Možná to znáte z vlastní rodiny: telefonujete tátovi, jestli si vzal prášky na tlak, a on suverénně odpoví, že ne, protože „dneska je v pohodě“. Podobné domácí strategie ale podle internistů fungují asi jako rozhodnout se nebrat deštník, protože zrovna nekape.
„Běžně se u pacientů setkáváme s tím, že užijí více prášků na tlak než běžně, protože si zrovna naměřili vysoké hodnoty. Anebo si naopak nevezmou žádný, když jsou výsledky v normě a cítí se dobře. To samé platí pro léčbu cholesterolu. Když odejdou z testů s dobrými výsledky, občas léky sami – i přes naše doporučení užívat je dlouhodobě – vysadí, protože už se cítí zdraví,“ vyjmenoval některé z typických situací přednosta Interní a kardiologické kliniky FNO Jan Václavík.
Lékaři proto upozorňují, že samovolné vysazování a nasazování léků podle aktuálního pocitu je častější, než by kdo čekal, a může zbytečně zvyšovat riziko komplikací. A právě proto přicházejí s novými aktivitami, které mají pacientům připomenout, že léčba je dlouhodobý proces a improvizace v něm nebývá dobrou volbou.
Některé běžně užívané léky totiž mohou být při horečce, zvracení nebo nedostatku tekutin pro tělo nebezpečné, i když jsou za normálních okolností nezbytné.
„Čím lépe je pacient informován a rozumí významu své terapie, tím menší má tendenci ji sám měnit. S dodržováním léčby mají potíže především ti, kteří denně užívají více než pět různých léků,“ dodává internista z Fakultní nemocnice v Hradci Králové Petr Grenar.
Příliš mnoho léků
Podle odborníků užívají čeští pacienti také zbytečně moc léčiv a procházejí řadou vyšetření, která nejsou vždy nutná, a zatěžují je. Ve snaze tento stav zlepšit se čeští internisté již před časem připojili ke kampani Choosing Wisely (aneb Vybírej moudře). Ve vybraných pracovištích v České republice zjišťovali, která vyšetření se provádějí duplicitně a kde se léky předepisují víc, než je potřeba. V rámci aktivity vznikla i sada otázek, které by měl lékař s pacientem důkladně probrat, aby pacient léčbu pochopil, přijal a dodržoval:
- Opravdu toto vyšetření nebo léčbu potřebuji?
- Jaká rizika a přínosy tato léčba nebo vyšetření mají?
- Existují jiné, bezpečnější nebo jednodušší možnosti?
- Co se stane, když s léčbou nebo vyšetřením počkáme?
- Kolik mě toto vyšetření nebo léčba bude stát? (jak finančně, tak i časově)
K řešení problému velmi přispěla také Česká odborná společnost klinické farmacie (ČOSKF), která představila manuál pro zdravotníky a pacienty. V něm přehledně popisuje, které léky může pacient při akutní nemoci na pár dní vysadit a kdy je bezpečné je znovu začít brát.
„Je poměrně běžné, že když mají lidé horečku nebo zvrací, neužívají své léky na chronická onemocnění. Aby však dočasně vysadili jen ty léčivé přípravky, u kterých je to skutečně vhodné, připravili jsme přehledný návod SAMI DOMA. Ten přesně popisuje, jaké skupiny léků lze v době nemoci dočasně vynechat. Některé běžně užívané léky totiž mohou být při horečce, zvracení nebo nedostatku tekutin pro tělo nebezpečné, i když jsou za normálních okolností nezbytné,“ vysvětlila vedoucí Oddělení klinické farmacie FNHK Petra Rozsívalová.
Reklama
Cílem projektu SAMI DOMA je, aby se tato pravidla stala v Česku běžně známá, byla doporučována lékaři a pomáhala předcházet komplikacím z léků u seniorů a chronicky nemocných.
Ve výsledku jde o jednoduchou věc: aby pacienti věděli, proč něco berou, kdy to mají vysadit, a kdy naopak nikdy nevynechat. Když tomu porozumí, mizí pokušení hrát si na domácího farmaceuta a místo improvizace přichází spolupráce. A ta je (na rozdíl od náladového brání léků) receptem, který opravdu funguje.
