fbpx

Gaby Hinsliffová, sloupkařka prestižního britského magazínu The Guardian, rozebírá těžkou situaci lékařů, za které již veřejnost celosvětově nekope tolik jako v první vlně pandemie. Taková není jen situace v Itálii, ale i v Británii. A vlastně trochu i v Česku, kde ale (zatím) naštěstí nedochází k útokům fyzickým

Zveřejněno: 8. 1. 2021

Gaby Hinsliffová ve svém eseji na Guardianu připomíná, že první zprávy o urážení, a dokonce fyzickém zastrašování lékařů v Itálii se objevily jen pár týdnů před Vánoci. Právě tam, kde byly loni v únoru nemocnice ochromeny utrpením téměř středověkého měřítka, dnes po někdejších hrdinech plivou. A když tito lékaři v prosinci na sociálních médiích varovali před druhou vlnou, byli zaplaveni útoky ze strany popíračů covidu. A nejen na sítích.

Objevily se případy, kdy auta zdravotníků měla rozbitá okna, nástěnné malby, které oslavovaly jejich jarní hrdinství, byly poškozeny, rodinný lékař ve Vicenze, který požádal pacienta, aby si nasadil masku, byl dokonce zbit. Lékaři se stali veřejným nepřítelem. Odnesli to, že přinesli zprávy, které nikdo nechtěl slyšet. A vlastně také to, že noční můra byla v podobě další vlny covidu zpět.

Pod palbou kritiků

Hinsliffová předpokládala, že ve Velké Británii, tedy v její domovině, se nic takového nemůže stát. Hluboce se ovšem zmýlila. Po celém světě se totiž s další vlnou covidu šíří i záplava nenávisti a popírání. Ta samozřejmě nejvíce dopadá na hlavy těch, kteří stojí v prvních liniích.

Dnes, když tedy konečně máme vakcínu k dispozici, se ještě necháme přemlouvat, abychom si ji vůbec dali píchnout.

Zatímco na jaře byly jejich činy oslavovány a byly všemožně podporovány (zpívaly se pro ně písně, na sociálních médiích kolovaly výzvy, jak jim poděkovat, vařilo se pro ně a odváželo se jim jídlo na jejich základny), dnes je jejich práce zpochybňována, znehodnocována nebo je zvýšený nápor covidových pacientů dokonce vnímán jako něco, co mají zdravotníci v běžném popisu práce zvládat, protože se „přece nejedná o nic mimořádného“.

Může za to Bill Gates

Nejsou to přitom jen zdravotníci, kteří se osvětovou aktivitou snaží vyburcovat společnost, aby otevřela oči a začala pandemii brát vážně. Je to i řada virologů a biochemiků, kteří se svou činností snaží přinést světlo do té nepřeberné směsi dezinformací, které vládnou sociálním médiím a zatemňují zrak tolika lidem, takzvaným „popíračům“. Ti věří, že za vším stojí spiknutí Billa Gatese, zednářů a nadnárodních korporací, kteří nám v rámci testů na koronavirus zavádějí do dutin sledovací zařízení a skrze vakcínu nás chtějí otrávit nebo si nás nějakým záhadným způsobem podrobit.

Proto se řada lidí rozhodne, že očkování vůbec nepodstoupí, a maří tak usilovnou práci vědců, kteří poslední měsíce trávili dny a noci tím, že se snažili vyvinout spolehlivou vakcínu. A když je konečně na světě, vypadá to, že lidé zapomněli, jakou službu očkování poskytlo generacím před námi, kolika nemocí nás zbavilo. Dnes, když tedy konečně máme vakcínu k dispozici, se ještě necháme přemlouvat, abychom si ji vůbec dali píchnout.

Svět naruby

Zdá se, že žijeme ve světě převráceném vzhůru nohama. Naruby. I Česko se na začátku ledna nachází v pátém, nejhorším  stupni systému PES, přesto se řada lidí schází a omlouvá si to všemožnými způsoby jen proto, že pro ně dlouhá izolace již není komfortní, a tak jim přijde nepohodlné poslouchat neustálé pobídky odborníků, které je tlačí k tomu, aby, pokud je to možné, pobývali co nejvíc doma. 

Covidoví trollové podle Gaby Hinsliffové pořád představují jen málo početnou menšinu. Většina lidí je stále ohromně vděčná a podporuje všechny, kdo bojují proti viru. To ale neznamená, že ona „trollí menšina“ je zanedbatelná, i když sociální média neodrážejí skutečný život. Zdravotníci pracují v životě reálném a nemají teď jinou možnost než této každodenní realitě čelit. Vše, co od nás na oplátku požadují, je, abychom té realitě uvěřili.

Související…

Apple zablokoval aplikaci, která v koronakrizi propagovala tajné party
Jan Handl

foto: Shutterstock, zdroj: The Guardian

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...