fbpx

Bohatství není o penězích. Poznejte 18 rozdílů v uvažování milionářů a obyčejných lidí 1 fotografie
Zdroj: Shutterstock

Steve Siebold, autor knihy Jak myslí bohatí lidé, strávil téměř tři desetiletí rozhovory s milionáři po celém světě, aby zjistil, čím se liší od ostatních lidí. Toto jsou jeho zjištění

Zveřejněno: 30. 10. 2023

Steve Siebold řekl serveru Business Insider, že bohatství má s penězi pramálo společného. Jde spíše o mentalitu. „[Střední třída] nabádá lidi, aby byli spokojeni s tím, co mají,“ řekl. „A celkově se většina lidí, pokud jde o peníze, topí ve strachu.“

To, že boháči opravdu uvažují jinak než běžní lidé, dokazuje těchto 18 rozdílů, které Siebold za roky svého bádání sepsal. 

Průměrní lidé si myslí, že kořenem všeho zla jsou peníze. Bohatí si myslí, že kořenem všeho zla je chudoba.

„Průměrný člověk má vymytý mozek a věří, že bohatí lidé mají zkrátka štěstí nebo jsou nepoctiví,“ tvrdí Siebold. Proto je s „bohatnutím“ v chudších komunitách spojen určitý stud. „Bohatí lidé naopak vědí, že mít peníze sice nezaručuje štěstí, ale usnadňuje to a zpříjemňuje život.“

Průměrní lidé si myslí, že sobeckost je neřest. Bohatí ji považují za ctnost.

„Bohatí chtějí být šťastní. Nesnaží se předstírat, že zachraňují svět,“ říká Siebold. „Problém je v tom, že lidé ze střední třídy to vnímají jako negativum – a kvůli tomu jsou chudí,“ píše. „Pokud se ale nestaráte o sebe, nezvládnete pomáhat ani nikomu jinému. Nemůžete dávat to, co sami nemáte.“

Průměrní lidé čekají na zázrak. Bohatí jdou do akce.

Zatímco masy lidí čekají na výhru v loterii a modlí se za prosperitu, ti bohatí podle autora problémy skutečně řeší a jdou do akce. „Hrdinou, na kterého lidé střední třídy čekají, může být Bůh, vláda, jejich šéf nebo manžel/ka. Právě úroveň myšlení průměrného člověka tento přístup k životu plodí. Jenže hodiny stále tikají.“

Průměrní lidé si myslí, že cesta k bohatství vede skrze klasické vzdělání. Bohatí se vzdělávají jinak.

„Mnozí úspěšní lidé nemají vysokoškolské vzdělání. Své bohatství nashromáždili díky získávání a následnému prodeji specifických znalostí,“ píše Siebold. „Zato masy lidí si myslí, že magisterské a doktorské tituly jsou cestou k bohatství. Většinou jsou tito lidé uvězněni v lineárním myšlení, které je zdržuje od vyšších úrovní vědomí... Bohaté nezajímají prostředky, zajímá je pouze cíl.“

Masy se tak moc soustředí na stříhání kupónů a úsporný život, že jim unikají velké příležitosti.

Průměrní lidé touží po starých dobrých časech. Bohatí sní o budoucnosti.

„Milionáři bohatnou, protože jsou ochotni vsadit na sebe a promítnout své sny, cíle a představy do neznámé budoucnosti,“ píše Siebold. „Naopak lidé, kteří věří, že to nejlepší už mají za sebou, bohatnou jen zřídka a často se potýkají s neštěstím a depresemi.“

Průměrní lidé se na peníze dívají očima emocí. Bohatí uvažují logicky.

„Obyčejně chytrý, vzdělaný a jinak úspěšný člověk se může rychle proměnit v ustrašence, jehož největší finanční touhou je pohodlný důchod,“ upozorňuje odborník. „Bohatí vidí peníze tak, jak jsou, očima logiky. Ti velcí vědí, že peníze jsou kritickým nástrojem, který představuje možnosti a příležitosti.“

Průměrní lidé vydělávají peníze tím, co je nebaví. Bohatí jdou za svou vášní.

„Průměrnému člověku se zdá, že bohatí neustále pracují,“ říká Siebold. „Ale jednou z nejchytřejších strategií milionářů je dělat to, co je baví, a najít si způsob, jak za to dostat zaplaceno.“

Na druhé straně průměrní lidé dělají i práci, která je nebaví, „protože potřebují peníze a byli společností vyškoleni k tomu, aby žili ve světě lineárního myšlení, které ztotožňuje vydělávání peněz s fyzickou nebo duševní námahou.“

Zatímco střední třída vnímá peníze jako nutné zlo, které je třeba snášet jako součást života, boháči v nich vidí velkého osvoboditele, který jim dokáže zařídit finanční jistotu.

Průměrní lidé moc neočekávají, aby nikdy nebyli zklamáni. Bohatí se nebojí výzev.

„Psychologové a další odborníci na duševní zdraví často radí lidem, aby neměli vysoká očekávání, protože jinak se v životě zklamou,“ píše Siebold.
„Nikdo ale nikdy nezbohatl a nežil své sny bez velkých očekávání.“

Průměrní lidé věří, že pro zbohatnutí musí něco udělat. Bohatí věří, že k tomu, aby zbohatli, musí něčím být.

„Zatímco masy se upínají na konání a okamžité výsledky svých činů, ti velcí se učí a rostou z každé zkušenosti, ať už je to úspěch, nebo neúspěch. Zároveň vědí, že jejich skutečnou odměnou je stát se lidským strojem na úspěch, který nakonec produkuje vynikající výsledky,“ vysvětluje spisovatel. 

Průměrní lidé věří, že k vydělávání peněz potřebují peníze. Bohatí používají peníze druhých.

„Lineární myšlení běžným lidem napovídá, že k tomu, aby si vydělali víc, musí vydělat víc peněz. Zato bohatí se podle Siebolda nebojí financovat svou budoucnost z kapes jiných lidí.

Bohatí lidé vědí, že to, že nejsou dostatečně solventní, aby si mohli něco osobně dovolit, není relevantní. Skutečná otázka zní: „Stojí to za koupi, investici nebo snahu?“ píše.

 Jednou z nejchytřejších strategií milionářů je dělat to, co je baví, a najít si způsob, jak za to dostat zaplaceno.

Průměrní lidé věří, že trhy se řídí logikou a strategií. Bohatí vědí, že se řídí emocemi a chamtivostí.

Úspěšné investování na akciovém trhu není jen o fantastickém matematickém vzorci. „Bohatí lidé vědí, že hlavními emocemi, které řídí finanční trhy, jsou strach a chamtivost, a zohledňují to ve všech obchodech, které provádějí,“ říká Siebold. „Tato znalost lidské povahy a jejího přesahu do obchodování jim dává strategickou výhodu při budování bohatství pomocí pákového efektu.“

Průměrní lidé učí své děti, jak přežít. Bohatí učí své děti, jak zbohatnout. 

Bohatí rodiče učí podle Siebolda své děti od útlého věku o světě těch, kteří mají, a těch, kteří nemají. Mnoho lidí namítá, že to podporuje myšlenku elitářství. S tím ale spisovatel nesouhlasí. „[Lidé] říkají, že bohatí učí své děti dívat se na masy lidí svrchu, protože jsou chudí. To není pravda. To, co učí své děti, je vidět svět objektivně, tedy takový, jaký skutečně je.“

Pokud děti pochopí bohatství již v raném věku, budou o něj později v životě s větší pravděpodobností usilovat.

Průměrní lidé se nechávají penězi stresovat. Bohatí nacházejí v bohatství duševní klid.

„Bohatí lidé vydělávají více peněz, protože se nebojí přiznat, že peníze mohou vyřešit většinu problémů, “říká Siebold. „Zatímco střední třída vnímá peníze jako nutné zlo, které je třeba snášet jako součást života, boháči v nich vidí velkého osvoboditele, který jim dokáže zařídit finanční jistotu.“

Průměrní lidé se raději baví, než aby se vzdělávali. Bohatí se raději vzdělávají, než aby se bavili.

Bohatí lidé sice příliš nejsou na klasické vzdělávání, ale podle Siebolda oceňují sílu učení i dlouho po skončení vysoké školy. „Vejdete do domu bohatého člověka a jednou z prvních věcí, kterou uvidíte, bude rozsáhlá knihovna plná knih, které použili ke svému vzdělávání, aby se stali úspěšnějšími. Střední třída čte spíš romány, bulvár a zábavné časopisy.“

Průměrní lidé si myslí, že bohatí lidé jsou snobové. Bohatí se ale jen chtějí obklopit podobně smýšlejícími lidmi.

Negativní smýšlení o penězích otravuje střední třídu. Proto podle Siebolda zůstávají bohatí v kontaktu s bohatými. „[Bohatí lidé] si nemohou dovolit poselství zkázy a zmaru,“ píše. „To si masy často mylně vykládají jako snobství.“

Zatímco masy lidí čekají na výhru v loterii a modlí se za prosperitu, ti bohatí problémy skutečně řeší a jdou do akce. Hrdinou, na kterého lidé střední třídy čekají, může být Bůh, vláda, jejich šéf nebo manžel/ka. 

Průměrní lidé se zaměřují na úspory. Bohatí cílí na vydělávání.

Siebold dále tvrdí, že bohatí lidé se soustředí spíše na to, co získají, když budou riskovat, než na to, jak ušetřit to, co už mají. „Masy se tak moc soustředí na stříhání kupónů a úsporný život, že jim unikají velké příležitosti,“ píše.

„Dokonce i uprostřed krize peněžních toků bohatí odmítají myšlení běžných lidí, které je založeno na drobných. Jsou mistry v soustředění své mentální energie tam, kam patří: na velké peníze.“

Průměrní lidé hrají s penězi na jistotu. Bohatí vědí, kdy mají riskovat.

„Každý investor občas promrhá peníze, ale boháči věří, že ať se stane cokoli, vždycky budou moci vydělat víc.“

Průměrní lidé mají rádi pohodlí. Bohatí nacházejí pohodlí v nejistotě.

„Většinou to chce odvahu podstoupit riziko nutné k tomu, abyste se stali milionáři – což je výzva, která je pro většinu lidí střední třídy příliš velká,“ uzavírá Siebold. 

A co vy? Jaký přístup k penězům je ten váš?

Související…

Kakébo aneb umění šetřit po japonsku: Naučte se jednoduché triky, jak zvládnout vlastní rozpočet
Michal Švehla

foto: Shutterstock, zdroj: Business Insider

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...