fbpx

Češi tloustnou: Obezita je jednou z nejzávažnějších chorob, kterou nelze zlehčovat 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Nadváha je jednou z nejzávažnějších civilizačních chorob. Sociální stigma obezity navíc může prohloubit nedůvěru mezi zdravotníky a obézními pacienty, říká doc. MUDr. Martin Matoulek, Ph.D. z III. interní kliniky VFN a 1. LF UK.

Zveřejněno: 28. 8. 2022

Jednou z nejvýznamnějších a nejvážnějších civilizačních chorob je bezesporu obezita, na tom se shodují lékaři s odborníky napříč společenskými obory. Obezita jako taková totiž není záležitostí pouze fyzického zdravotního stavu, může být ovlivněna také socioekonomickými faktory, prostředím, ve kterém daný jedinec vyrůstá, nebo třeba force majeure covidem. Obezita je přitom velmi vážná civilizační choroba. 28 % Čechů a Češek je obézních, 38 % má nadváhu a pouze 20 % se hýbe alespoň 2 x týdně.

Jaký to může mít vliv na naše zdraví? „Zdatnost populace klesá. Parametry zdatnosti jsou nejsilnějším prognostickým faktorem delšího přežití nejen u zdravých, ale i u pacientů s kardiovaskulárním nebo onkologickým onemocnění. Obézní člověk má 5 x větší pravděpodobnost, že bude mít vysoký krevní tlak a cca 6 x větší pravděpodobnost, že bude mít cukrovku 2. typu,“ říká doc. MUDr. Martin Matoulek, Ph.D. z III. interní kliniky VFN a 1. LF UK.

V posledních letech se ale také začal řešit fat shaming, sociální stigma obezity (definice dle wikipedie). Používání výrazu „pandemie obezity“ je podle některých trendů výrazem nenávisti k obézním lidem a fat shaming může pak sám vést ještě k prohlubování problémů. „Nepochybně mnoho ,nehezkých‘ komentářů vede k prohlubování nedůvěry mezi zdravotníky a obézními pacienty. Ale vlastní obezita je často nemocí duše. Existuje mnoho poruch příjmu potravy u obézních, ale přeci jen to je menší část,“ říká doc. MUDr. Martin Matoulek, který také nesouhlasí s tím, že by výraz pandemie obezity jakkoliv degradoval kohokoliv, kdo obezitou či nadváhou trpí. „Toto je hluboký omyl. Pandemie charakterizuje skutečně obrovský výskyt v populaci (v ČR 28 % dospělé populace + 38 % nadváha). Je to skutečně alarmující, přesto jsme dosud s rozvojem medicíny dokázali s touto pandemií držet dlouho krok. eprve, když se k tomu přidal COVID-19, kde přítomnost obezity je významným rizikem hospitalizace na JIP a úmrtí. Po delší době opět stoupla mortalita na kardiovaskulární onemocnění.“

Takzvanou sekundární obezitou, která je součástí jiných onemocnění, trpí maximální dvě procenta obézních.

V kontextu této diskuze je velmi důležité odpovědět na zásadní otázku: mohou si obézní za obezitu sami, nebo je to důsledkem nezravého stylu? Primární obezita, tedy ta, která není následkem jiného onemocnění, a která je přímým důsledkem nevyvážené energetické bilance (jednoduše řečeno: přijmeme více energie, než jí spotřebujeme), je v drtivé převaze. Podle MUDr. Matoulka totiž pouze maximálně dvě procenta obézních trpí takzvanou sekundární obezitou, která je součástí jiných onemocnění. Obezita přitom ovlivňuje například také délku dožití, která v Česku začala poprvé od druhé světové války klesat – a podílel se na tom také covid. „Co se věku dožití týče, došlo k poklesu preventivních vyšetření, což se projeví v dalších letech. A co se obezíty týče, došlo k vzestupu spotřeby alkoholických nápojů v domácím prostředí a spotřeby sacharidů..

Co by ale měli dělat lidé, kteří nejsou se svojí tělesnou vahou z jakéhokoliv důvodu spokojení? Základem je samozřejmě vyvážit energetickou bilanci – musíme prostě víc energie vydat než jí spotřebovat. Podle MUDr. Matoulka je potřeba také změnit životní styl, a pokud jsou problémy opravdu vážné a obezita závažnější, je potřeba se poradit s praktickým lékařem nebo navštívit obezitologické pracoviště. Základem je samozřejmě pohyb, se kterým by v Praze neměli mít lidé problém: „Nedostatek venkovních sportovišť nás nemusí trápit, protože stačí i prostá chůze,“ usmívá se doc. MUDr. Matoulek.

Součástí většiny doporučení je pak změna stravovacích návyků, se kterou se ale dnes pojí další mýtus: zdravá výživa je drahá, a někteří lidé mají problém s nadváhou proto, že si nemůžou kvalitní potraviny dovolit. Pokud se dnes chce člověk stravovat zdravě, je opravdu nutné za to utratit velké peníze? Nebo to lze udělat levně? „Možná budou lidé překvapeni, ale zdravý jídelníček nemusí vyžadovat velké investice do “zdravých“ potravin,“ říká doc. MUDr. Matoulek a dodává: „Pozor – pokud trpíte závažným onemocněním, jako je například cukrovka, je potřeba vždy využít služeb nutriční terapie v rámci zdravotnických služeb.“

Související…

Vegetariány prý mrtvice raní spíš než masožrouty. Steakem k večeři to nezachrání
Jan Handl

foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Severní magnetický pól se hýbe a jeho pohyb se zrychluje. Země je v ohrožení

Severní magnetický pól se hýbe a jeho pohyb se zrychluje. Země je v ohrožení

Jdu na sever. A už jdu na jih! Tenhle výrok učitele ze hry Dobytí severního pólu...

Jak na městský stres? Pokud se nehodláte odstěhovat, vyzkoušejte toto

Jak na městský stres? Pokud se nehodláte odstěhovat, vyzkoušejte toto

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...