fbpx
Zveřejněno: 29. 9. 2017

Sociální izolace nepřináší jen úzkost a depresi. Podle aktuálních výzkumů může způsobovat i zákeřné nemoci těla a výrazně zkrátit život. Na základě nové studie se navíc v posledních několika letech lidé cítí osaměleji než kdy dřív. Fyzické a psychické následky samoty tedy mohou brzy znamenat větší zdravotní hrozbu než epidemie obezity.

Myšlenka, že nedostatek sociálních vazeb může vést k horšímu zdravotnímu stavu, není nová. Výzkum předložený na výroční konferenci Americké psychologické asociace provedl dvě metaanalýzy předchozích 218 studií, které se tímto jevem zabývaly. Již sám počet studií svědčí o vážnosti celé situace.

Obezita jako přímý důsledek života v osamění

První metaanalýza se zabývala výsledky předchozích studií, které se týkaly více než 300 000 lidí. Bylo zjištěno, že lidé s vyššími společenskými interakcemi snížili své riziko úmrtí přibližně o 50 %. Druhá revidovaná data z minulých výzkumů prováděných na více než 3,4 milionech lidí dospěla k závěru, že život v osamění zvyšuje riziko předčasného úmrtí mnohem více než obezita. Ta je mimochodem jedním z důsledků života v sociální izolaci. Je totiž známo, že někteří lidé se přejídají, když jsou nešťastní. A osamělost bezesporu důvodem k neštěstí je. Není proto divu, že narůstá počet osamělých a obézních jedinců. Tyto dvě charakteristiky dnešní společnosti jdou spolu tedy ruku v ruce.

„Existují důkazy svědčící o tom, že sociální izolace a osamělost výrazně zvyšují riziko předčasného úmrtí. Míra tohoto rizika přitom výrazně převyšuje míru mnoha předních zdravotních indikátorů,“ uvedla v tiskové zprávě Julianne Holt-Lunstadová, PhD, profesorka psychologie na Brigham Young University a hlavní autorka studie.

stress eating giphy

Osamělost je jako hlad

„Zjistit, že se nemůžete spojit s ostatními, nikdy není příjemné. Jedná se ale o nevyhnutelnou lidskou zkušenost,“ tvrdí MUDr. Igor Galynker, předseda pro výzkum v oddělení psychiatrie na Mount Sinai Beth Israel v New Yorku. Jak už jsme řekli výše – všichni se prostě občas cítíme osaměle. Někteří se s tím ale vyrovnávají hůře než jiní. „Socializace aktivuje schopnost řeči a reakce na ni je psychicky obohacující. Nepřítomnost takových prostředků vytváří rozpoložení podobné hladovění,“ vysvětluje doktor Galynker. Stejně jako můžeme hladovět po jídle, můžete tedy lačnit i po společnosti.

Je to o hlavě

Existuje řada faktorů, které ovlivňují, jak často nebo jak hluboce člověk prožívá osamělost. Depresivní a úzkostliví jedinci se pravděpodobně budou cítit izolovaní v mnohem větší míře než psychicky vyrovnaná individualita. Podle doktora Galynkera je totiž osamělost především stavem mysli. Podle toho bude šťastná osoba s pěti společenskými interakcemi denně spokojená, naproti tomu depresivní člověk se stejným denním počtem interakcí si může připadat odloučený od ostatních.

I dědičnost se počítá

„Tendence k prožívání osamělosti jsou do určité míry i dědičné,“ říká doktor Galynker. Velkou roli ale hraje i životní prostředí. Podle doktora Galynkera mají lidé v USA tendence vyzdvihovat individualismus mnohem více, než je to zvykem v jiných částech světa. Takový způsob myšlení rozděluje kulturní život skupin na tisíce, miliony malinkých jednotek, které k sobě ztrácejí cestu. Zatímco jiné kultury uznávají široké rodiny a tráví celý svůj život obklopeny dětmi a vnoučaty, moderní člověk snižuje hodnotu sociální interakce. „Což nevyhnutelně vede k tomu, že lidé spolu vzájemně přestávají komunikovat,“ dodává doktor Galynker.

deprese samota giphy

Blízkost po síti nás od sebe oddaluje

Na procesu rozpadání se společnosti se významně podílí i sociální média. Zatímco se ukázalo, že starým lidem komunikace prostřednictvím internetu prospívá, přirozeným samotářům nahrávají sociální média do noty a tlačí je ještě hloub do jejich inklinace k osamění. „Internet dnes v mnoha případech nahrazuje elementární lidský kontakt, a není proto žádným překvapením, že časem může vyprodukovat i závislost,“ říká doktor Galynker.

Kdy je tedy samota věcí přirozenosti?

„Pokud si připadáte osamělí a oslovíte lidi, abyste se tak necítili, je to normální. Pokud se ale cítíte sami, i když jste ve společnosti, měli byste kontaktovat odborníka, abyste zjistili, zda se za tím neskrývá něco vážnějšího,“ radí doktor Galynker. Stále platí, že nejlepším způsobem, jak se vyrovnat s osamělostí, je požádat o pomoc a podporu. Lidé, kteří jsou ale skutečně sami, s tím mají problém. V takovém případě je potřeba prolomit bariéru a začít. „Jakmile se to jednou povede a vy promluvíte, budete se cítit méně odmítaní a je pravděpodobné, že do budoucna se váš stav bude jen zlepšovat,“ vysvětluje doktor Galynker.

foto: Shutterstock, zdroj: American Psychological Association

Tipy redakce

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Inferred interests neboli „odvozené zájmy“ je název funkce sociální sítě Twitter,...

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání Země

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání...

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze , jak ji (a nejen ji, ale celou...

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.