BBC na svých stránkách informuje o debatě, která v posledních měsících v tomto duchu probíhá mezi odborníky. Má kratší pracovní týden skutečně své výhody a měli by ho zaměstnavatelé svým podřízeným umožnit? Měli by jim nechat stejné platy a dovolit jim, aby odpracovali méně hodin?

Zastánci kratšího pracovního týdne jsou přitom docela kreativní. Nabízí mnoho variant, z nichž mohou zaměstnanci i zaměstnavatelé vybírat. Ať už se jedná o čtyřdenní týden, kdy je pracovní doba krácena o 20 %, o možnost vzít si den volna nebo si vybrat takovou docházku, která komu vyhovuje, tedy nechat si volná třeba dvě odpoledne v týdnu či zkrátit pracovní týden o určitý počet hodin. Společným rysem všech modelů ovšem je, že volný čas nekompenzujete vyšším úsilím a napracováním hodin v jiné dny, z celkové pracovní doby zkrátka jen ubíráte. A platy zůstávají stejné.

Budeme šťastnější?

Takové přístupy tedy nyní zaměstnávají odborníky i pracovníky, kteří jsou si vědomi toho, že pandemie společnost donutila k zamyšlení nad moderní koncepcí pracovního života, s níž souvisejí i témata, jako je rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, duševní zdravím a flexibilita pracovníků.

Účelem kratšího pracovního týdne by tak mělo být naučit pracovníky, jak efektivně využít čas, aby mohli jít dříve domů, místo toho, aby zevlovali na internetu.

Zastánci kratšího pracovního týdne argumentují tím, že model zkrácené pracovní doby může pomoci vyřešit mnoho aktuálních negativ, která se pojí s klasickou pracovní dobou. Může vést k lepší produktivitě, pevnějšímu zdraví a vyššímu štěstí.

Kdy produktivita klesá

Nutno zmínit, že četné studie dávají zastáncům za pravdu v tom, že práce s menším počtem hodin v týdnu dělá z lidí lepší pracovníky. Výsledky ukazují, že zvládnou více práce, když odpracují méně hodin, a naopak méně práce za více odpracovaných hodin. Například z výzkumu Stanfordské univerzity z roku 2014 vyplynulo, že produktivita klesá už po 50 hodinách týdně, jiní experti navrhují jako optimální počet 35 pracovních hodin v týdnu, další koncept hlásá, že bychom měli pracovat pouze šest hodin denně.

„Energii nelze udržet osm hodin v kuse,“ potvrzuje na stránkách BBC John Trougakos, docent, který se zabývá chováním v organizacích na univerzitě v Torontu. „Standardní model pracovního týdne o 40 hodinách roztahuje lidskou pozornost na osm hodin, což snižuje efektivitu práce,“ vysvětluje. Aby pak zaměstnanci vytížení kompenzovali, tráví volné chvilky brouzdáním po internetu. Tahle činnost jim podle studie z roku 2015 v práci zabere více než dvě hodiny denně. A samozřejmě se tím zase tříští jejich pozornost.

Účelem kratšího pracovního týdne by tak mělo být naučit pracovníky, jak efektivně využít čas, aby mohli jít dříve domů, místo toho, aby zevlovali na internetu. „Kratší pracovní týden mění zaměření z odpracovaných hodin na produktivitu, tedy ze zaneprázdněné práce na správnou práci,“ vysvětluje pro BBC Rachel Serviseová, generální ředitelka poradenské a školicí firmy Happiness Concierge se sídlem v Melbourne.

Méně hodin, vyšší flexibilita?

Že teorie o kratším pracovním týdnu a větším výkonu zaměstnanců funguje, potvrdila i islandská studie, která probíhala mezi lety 2015 a 2019. Výzkumníci sledovali více než 2 500 vládních pracovníků na různých pracovištích, jejichž pracovní týden měl buď 40, nebo 35 hodin, přičemž pobírali stejnou mzdu. Vědci zjistili, že produktivita zaměstnanců s kratším pracovním týdnem byla vyšší.

Například v účetním oddělení Reykjavíku pracovníci zpracovali o 6,5 % faktur více, jakmile začali pracovat méně hodin. Na policejní stanici mezitím kratší pracovní týden negativně neovlivnil počet uzavřených případů. „Klíčem k dosažení kratšího pracovního týdne byla často vyšší flexibilita v plnění úkolů, efektivnější vytváření pracovních hodin a směn, kombinované se zájmem a zapojením do procesu zkracování počtu hodin, které je nutné na pracovišti strávit,“ uvádí autoři studie.

Posílení zdraví a pohody

Zvýšení produktivity ale není jediným benefitem vyplývajícím z kratší pracovní doby. Podle odborníků je klíčovým faktorem především skutečnost, že nižší počet odpracovaných hodin v týdnu vede ke šťastnějším, zdravějším a angažovanějším pracovním silám. Díky tomu, že odpracují méně hodin, cítí se lidé více odpočatí, zvládají lépe každodenní život a jeho starosti a kratší pracovní doba je motivuje dokonce i k lepší péči o vlastní zdraví.

Podle BBC je také dokázáno, že odpočatí a spokojení zaměstnanci vycházejí lépe s rodinou a přáteli, snižuje se u nich i počet nemocí, mezi něž se řadí i syndrom vyhoření, celkové vyčerpání, nadměrný stres a deprese.

Firmy mohou jen vydělat

Pandemie dala impuls k tomu, aby se tyto žádoucí změny mohly začít zavádět. A podle odborníků bychom tuto příležitost měli chytnout za pačesy. A pokud se ukazuje, že zaměstnanci jsou za kratší pracovní dobu schopni zvládnout stejný, nebo dokonce vyšší objem úkolů a povinností, zaměstnavatelé by na tomto přístupu mohli jen vydělat.

Jednak ušetří náklady za elektřinu a další, které musí měsíčně odvádět za udržování kanceláří, jednak získají spokojené, výkonné a zdravé pracovní síly.

Související…

Introverti si covidovou práci z domu užívali. Cítili se líp a byli výkonnější
Kateřina Hájková

foto: Shutterstock, zdroj: BBC

Tipy redakce

Co přineslo na Zemi život? Nejspíš vznikl díky činnosti pevninských sopek

Co přineslo na Zemi život? Nejspíš vznikl díky činnosti pevninských sopek

Vznik života je pořád ještě pro nás zahalen tajemstvím, tedy pokud nejsme...

Jsme v klimatické nouzi, nebo jde jen o paniku? 10 úvah o přehřívání Země

Jsme v klimatické nouzi, nebo jde jen o paniku? 10 úvah o přehřívání Země

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze , jak ji (a nejen ji, ale celou...