fbpx

Schovávají se děti v tabletech před chaotickým světem? 2 fotografie
Mobilní technologie pomáhají vytvořit virtuální "svět ve světě". Největší šance, a největší nebezpečí, které na ně dnes číhá.

Děti mohou využívat moderní technologie k vytvoření vlastního pohodlného prostoru v chaotickém a nepřehledném světě.

Zveřejněno: 30. 9. 2018

Děti a rodiče, kteří pravidelně propadají svodům světa moderních technologií, se hádají až čtyřikrát častěji než rodiny, které žijí poněkud méně virtuálně. S takovou informací přišel výzkum univerzity v Michiganu a Lowe, který byl zveřejněný v odborném časopise Media Psychology.

Související…

Proč mě strhující přednáška o mobilech u dětí vrátila zpátky na zem
Anastázie Harris

Studie ze současné situace vyvozuje i další zajímavé závěry. Mediální zařízení, jako jsou tablety a chytré telefony, údajně svým „obětem“ pomáhají vytvářet jakési „prostředí v prostředí“ (my to běžně známe pod pojmem svět ve světě), kam utíkají, když se tam, kde se nachází, necítí příjemně. Týká se to zejména dětí s diagnostikovanou poruchou senzorického vnímání, jako jsou třeba děti s PAS (poruchou autistického spektra) nebo poruchou pozornosti/hyperaktivitou.

Problém jen autistům a hyperaktivním?                                                                   

Když si to shrneme, vyjde nám, že tak jako tak se dostáváme do začarovaného kruhu. Trávíme hodně času na mediálních zařízeních, kvůli tomu se hádáme a kvůli hádkám zase utíkáme zpět do světa ve světě, nebo, slovníkem výzkumníků z Michganu a Lowy, do prostředí v prostředí. Kristen Harrisonová, hlavní profesorka komunikačních studií na univerzitě v Michiganu, potvrzuje, že původcem potíží jsou moderní technologie. Ty podle ní mění prostředí, v němž se svorně pohybujeme.

Moderní technologie jsou průvodcem potíží: kvůli nim se hádáme, a pak utíkáme do alternativního virtuálního světa.

„Děti si z větší části nemohou vybrat, kde jedí, spí, hrají si, nebo se učí,“ vysvětluje na serveru futurity.or. „A vizuální a zvukové prostředí je stále více chaotické. To všechno negativně působí na jejich pozornost,“ dodává. Životní prostor je podle ní stále méně jemný a pochopitelný. Pro dítě je těžké najít v něm místo, kde se bude cítit dobře. A tak se uzavírá do sebe, tedy lépe řečeno, do světa moderních technologií. Tam nemusí s nikým mluvit. Tam je to zdánlivě jednoduché a nekomplikované.

Jak mají děti odpočívat?

Harrisonová dává konkrétní příklad. Když se dospělý člověk nachází v chaotickém prostředí – řekněme v restauraci – musí si vybrat, čemu bude věnovat pozornost, aby mohl fungovat. Z hudby, hovoru ostatních hostů, cinkání příborů, číšníka, dotazujícího se na objednávku, si vybere jeden bod, kam plně soustředí svou koncentraci – svého spolustolovníka, partnera. S tím vede rozhovor.

dite mobil hospoda

Ostatní bere na vědomí, ví, že to existuje, ale blíže se tím nezaobírá. Děti ale neumí takto zpracovat zvukové, vizuální a jiné stimulace. Jenže prostředí, v němž se nacházejí, to po nich vyžaduje – mění se povaha světa, rodiče je berou s sebou na pracovní jednání, na večeře, párty apod. Jak to tedy mohou zvládat, když jim chybí nástroje pro filtrování smyslových informací? Po svém. Vezmou do ruky telefon a „vypnou se“.

Ukažte dětem cestu

A Harrisonová v tomto návyku nevidí tolik patologického jako veřejnost nebo někteří její kolegové. Ne že by takové jednání schvalovala, ale spíše tvrdí, že ačkoliv společnost takové chování odsuzuje, v podstatě s ním nic nedělá a neuvědomuje si, že dítě to může skutečně uklidňovat. Důležité však je podchytit moment, kdy dítě ztratí o realitu zájem zcela a z moderních technologií vytvoří vlastní svět, z něhož bude odmítat vystoupit. Co navrhuje? Apeluje zejména na rodiče, aby svým dětem projevovali zájem, a to v přiměřené míře i o jejich svět moderních technologií.

Ukažte svému dítěti, že žít v reálném světě je příjemnější než unikat do světa virtuálního.

Chtějí-li totiž rodiče své děti pochopit, musí se snažit pochopit i to, co se jim zdá nepochopitelné. Proto příště, až bude vaše dítě zabráno do videohry, sedněte si vedle něj, dotkněte se ho a chvíli se mu dívejte přes rameno. Začněte si s ním o hře povídat a postupně stočte hovor k jiným věcem, které by ho mohly zajímat. Ukažte mu, že i reálný svět je pochopitelný, že se v něm lze orientovat a že to může být příjemnější než stále unikat do světa virtuálního. Koneckonců, neměla by tohle vlastně být úloha rodiče? Provést dítě životem a ukázat mu, jak to na světě chodí?

 

foto: Shutterstock

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...