fbpx

Jíme podvědomě to, co si tělo žádá? Vědci zjišťovali, zda jsme nutričně inteligentní 1 fotografie
Zdroj: Shutterstock

Nový výzkum britského vědce měl potvrdit, nebo vyvrátit, zda je pravda, že si upravujeme jídelníček tak, abychom doplnili potřebné živiny. Jak dopadl?

Zveřejněno: 18. 7. 2022

Profesor Jeff Brunstrom z Bristolské univerzity provedl několik studií, které měly za cíl ověřit koncept takzvané nutriční inteligence. Jde o myšlenku, že si lidé přirozeně vybírají potraviny podle toho, jak jim prospějí. I když je tento výzkum teprve v počátcích, v budoucnu by podle Brunstorma mohl lidem pomoci zlepšit jejich stravování a zdraví.

Výživová inteligence byla konceptem, který Jeff vždycky odmítal. Když tedy kanadský novinář a spisovatel Mark Schatzker přednášel na jedné konferenci o své víře v nutriční inteligenci u živočichů, nepřesvědčilo ho to.

Mohly by tedy naše každodenní chutě odrážet vitaminy a minerály, které nám chybí? Máte například chuť na játra, špenát nebo dýňová semínka, když potřebujete železo?

"Narazil jsem na Marka, když přednášel o tom, jak různé volně žijící i domestikované druhy vykazují pozoruhodnou schopnost reagovat na nedostatek mikroživin tím, že podle toho změní svou stravu," říká Jeff.

Mark si myslel, že totéž může platit i pro člověka, ale věděl, že je v menšině. Celý příběh napsal na Twitter: "Takže jsem byl na výročním zasedání Společnosti pro studium požitkářského chování v sále plném velmi vzdělaných vědců, kteří měli tendenci si myslet, že ,výživová moudrost‘ je zastaralý blábol. Byl jsem mezi samými těžkými váhami. Po přednášce mě oslovil přátelský muž s anglickým přízvukem a řekl: Skvělá přednáška. Myslím, že se pravděpodobně mýlíte. Chtěl byste si to vyzkoušet?"

Jeff se pustil do výzkumu s očekáváním, že nic nenajde. "Myslel jsem si, že je to velmi pochybné, a tak jsme o této myšlence dále diskutovali a brzy jsme spolupracovali na článku o mikroživinách." Výsledný výzkum ovšem i jeho překvapil.

Jak to tedy otestovat?

Studie provedená ve 30. letech 20. století doktorkou Clarou Davisovou do jisté míry Markův názor, že lidé jsou nutričně inteligentní, podporuje. V jejím rámci si čerstvě narozené děti, které neměly doma přístup ke zdravým potravinám, mohly v laboratorních podmínkách po delší dobu vybírat z více než 30 potravin. Clara zjistila, že děti si instinktivně vybíraly stravu s vysokým obsahem živin.

Postupem času se však tato studie stala předmětem vášnivých sporů. "Není úplně jasné, co se při výzkumu dělo," říká Jeff. "Možná byly děti vystaveny jen celé řadě opravdu zdravých potravin, a to jim stačilo." Provést podobnou studii v současnosti by nebylo možné. Bylo by totiž nemorální záměrně způsobit, aby lidé trpěli nedostatkem určitého druhu mikroživin, a přitom zjišťovat, zda to napraví výběrem potravin, říká Jeff.

Místo toho Jeff a Mark použili při výzkumu populární hypotetické volby. "Ukázali jsme lidem obrázky vždy jednoho druhu ovoce a jednoho druhu zeleniny v různých kombinacích a pak jsme je požádali, aby si vybrali kombinaci, pro kterou by se rozhodli."

Vypadá to s námi nadějně

Každá dvojice ovoce a zeleniny dohromady nabízela celou řadu mikroživin, z nichž některé byly plnohodnotnější než jiné. Běžný člověk by však nevěděl, která kombinace je lepší. Vybrali by si lidé při výzkumu ty kombinace, které nabízejí nejvíce mikroživin? "K mému úžasu první studie, kterou jsme provedli, právě tohle ukázala. Nyní je to sice malý důkaz, ale je spolehlivý," konstatuje Jeff.

Potravinářský průmysl možná obrací naši výživovou moudrost proti nám, nutí nás jíst potraviny, kterým bychom se za normálních okolností vyhýbali, a přispívá tak k epidemii obezity.

Mohly by tedy naše každodenní chutě odrážet vitaminy a minerály, které nám chybí? Máte například chuť na játra, špenát nebo dýňová semínka, když potřebujete železo? Na tom se různé názorové proudy nemohou shodnout, ale Jeff si myslí, že časem budeme mít odpověď. "Musíme se naučit příčinné vztahy o mikroživinách, mám podezření, že za určitých podmínek to dokážeme," říká Jeff.

Stejně tak stále zůstává další velká otázka, pokud máme nutriční inteligenci, proč mají skupiny ve společnosti nutriční nedostatky? Mark i Jeff vysvětlují, že k zodpovězení takových otázek bude zapotřebí dalšího výzkumu. "Jak můžeme sladit výživovou moudrost s dlouhou historií nedostatku vitamínů v lidské populaci a lze to přičíst pouze nedostatečnému přístupu ke specifickým potravinám anebo špatnému výživovému poradenství?" ptají se ve zprávě o svém prvním výzkumu. Doufejme, že bude následovat další výzkum na toto téma.

Proč jsme tedy obézní?

Sám Jeff uznává, že je zapotřebí dalšího výzkumu a že za současného stavu nemohou vyloučit, zda je nutriční inteligence ovlivněna našimi naučenými znalostmi o kalorické a nutriční hodnotě potravin. Budoucí výzkum musí také prozkoumat, proč máme ve světě epidemii obezity, pokud na druhou stranu máme vrozenou nutriční inteligenci, která nás nutí vybírat si jak nutričně hodnotné potraviny namísto prázdných kalorií, tak konzumovat menší porce potravin s vysokým obsahem energie.

Mark Schatzker nabízí jednu z možných odpovědí: "Výzkum vyvolává důležité otázky. Například, zda naše kulturní fixace na módní diety, které omezují nebo zakazují konzumaci určitých druhů potravin, nenarušuje tuto stravovací 'inteligenci' způsobem, kterému nerozumíme."

Různé studie podle něj prokázaly, že zvířata používají chuť jako vodítko pro určení vitamínů a minerálů, které potřebují. "Pokud chuť plní podobnou funkci i u lidí, pak je možné, že přidáváním aromat do nezdravých potravin, jako jsou bramborové lupínky a šumivé nápoje, jim dodáváme falešný ,lesk‘ výživy. Jinými slovy, potravinářský průmysl možná obrací naši výživovou moudrost proti nám, nutí nás jíst potraviny, kterým bychom se za normálních okolností vyhýbali, a přispívá tak k epidemii obezity," myslí si Mark.

Také Jeff ještě vidí řadu proměnných, které je třeba v následných výzkumech vyřešit. "Další soubor otázek se bude muset týkat dopadu nutriční inteligence na individuální rozdíly v chronickém zdraví. Víme, že někteří lidé jsou náchylnější ke špatnému stravování a obezitě než jiní. Jakou roli zde tedy hraje nutriční inteligence, a můžeme pochopit, jak nás tyto interakce předurčují k nadměrné nebo nedostatečné konzumaci na jejím základě? I to je vzrušující oblast."

Související…

Není hlad jako hlad: Jak jíst intuitivně a účinně u toho hubnout
Kateřina Hájková

foto: Shutterstock, zdroj: BBC

Tipy redakce

Jak na městský stres? Pokud se nehodláte odstěhovat, vyzkoušejte toto

Jak na městský stres? Pokud se nehodláte odstěhovat, vyzkoušejte toto

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Změní vesmírní chameleoni Einsteinovu teorii relativity?

Změní vesmírní chameleoni Einsteinovu teorii relativity?

Vesmír se rozpíná a zároveň zrychluje. O tom mezi vědci panuje v zásadě shoda....