Před několika lety obletěly svět obrázky údajného „člověka budoucnosti“. Neměl téměř žádný krk, hrbil se a jeho obří palec byl jako stvořený pro nekonečné scrollování na telefonu. Přestože šlo spíše o marketingovou vizualizaci než o vědeckou předpověď, v jednom se trefila překvapivě přesně. Přibývá důkazů, že moderní technologie skutečně mění naše těla, a bohužel ne zrovna pozitivním směrem.
Přetížený krk
Pokud právě čtete tento článek na mobilu, pravděpodobně máte hlavu skloněnou dolů. A právě v tom je problém. Při takzvaném předsunutém držení hlavy působí na krční páteř výrazně větší síla než při vzpřímeném postoji. Když je hlava nakloněná dopředu, může podle odborníků zatěžovat krk až silou odpovídající přibližně 27 kilogramům.
To může dlouhodobě vést k poškození meziobratlových plotének, degeneraci kloubů a svalů, nebo dokonce ke snížení kapacity plic. Tento stav už má dokonce vlastní název – tech neck, tedy „technologický krk“.
Při předsunutém držení hlavy může na krční páteř působit síla odpovídající přibližně 27 kilogramům.
Pomoci mohou speciální rehabilitační cviky. Ještě jednodušší je ale upravit způsob, jak telefon používáme. Odborníci doporučují držet displej co nejblíže úrovni očí, ideálně přibližně na délku natažené paže. Totéž platí pro monitor počítače. Důležité jsou také pravidelné přestávky. Někteří specialisté doporučují přibližně každou půlhodinu práci na několik minut přerušit.
Vrásky i podrážděná kůže
Technologie bohužel neprospívají ani naší snaze udržet si mladistvý vzhled. V posledních letech se objevila obava, že neustálé sklánění hlavy k mobilu může způsobovat vrásky na čele a krku. Britská dermatoložka Justine Hextallová upozorňuje, že pokud se kůže opakovaně nepřirozeně zalamuje, může to časem přispívat ke vzniku vrásek podobně jako výrazná mimika.
Další problém se týká chytrých hodinek. Při jejich častém nošení se může kvůli nedostatku vzduchu a vlhkosti objevit ekzém nebo kvasinky. Podrážděná kůže je také citlivější na některé materiály, které se v elektronice používají, například nikl, latex, pryž nebo akryláty.
Nečekaný důvod krátkozrakosti
Krátkozrakost se v posledních desetiletích šíří téměř po celém světě a na první pohled je příčina jasná – dlouhé koukání do mobilů a počítačů. Jenže podle dlouhodobého výzkumu profesora optometrie Donalda Muttiho z Ohio State University je skutečnost složitější.
Jeho tým více než dvacet let sledoval vývoj zraku u dětí a hledal faktory, které přispívají ke vzniku krátkozrakosti. Jednou z hlavních otázek bylo, zda problém způsobuje práce na blízko, například čtení nebo používání telefonu. Přímá souvislost se však podle výsledků nepotvrdila.
Jednodušší než rehabilitační cviky je upravit způsob, jak telefon používáme.
Výzkumníci ale objevili něco jiného. Významnou ochrannou roli zřejmě hraje čas strávený venku. Silnější denní světlo totiž pravděpodobně podporuje uvolňování dopaminu v sítnici, který ovlivňuje správný vývoj oka. Technologie tak mohou zraku škodit spíše nepřímo, protože kvůli nim trávíme více času uvnitř budov a méně venku.
Slabé ruce
Sílu stisku ruky dnes lékaři považují za jeden z překvapivě důležitých ukazatelů celkového zdravotního stavu a fyzické kondice. Některé studie dokonce naznačují, že dokáže předpovědět riziko předčasného úmrtí lépe než samotný krevní tlak. Přitom právě síla stisku podle výzkumů v řadě zemí postupně klesá, a to zejména u mladších generací.
Jak jste na tom vy, si můžete jednoduše změřit – zkuste co nejsilněji zmáčknout tenisový míček a držet přibližně 15 až 30 sekund. Pokud to pro vás bude problém, zařaďte do své každodenní rutiny posilování předloktí a zápěstí. Ještě důležitější je ale zlepšit celkovou kondičku pravidelným pohybem.
Méně šikovnosti
Moderní technologie mohou ovlivňovat také naši šikovnost. Nejvíce dat mají vědci zatím u dětí, kde výzkumy ukazují souvislost mezi delší dobou strávenou před obrazovkami a horšími motorickými schopnostmi. To je důležité i proto, že jemná motorika souvisí s kognitivním vývojem i školními výsledky.
Reklama
Řešením podle odborníků není technologie zakazovat, ale vědomě zařazovat činnosti, při nichž pracují ruce. Pomoci může vaření, kreslení, modelování, hra na hudební nástroj, práce se dřevem nebo obyčejné psaní rukou.
„Není to žádná katastrofa. Tyto příznaky zatím nejsou závažné,“ říká profesor vývojové psychologie Sebastian Suggate z Univerzity v Řezně. „Pokud se ale sečtou napříč celou populací a několika generacemi, může to znamenat postupné oslabování schopnosti přemýšlet o reálném světě. Právě ruce totiž představují jeden z našich nejdůležitějších způsobů, jak svět poznáváme.“
Technologie z našeho života nezmizí. Nemusíme se jich ale ani vzdávat. Stačí si během dne častěji narovnat záda, zvednout oči od obrazovky, vyrazit ven a zaměstnat ruce něčím jiným než jen posouváním displeje. Právě takové drobné návyky mohou rozhodnout o tom, v jaké kondici bude naše tělo za deset nebo dvacet let.
