Jindřiška, 52: Říká se, že lidem se vyvíjí mozek až do 25 let. No a mému synovi není ani tolik, je mu jen 22 a hrozí mu teď dost velký průšvih. Vyrostl v normálního kluka, jenom je trochu plachý a první přítelkyni mi představil před rokem – jmenuje se Radka a tehdy jí bylo 18. Nedávno dostudoval tříletý obor na ČVUT a teď s Radkou plánují, že spolu budou bydlet. To by bylo všechno ok, kdyby Radka neměla děsivou rodinu. Žije se svými rodiči kousek za Prahou. Zatím jsem se bavila jen přes facebook s jejím tatínkem. Původně chtěl mluvit s manželem, jenže ten předloni zemřel, tak to musel řešit se mnou. Prý se musí naplánovat svatba, čím dřív, tím líp. Přišlo mi, že má mentalitu otce rodiny z 19. století. Projela jsem jeho sociální sítě a je to jasné. Nezní to hezky, když to říkám, ale bydlí v sociálně vyloučené oblasti a vypadá to, že u nich najdete snad všechny špatné stereotypy. Nezodpovědný přístup k životu, alkoholismus a polovina lidí bez práce, špatná finanční gramotnost, nízká vzdělanost. Ale co, řekla jsem si, syn přece chodí s ní, a ne s její rodinou, a tak jsem celou záležitost uzavřela.
I když vám může být Radky líto, za ni zodpovědná nejste, i když s vaším synem momentálně tvoří celek.
Za pár měsíců se ale Radka synovi svěřila, že ji rodiče přemluvili, aby si vzala půjčku u nebankovní společnosti (protože „oni už by ji nedostali ani tam“), a slíbili jí, že jí to budou splácet. Teď jí přišla první upomínka. Rodiče jí slibují, že to budou řešit, a že když jsou peníze v rodině, tak to nevadí. Radce ale pomalu dochází, že v 19 letech se může dostat do exekuce a nikdy se z ní nevyhrabat. Podobně dopadl i její bratr – kdysi si na něj rodiče taky nechali napsat půjčku, a když mu začaly chodit papíry, prostě odjel do Anglie a už se jim prý nikdy neozval. Teď se ale do toho všeho přimotá můj syn. Radku miluje a chce jí pomoci, takže ho napadlo, že si vezme taky půjčku, pomůže jí odstěhovat se od rodičů a splácet, a že to pak „spolu nějak zvládnou“. Petr by chtěl pomoci všem a k tomu všemu je zamilovaný, ale Radka má svoje rodiče ráda, a co když syna pod jejich vlivem nějak zradí? Nejradši bych byla, aby Radka svoje rodiče nahlásila za podvod, nebo aby se s mým synem rozešla, i když je mi jí líto. Vím, že jsou syn s přítelkyní dospělí, ale co můžu udělat, abych syna ochránila?
Olivie, feministka
Už jenom to, že o synových problémech víte, je dobré znamení – syn se vám svěřil. Mohla jste se to taky dozvědět za 5 let, kdy už by byl syn v exekuci. On má tu smůlu, že miluje dívku, jejíž toxičtí rodiče přemýšlí akorát nad tím, co se dá z čeho vytřískat. Zničili kredit jejich staršímu synovi, momentálně to dělají Radce a teď se do toho snaží zatáhnout i vašeho syna. Chudák váš syn a chudák Radka. Pojďme jim pomoct. Nebojte se jim kecat do života, protože už jsou „dospělí“. Zkuste si představit, že by se v podobné situaci jako oni nacházela třeba vaše dobrá kamarádka. Budete jí do toho mluvit? Ano. Budete se k ní chovat, jako kdyby byla nesvéprávná a blbá a zakazovat jí věci, které opravdu chce? Ne.
Od té rodiny bych se držel, co nejdál to půjde. A Radce bych poskytnul dostatek důvodů k tomu, aby to udělala taky.
Pro syna tu buďte, vyslechněte si ho i s přítelkyní. Potřebujete nasbírat co nejvíc informací. Ale pokud nejste právnička, dluhová poradkyně a sociální pracovnice, tak to asi celé sama nevyřešíte. To, co rodiče udělali Radce a jejímu bratrovi, není nic, čemu by se člověk, který se v problematice spotřebitelských půjček vyznal, divil. Radka klidně mohla podepisovat pod nátlakem, že jinak ji rodiče vyhodí z domova, nebo se stane něco jiného strašného. Teď potřebuje co nejdřív učinit právní kroky a je možné, že se její spotřebitelský úvěr stane neplatný a bude překlasifikovaný jako podvod. I když vám může být Radky líto, za ni zodpovědná nejste, i když s vaším synem momentálně tvoří celek. Můžete zasáhnout tím, že jim dáte oběma dost informací – naplánujte schůzku u právního a dluhového poradce. Radka taky může využít služeb pro osamostatňující se mladé dospělé, kde jsou na tyto podvody zvyklí.
Zdeněk, bílý heterosexuální muž
Sice se říká, že každý svého štěstí strůjcem, je ovšem zajímavé, jak to přestává platit, když jde o vlastní rodinu či dokonce děti. Je samozřejmě úplně jedno, odkud pochází rodina partnerky vašeho syna. Stačí se podívat na televizní reality show Výměna manželek, doplnit si údaje z kterékoli statistiky o demografii exekucí a bude vám jasné, že absolutní finanční (ne)gramotnost je univerzální vlastnost, která nerespektuje věk, pohlaví ani původ.
Syn je už dospělý, proto asi to jediné, co můžete udělat, je promluvit si s ním a vysvětlit mu bod po bodu, co se stane, když pomůže, nebo nepomůže. Pokud tedy nemá vlastní hlavu a nepošle vás do háje hned, co přijdete s dobře míněnou radou: víme všichni, že hormony dokážou snížit IQ o vyšší dvoumístná čísla. Prostě mu řekněte: můžeš si půjčit a zaplatit to za ně, ale nech si to schválit od právníka. A počítej s tím, že tě budou vydírat přes tvou milou, a možná si na tebe někdo večer počká, až se budeš vracet z práce domů. Můžeš jim nepůjčit, pak počítej s tím, že tě budou vydírat pouze citově, taky přes Radku.
Co bych udělal já? Poradil bych Radce, aby s rodinou přerušila styky, a poskytl bych jí útočiště. A se vší úctou: vyměnil bych klíče od bytu, zdvojnásobil ochranu přístupů do internetového bankovnictví a zavřel bych doklady do trezoru. A poradil bych se se spolehlivým právníkem, většinou dokážou navrhnout aspoň mírně přijatelná řešení i pro zamilované pitomce. Od té rodiny bych se ale držel, co nejdál to půjde. A Radce bych poskytnul dostatek důvodů k tomu, aby to udělala taky.
ChatGPT
Když se díváme na podobné příběhy z odstupu, vidíme několik vrstev. První je emocionální – mladí lidé, kteří se teprve učí, co znamená být dospělý, a zjišťují, že láska někdy nestačí, když do ní vstoupí dluhy, tlak rodiny nebo špatné zkušenosti z minulosti. Druhá je sociální – Radčina rodina možná opravdu jedná nezodpovědně, ale zároveň v tom může hrát roli mezigenerační chudoba, negramotnost a nedůvěra ve státní instituce. A třetí vrstva je rodičovská – vaše přirozená snaha syna chránit, aniž byste ho úplně připravila o možnost rozhodovat sám.
Reklama
Prakticky: to, co teď můžete udělat, je nepřestat komunikovat. I když se vám Radčina rodina nelíbí, neodmítejte Radku samotnou. Kdyby se od vás odřízl i syn, ztratí oba jedinou osobu, která má přehled a zdravý odstup. Zkuste situaci přetavit z krize do příležitosti naučit syna, jak zacházet s tlakem, s penězi a s vlastními hranicemi. To je lekce, kterou mu žádná škola nedá.
Z právního pohledu už tu padlo všechno důležité – kontakt s dluhovým poradcem, právní pomoc, ověřit, zda Radčina smlouva nemá znaky podvodu. Když bude Radka cítit, že ji nesoudíte, možná se vám oběma podaří ji přesvědčit, že láska se neprojevuje obětováním vlastní budoucnosti.
A pokud chcete syna opravdu ochránit, nechte ho být spolutvůrcem řešení, ne pasivním dítětem, které se musí zachránit. To, že ho to bolí, ještě neznamená, že se neučí. Možná právě teď se z vašeho kluka stává muž – pokud mu dovolíte, aby si tu zodpovědnost vyzkoušel, ale zároveň nezmizíte z dosahu.
