fbpx
Pokrytectví technologů ze Silicon Valley: Pro naše děti jsou mobily tabu Dalších 3 fotografií v galerii
Rodiče v Silicon Valley považují dětství bez mobilů za ideál. Vědí dobře, o čem mluví, nebo si tak jen kupují odpustky před vlastním svědomím?

Odpor vůči mobilům u dětí je pro rodiče v srdci digitálního průmyslu novým trendem. Dát dětem do rukou mobil je dnes pro slušné lidi z technologických firem něco jako nedávat jim najíst

Zveřejněno: 28. 11. 2018

Pětatřicetiletá Kristin Stecherová bydlí v Menlo Parku, jednom z měst v Silicon Valley, srdci digitálního světa. Pracovala jako výzkumnice v oblasti sociálních sítí, nyní se svým manželem, zaměstnancem Facebooku, vychovávají dvě dcery, a co nevidět se jí má narodit první syn.

Související…

Rozhovor: Nechceme zrušit mobily, aktivně strávený čas ale může dětem chybětI sami teenageři vědí, že to s používáním mobilů přehánějíPřibývá aplikací, které nás mají zbavit závislosti na mobilech a sociálních sítích

Kristin má v otázce mobilů a svých dětí naprosto jasno: „Nepoužívat obrazovky a displeje vůbec je jednodušší, než je používat jenom trošku. Když dětem povolíte trochu, budou prostě chtít víc.“ Stecherovi nemají doma televizi, mobilní telefony jsou tabu a jediné místo, kde si děti mohou (oficiálně) sáhnout na jakoukoliv elektroniku, jsou dlouhé lety nebo přejezdy autem. Poslední dobou Kristin ale trochu povolila. Rodina se může v pátek večer podívat na jeden film.

Hloupé domácnosti

To, že špičkoví specialisté ze Silicon Valley zakazují dětem používat elektroniku, není žádná novinka. Mluví se o tom spoustu let a hlasitými zastánci zákazů jsou ty největší ikony. Steve Jobs nedovolil svým dětem se k iPadu ani přiblížit, Bill Gates koupil dětem první mobily, až když udeřila puberta naplno, jeho žena Melinda si dokonce povzdechla, že to stejně bylo moc brzy. Tim Cook, současný šéf Applu, svému synovci zakázal, aby si zřídil účet na sociálních sítích. Až donedávna ovšem panoval relativně racionální konsenzus: technologie jsou dobrý sluha, ale zlý pán, je potřeba děti chránit a zároveň je naučit používat mobily a elektroniku tím správným způsobem.

Jsem přesvědčena, že ďábel žije v našich telefonech, prohlašuje Athena Chavarria, která pracuje v nadaci šéfa Facebooku. 

Snaha dokázat sobě i okolí odstup od jakékoliv elektroniky ovšem nyní eskaluje do neuvěřitelných rozměrů. V Silicon Valley, jehož apoštolové na konferencích hovoří o chytrých domácnostech jako o “next big thing”, se čím dál častěji objevují domácnosti bez televizí, wifi routerů a kabelového připojení. Vyjadřovat hlasitě odpor vůči elektronice se stalo známkou příslušnosti k vyšší sociální třídě.

chuva mobil 1158884908

Chůvy v Kalifornii musí podepisovat závazek, že během starání se o děti nebudou používat mobily a nebudou děti vodit okolo výloh obchodů s elektronikou


„Jsem přesvědčena, že ďábel žije v našich telefonech,“ prohlašuje rezolutně Athena Chavarria, bývalá asistentka ve Facebooku, která v současné době pracuje ve filantropické nadaci manželky jeho šéfa Chan Zuckerberg Initiative. Chůvy v domácnostech bohatých zaměstnanců špičkových technologických společností musejí dokonce podepisovat závazek o tom, že během práce s dětmi samy nebudou mobily vůbec používat.

Mobil pro chudé

Strach z mobilních obrazovek narostl do obludných rozměrů. Po parcích, kam chůvy s dětmi chodí, se pohybují členové občanských hlídek, kteří pak na internetových fórech pro rodiče postují potají pořízené fotografie dívek, kterak drží v ruce telefony, s upozorněními jako:  Pozor! Není tohle vaše chůva? Jedna z dívek dokonce hovoří o tom, že ji matka potají pronásledovala, a když se posadila s dětmi na lavičku, daná dáma se zjevila odnikud: „Nejste na telefonu? Doufám, že nevodíte děti okolo obchodů s elektronikou!“ Samozřejmě dochází až k absurdním situacím – například když takoví rodiče vyžadují pravidelné zprávy během dne o tom, jak se jejich dětem daří. „Lidé, kteří v práci udávají směr technologického průmyslu, jsou doma ti nejpřísnější,“ říká Lynn Perkinsová, ředitelka společnosti Urbansitter, která nabízí služby půl milionu chův po celých Spojených státech.

Děti ze středních a nižších tříd budou vyrůstat s mobilem v kapse, děti ze Silicon Valley si budou hrát s dřevěnými hračkami.

Přístup k technologiím také definuje nové hranice mezi společenskými třídami. Až donedávna panovala obava, že bohatí studenti budou mít výhodu v tom, že se k internetu dostanou dříve, tudíž s předstihem získají specifické dovednosti a znalosti technologií, a v důsledku toho se bude mezi nimi a jejich méně movitými vrstevníky prohlubovat digitální propast. V éře paniky ohledně vlivu obrazovek na děti, ve společnosti, kde stále více rodin vyznává novou filozofii odmítání jakýchkoliv technologií pro kohokoliv jiného než pro dospělé, ovšem vznikají nové barikády.

skila deti knihy 1086016097

Mobil ne! Raději knihu...


Děti z chudých rodin a děti příslušníků střední třídy budou vyrůstat s mobilem v kapse, u pohádek z Netflixu a u vzdělávacích aplikací na tabletech, zatímco děti ze Silicon Valley si budou hrát s dřevěnými hračkami. „Digitální propast byla definována dostupností technologií. Nyní mají přístup všichni, rozdílovým prvkem je omezení přístupů,“ říká Chris Anderson, bývalý editor časopisu Wired.

Pravda uprostřed

V obecné psychóze se ale ozývají i hlasy, volající po zdravém rozumu. Mimi Ito, kulturní antropoložka na univerzitě v kalifornském městě Irvine, tvrdí, že morální panika rodinám ubližuje a rozděluje je. „Když média šíří přehnanou úzkost a obavy z obrazovek, doplatí na to mladí lidé. Nejenže se nemůžou bavit se svými nejbližšími o věcech, na kterých jim záleží. Ztrácejí také přístup k cenným aktivitám, informacím a společenským kontaktům.“ Jason Toff z Googlu nechává svého tříletého syna, aby si hrál s iPadem. Není to podle něj o nic horší než kniha.

Cítí ale stigma, kterému je ve společnosti kvůli svým reakcionářským názorům vystaven: „Včera mi kdosi řekl: Copak nevidíš, že všichni velcí šéfové technologických firem nedovolují svým dětem koukat moc často do obrazovky? Já jsem odpověděl, že jsem byl vždycky trochu skeptický vůči normám. Mám ale pocit, že spousta rodičů se prostě bojí to říct nahlas, aby si na ně ostatní neukazovali prstem.“

„Když jsem byl dítě, taky jsem se pořád koukal na televizi a nemyslím, že by mi to nějak uškodilo.“

Také manžel Kristin Stecherové, o které jsme hovořili na začátku článku, patří k odpadlíkům. Miluje počítačové hry a má za to, že mobily a tablety mohou děti hodně věcí naučit. Jeho žena si to ovšem nemyslí: „Vždycky se kvůli tomu pohádáme.“ Renee DiRestra, bezpečnostní technoložka, chce své velmi malé děti (2 a 4 roky) učit programování, takže je pomalu seznamuje s různými tablety a notebooky. Velmi důsledně ale rozlišuje, co děti s elektronikou dělají – hrát Minecraft je v pořádku, ale dívat se na YouTube ne. Také Jason Toff je k novému superpřísnému trendu skeptický: „Když jsem byl dítě, taky jsem se pořád koukal na televizi a nemyslím, že by mi to nějak uškodilo.“

Nikdo nezpochybňuje, že závislost na mobilech je průvodním jevem masového rozšíření a dostupnosti jakýchkoliv moderních technologií. Pravda ale bude – jako obvykle – ležet někde uprostřed. „My doma technologie neodmítáme,“ říká Jenny Radesky, máma dvou chlapců a autorka doporučených pokynů pro rodiče, jak vychovávat děti k rozumnému používání médií, které publikovala Americká pediatrická akademie. Její prací je podporovat zdravý přístup – a toho lze dosáhnout jedině společenskou shodou na rozumných pravidlech, ne hloubením rozdělujících příkopů a pranýřováním rodičů, kteří to údajně nedělají dobře. Stejně jako hardcore rodiče ze Silicon Valley můžeme o technologiích tvrdit, že jsou původem zla. Zcela jistě ale bude lepší podívat se na vážný problém, se kterým se dnes potýká spousta rodin, racionálně a s chladnou hlavou.

foto: Shutterstock, zdroj: New York Times

Tipy redakce

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Inferred interests neboli „odvozené zájmy“ je název funkce sociální sítě Twitter,...

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Horská dráha: Původní zábava pro šlechtu teď má sloužit i k eutanazii

Horská dráha: Původní zábava pro šlechtu teď má sloužit i k eutanazii

Matějská pouť na pražském Výstavišti už běží nějaký ten pátek a zdá se, že...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.