Na kontaminaci mikroplasty si jídlo ani nemusíte ohřívat v plastových krabičkách v mikrovlnce. Stačí ho v nich skladovat

Podle nové studie, publikované v časopise Environmental Science & Technology, se při ohřevu potravin v mikrovlnné troubě mohou z plastových nádob do jídla uvolňovat miliardy mikroskopických částic.

Plast ve vašem obědě

Tým odborníků z univerzity v Nebrasce se ve výzkumu zaměřil na plastové nádoby pro dětskou výživu, vyrobené z polypropylenu a polyethylenu. Ačkoliv tyto nádoby americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil jako bezpečné, během ohřevu ze sebe uvolňují závažné množství mikroplastů.

Už po třech minutách zahřívání v mikrovlnné troubě o výkonu 1000 wattů zaznamenali vědci v různých tekutinách, vložených do plastových nádob, četný výskyt mikroplastů a nanoplastů. Ačkoliv se počet částic v jednotlivých pokusech lišil, v průměru se jednalo o 4,2 milionu mikroplastických a až 2,1 miliardy nanoplastických částic, a to z pouhého jednoho čtverečního centimetru plastové nádoby.

K uvolňování plastů z nádob dochází už při skladování potravin v pokojové teplotě či při jejich chlazení, ačkoliv hovoříme o mnohem menším počtu uvolněných částic.

„Když jíme konkrétní potraviny, jsme zpravidla informováni nebo máme představu o jejich kalorickém obsahu, obsahu cukru a dalších živin,“ říká stavební a environmentální inženýr Kazi Albab Hussain z University of Nebraska-Lincoln, který se na výzkumu podílel. „My se domníváme, že je stejně důležité, abychom si byli vědomi množství plastových částic přítomných v našich potravinách.“

Zdravotní riziko

Odborníci si v současné době nejsou zcela jistí, co přesně mohou mikroskopické plastové části v lidském těle způsobit. Některé studie ukázaly, že by mikroplasty a nanoplasty mohly být nebezpečné pro střeva, stejně tak pro některé stěžejní biologické procesy.

I přes jisté nejasnosti v tomto směru lze ale tvrdit, že čím méně plastů do svého těla přijímáme, tím lépe. Tuto myšlenku podporuje i pokus v rámci studie, při kterém byly po dobu několika dní sledovány v laboratoři kultivované embryonální ledvinné buňky, vystavené plastovým částicím uvolňovaným z obalů.

Usmrceno bylo až 77 % všech buněk, které byly vystaveny vysokým koncentracím plastů. A to vede k jistým obavám. Pokus sice nutně nepotvrzuje, že i běžné lidské ledviny by na stejné vystavení plastům reagovaly podobně, vzniká však alespoň přibližná představa o možné toxicitě mikroplastů a nanoplastů. Minimálně u lidského těla, které je stále ve fázi embryonálního vývoje.

Stačí i pokojová teplota

Možná ještě děsivější je zjištění, že k uvolňování plastů z nádob dochází už při skladování potravin v pokojové teplotě či při jejich chlazení, ačkoliv hovoříme o mnohem menším počtu uvolněných částic.

Největší koncentraci mikroplastů a nejvyšší potenciální riziko pro člověka ale stále představuje ohřívání vody nebo mléčných výrobků uvnitř polypropylenových a polyetylenových plastových obalů, píše se ve studii.

„Musíme najít polymery, které uvolňují méně částic. Doufám, že přijde den, kdy se na těchto výrobcích objeví nápisy „bez mikroplastů“ nebo „bez nanoplastů,“ uvádí Hussain.

Navzdory této působivé práci výzkumný tým uznává, že měření a hodnocení plastových částic těchto mikroskopických rozměrů zůstává obtížné, v budoucnu by však mělo být možné způsoby měření zlepšit.