fbpx

Nesmrtelní nikdy nebudeme. Proces stárnutí je nezastavitelný, dokazuje studie 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Výzkum naznačuje, že lidé kvůli svým biologickým omezením nemohou zpomalit rychlost stárnutí. Nesmrtelnost a věčné mládí jsou tedy mýty. Vědci tak končí debatu o tom, zda můžeme žít navždy

Zveřejněno: 29. 8. 2021

Vědci utrácejí miliardy dolarů a po celá desetiletí se pokoušejí využít sílu genomiky a umělé inteligence k nalezení způsobu, jak zabránit stárnutí. Bezprecedentní studie ovšem nyní potvrdila, že nemůžeme zpomalit rychlost stárnutí, a to kvůli biologickým omezením. Studie provedená za mezinárodní spolupráce vědců ze 14 zemí a zahrnující odborníky z Oxfordské univerzity si klade za cíl otestovat hypotézu „neměnné rychlosti stárnutí“.

„Naše zjištění podporují teorii, že spíše než díky oddalování smrti žije na planetě více lidí mnohem déle kvůli snížení úmrtnosti v mladším věku,“ uvedl José Manuel Aburto z Oxfordského centra pro demografii, který analyzoval údaje o narození a smrti napříč staletími a kontinenty.

Dlouhověkost v konečném důsledku řídí spíše biologické než environmentální faktory.

„Porovnali jsme údaje o narození a úmrtí lidí i subhumánních primátů a zjistili jsme, že tento obecný vzorec úmrtnosti byl u všech stejný,“ říká Aburto. „To naznačuje, že dlouhověkost v konečném důsledku řídí spíše biologické než environmentální faktory. Statistiky potvrdily, že jednotlivci žijí déle, protože se zlepšují jejich zdravotní a životní podmínky, což vede ke zvyšování dlouhověkosti u celé populace. U všech druhů je nicméně patrný prudký nárůst úmrtnosti, jak přichází stáří.“

Jsme jen živočišný druh

Debata o tom, jak dlouho můžeme žít, rozdělila akademickou komunitu na celá desetiletí, přičemž v hledání delšího života a lepšího zdraví jsou zvláště aktivní ve Velké Británii, kde je takto zaměřených nejméně 260 společností, 250 investorů, 10 neziskových organizací a 10 výzkumných laboratoří. Co však v debatě dosud chybělo, byl výzkum porovnávající délku života více populací zvířat s lidmi, aby se zjistilo, co vede k úmrtnosti. Tato studie podle Aburta mezeru zaplňuje. Mimořádně různorodý soubor údajů umožnil porovnat rozdíly v úmrtnosti uvnitř i mezi druhy.

Podle Davida Gemse, profesora biogerontologie na Institutu zdravého stárnutí University College London, shrnutí studie naznačuje, že výzkum byl velmi zevrubný a přinesl i správné závěry. Všechny datové soubory zkoumané týmem Aburta odhalily stejný obecný vzorec úmrtnosti.

Méně úmrtí v mládí

Vysoké riziko úmrtí v kojeneckém věku, které rychle klesá během dospívání, zůstává nízké až do rané dospělosti a poté neustále stoupá spolu s věkem. „Naše zjištění potvrzují, že v historických populacích byla průměrná délka života nízká, protože mnoho lidí zemřelo právě v mladém věku,“ řekl Aburto. „Ale s příchodem lékařského, sociálního a environmentálního pokroku se prodloužila průměrná délka života.“

Stále více lidí nyní může žít mnohem déle, trajektorie ke smrti ve stáří se však nezměnila. Studie naznačuje, že evoluční biologie trumfuje všechno a lékařský pokrok dosud nebyl schopen naše biologická omezení překonat.

Související…

Na světě je poprvé více seniorů nad 64 let než dětí do pěti let
Jan Handl

foto: Shutterstock, zdroj: The Guardian

Tipy redakce

Co přineslo na Zemi život? Nejspíš vznikl díky činnosti pevninských sopek

Co přineslo na Zemi život? Nejspíš vznikl díky činnosti pevninských sopek

Vznik života je pořád ještě pro nás zahalen tajemstvím, tedy pokud nejsme...

Písek z pláží nekradou jen turisté. Je to podobně cenná komodita jako voda

Písek z pláží nekradou jen turisté. Je to podobně cenná komodita jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...