fbpx

Před covidem nás dokážou ochránit i střeva, vysvětluje imunoložka 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Imunitu, která člověka chrání i před onemocněním covid-19, podle nedávné studie u lidí, kteří již nemoc prodělali, zajišťují a prodlužují zbytky koronaviru ve střevech. Profesorka Helena Tlaskalová-Hogenová v rozhovoru vysvětluje, jak vlastně tento zvláštní imunitní mechanismus funguje

Zveřejněno: 24. 11. 2021

Vlivem střevní mikroflóry na imunitu a nemoci se dlouhou řadu let zabývá Laboratoř buněčné a molekulární imunologie na Mikrobiologickém ústavu AV ČR. Profesorka Helena Tlaskalová-Hogenová zde působí jako vedoucí vědecký pracovník. A souvislost mezi našimi střevy a imunitou zkoumá podle svých slov v podstatě celý svůj profesní život. „Bohužel toho ale o této fascinující oblasti víme stále příliš málo, jsme teprve na počátku cesty, která v budoucnu může změnit celé směrování medicíny.“ Ono nedávné zjištění, že zbytky koronaviru ve střevech mohou zvyšovat obranyschopnost proti němu, jistě k fascinujícím nálezům patří.

V odborném žurnále Nature vyšla před nedávnem zajímavá studie. Podle ní viry a jejich složky přetrvávají ve střevě velmi dlouho a imunitní buňky namířené proti viru jsou aktivovány právě ve střevech. Je to překvapivá informace?

Úplně překvapivá zpráva o účasti střeva v infekci to není. Už na začátku pandemie bylo popsáno, že část pacientů s respirační infekcí covid-19 má klinické příznaky svědčící o postižení trávicího traktu, jako je průjem, nevolnost, zvracení, bolesti břicha. Poměrně brzy se objevily publikace, které popisují, že střevní epitelové buňky stejně jako epitelové buňky dýchacího traktu mají hojně receptorů ACE-2 schopných vázat virus SARS-CoV-2, a taky bylo opakovaně popsáno, že u určité části infikovaných lidí, a to nejen lidí s gastrointestinálními problémy, ale i u těch, kteří mají postižený dýchací trakt, je možno detekovat virové částice ve stolici.

Jak souvisí respirační infekce se střevy?

Střevo je každodenně pod ohromnou zátěží cizorodých antigenů pocházejících jak z potravy, tak z mikrobioty neboli mikroflory, která osidluje všechny epitelové povrchy těla. Nesmíme zapomenout, že stejně jako všechny respirační infekce šířící se kapénkami a aerosolem proniká i tento koronavirus do těla slizniční cestou. Většina virů se přenosem dostane do nosu a nosohltanu a někdy putuje dál dýchacími cestami.

70 % imunitních buněk našeho organismu je přítomno ve střevech a střeva jsou osídlena největším množstvím mikroorganismů, hlavně bakterií, ale i virů, plísní a parazitů.

Poškozené a odumírající infikované epitelové buňky sliznic a žlázek se s hleny a virem ale dostávají také do hltanu, případně i úst a jsou polykány. To znamená, že virové částice putují také naším trávicím traktem a dostávají se do střeva. Tam jsou různými mechanismy předávány imunitním buňkám a stimulují je k množení a k produkci cytokinů a protilátek. 

Takže imunitní reakce v podstatě probíhá ve střevech?

Ano, také ve střevech. Imunitní reakce vzniká především lokálně, tedy v místě, kde je virová nálož, to znamená v nosohltanu, dýchacím traktu a ve střevě. Imunitní buňky migrují do lymfatických orgánů, a tím je aktivován celý imunitní systém. Na začátku infekce se vlastně uplatňuje bariérová funkce sliznic spolu s mechanismy přirozené imunity a potom nastupují mechanismy adaptivní imunity, tedy specifická imunita buněčná a protilátková. A to se týká imunity na sliznicích dýchacích i střevních.

Ono se obecně říká, že celková imunita je ve střevech, a aby byla zachována, tak je důležité udržovat rovnováhu střevních bakterií. Mohla byste vysvětlit, jak se ony střevní bakterie podílejí na vytváření imunity, čím jsou vlastně tak důležité?

Význam střev jako sídla imunity dokumentuje fakt, že 70 % imunitních buněk našeho organismu je přítomno ve střevech a střeva jsou osídlena největším množstvím mikroorganismů, hlavně bakterií, ale i virů, plísní a parazitů. Ty hrají významnou úlohu ve fyziologických pochodech, jakými jsou trávení a metabolismus, v imunitních reakcích, ale i v pochodech duševních. Právě jejich klíčová úloha v imunitě a regulaci imunitních reakcí vedla k tomu, že se vědci už během prvních měsíců pandemie zajímali o to, jak vypadá složení střevní mikrobioty u pacientů s covidem.

Jak spolu tedy souvisí covid a složení střevní mikrobioty?

Zjistilo se, že u infikovaných lidí je porušena rovnováha střevní mikrobioty a že při srovnání s necovidovými jedinci mají snížené množství zdraví prospěšných bakterií. Zároveň se prokázalo, že tíže onemocnění koreluje se změnami ve složení mikrobioty i se zvýšenými hladinami prozánětlivých cytokinů a známek zánětu prokazatelných v krvi. V souvislosti s mikrobiotou a její významnou funkcí při imunitních procesech je nutné si uvědomit, že nejen střevo, ale i nosohltan a všechny dýchací cesty, jsou také osídleny mikrobiotou.

Její složení a funkce jsou však ve srovnání s mikrobiotou střevní zatím málo prozkoumané a očekávám, že světová vědecká komunita v souvislosti s covidovou infekcí svou pozornost brzy zaměří i na ni. Zatím totiž není známo téměř nic o interakci koronavirů s mikrobiotou.

Podle oné výše zmíněné studie jsou lidé, kteří covid prodělali, před virem chráněni možná i déle než šest měsíců díky jeho zbytkům, které přetrvávají právě ve střevech. Jak tenhle mechanismus funguje?

Je to zajímavý, nový, ale zatím nepříliš jasný nález. Viry SARS-CoV-2 nebo jejich části podle této studie přetrvávají ve střevě velmi dlouho po skončení klinických příznaků i PCR pozitivity a zřejmě tam stimulují paměťové buňky produkující protilátky. Autoři článku v Nature prokázali přítomnost viru ve střevních biopsiích několika dobrovolníků, a to nejmodernějšími metodickými přístupy.

Prof. MUDr Helena Tlaskalová-Hogenová, DrSc.

Narodila se v Praze, zde absolvovala gymnázium, kde se aktivně zajímala o přírodní vědy a medicínu. Její další kroky směřovaly na Fakultu všeobecného lékařství UK, zde se specializovala především na interní medicínu. Po studiích nastoupila jako sekundární lékařka do nemocnice v Ústí nad Labem, kde se kromě vnitřního lékařství věnovala hematologii a imunologii. Po dvou letech se vrátila do Prahy na Imunologické oddělení Mikrobiologického ústavu Akademie věd. Je členkou Učené společnosti ČR a nositelkou řady ocenění. V Mikrobiologickém ústavu AV ČR se profesně věnuje výzkumu v oblasti slizniční imunologie, zejména působení bakterií, které žijí v lidském těle (ve střevech, v ústech i na kůži).

Současně ukázali, že právě dlouhodobá protilátková odpověď proti viru, kterou pozorovali oni i jiní odborníci, může mít svůj původ ve střevě. Prokázali totiž dlouhodobý, několikaměsíční nárůst a množení paměťových B buněk, které jsou schopné zareagovat na nové setkání s virem rychlou a účinnou reakcí, tedy produkcí protilátek proti viru. I další publikace z letošního roku potvrzují existenci protivirových paměťových buněk se znaky, které ukazují na jejich slizniční původ. 

Nemohou být ale lidé, kteří mají ve střevech zbytky viru, stále infekční? Nebo se jedná o mrtvé zbytky?

Odpověď na tuto otázku není jednoznačná. Ve většině prací se totiž nezjišťovalo, zda tyhle viry prokázané ve střevě nebo ve stolici jsou živé a schopné se množit. Předpokládá se, že jde jen o mrtvou virovou nukleovou kyselinu nebo složky viru, které však jsou pro imunitní systém cizorodým antigenem navozujícím specifickou imunitu. Vzhledem k tomu, že v žaludku a střevech se během trávení uplatňuje řada mechanismů, jejichž cílem je co nejdokonaleji zpracovat potravu na nejmenší částice, převažuje představa, že většina virů ve střevě je tak poškozená, že jsou už neinfekční a nemohou další jedince nakazit. Tento problém není vyřešen, ale je velmi aktuální, protože se dotýká zatím nepříliš uvažované možnosti přenosu této infekce i fekálně-orální cestou, například z potravin. 

Můžeme tedy říci, že když budeme hýčkat naše střeva, budeme současně i posilovat imunitu?

Určitě ano.

Jak tedy o střeva pečovat, aby byla v dobré kondici?

Nejdůležitějším faktorem, kterým můžeme naše mikrobiální souputníky ve směru prevence nemocí ovlivnit, je strava. Z té bych pak na prvním místě zdůraznila vlákninu, zejména v zelenině a ovoci, a probiotika z kysaných mléčných a zeleninových produktů, jako jsou jogurty, kefír, kysané zelí a další. V lékárnách prodávaná probiotika jako doplňky stravy doporučujeme užívat v případě nutné léčby antibiotiky, tedy během antibiotické kůry a alespoň týden po ní.

Související…

Jste unavení a často nachlazení? Zaměřte se na svá střeva
Jana Abelson

foto: Shutterstock a archiv Heleny Tlaskalové-Hogenové, zdroj: Česká mikrobiomová společnost

Tipy redakce

Můžou Einsteinovu teorii relativity změnit chameleoni? Zatím se žádný nechytil

Můžou Einsteinovu teorii relativity změnit chameleoni? Zatím se žádný nechytil

Vesmír se rozpíná a zároveň zrychluje. O tom mezi vědci panuje v zásadě shoda....

Kdy u lidí skutečně nastává smrt? Odpověď přinesly pokusy s prasečím mozkem

Kdy u lidí skutečně nastává smrt? Odpověď přinesly pokusy s prasečím mozkem

Je smrt něco nezvratného? A kdy vlastně nastává? Všechny vyspělé státy mají ve...