fbpx

Kdy je hraní počítačových her ještě zábava a kdy už je toxické. Jak jste na tom vy? Otestujte se 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Portugalští vědci zkoumali citlivé a kontroverzní téma, zaměřili se na hráče počítačových her. Jaký je rozdíl mezi intenzivním a problematickým hraním? A jak tenká je hranice, která je od sebe dělí? Podle výsledků průzkumu nemusí ani intenzivní hraní nutně škodit

Zveřejněno: 15. 10. 2023

Letos v létě byly v magazínu Computers in Human Behavior publikovány výsledky portugalské studie. Její autoři zkoumali fyzické a duševní zdraví 270 milovníků počítačových her, kteří se svému koníčku v posledním měsíci oddávali alespoň sedm hodin v týdnu.

Cílem bylo odlišit od sebe takzvané „vysoce angažované hráče“, kteří za monitorem tráví hodně času, ale vypadají zdravě, od těch, kteří to mají podobně s tím rozdílem, že jejich zdraví na tom zase tak dobře není. Podle spoluautorky Joan Cordosové, klinické psycholožky z University of Maia v Portugalsku, která si sama ráda zahraje, „může být hraní jen koníčkem a ne všichni hráči na něm musejí být závislí“, jak se svěřila na stránkách PsyPost.

Většina účastníků kromě hraní i sportuje

Za účelem shromáždění potřebného množství dat požádali výzkumníci respondenty mezi 18 a 60 lety o zodpovězení dotazníku obsahujícího otázky ohledně životních návyků, včetně fyzické aktivity, spánku, stravy a celkového duševního a fyzického zdraví.

Většina z dotazovaných uvedla, že hraje průměrně 3 a půl hodiny denně, přičemž ale sedavou aktivitu kompenzuje sportováním nebo posilováním, a během hraní se neprolévá energetickými drinky a nezajídá je rychlým občerstvením, ale stravuje se docela zdravě.

Dvě třetiny účastníků se přiznaly k tomu, že jim hraní, ačkoliv ne tak časté, zhoršuje kvalitu spánku. Na vině může být podle vědců buď častější vystavování se modrému světlu z obrazovek, nebo nadužívání kofeinu – 60 % hráčů totiž uvedlo, že se nebrání popíjení kávy.

Pozitivní je také fakt, že jako překvapivě nízká se ukázala prevalence závislosti na počítačových hrách (herní porucha, Gaming Disorder), již v červnu 2018 WHO zařadila do Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-11), a má tedy oficiální status diagnostikovatelné duševní poruchy. Na základě výsledků vyplněného dotazníku se ukázalo, že jí trpí méně než dvě procenta dotazovaných.

Všechno ovšem tak růžově nedopadlo. Dvě třetiny účastníků se přiznaly k tomu, že jim hraní, ačkoliv ne tak časté, zhoršuje kvalitu spánku. Na vině může být podle vědců buď častější vystavování se modrému světlu z obrazovek, nebo nadužívání kofeinu – 60 % hráčů totiž uvedlo, že se nebrání popíjení kávy.

Malý vzorek populace, nevypovídající výsledky

Faktem však je, že studie má hned několik nedostatků, které jí významně ubírají na hodnověrnosti. Předně se týká pouze hráčů v jedné zemi, tedy v Portugalsku, kde tito žijí poněkud odlišným způsobem života s jinými zdravotními parametry než stejně zainteresovaní jedinci v USA, kde je herní porucha poměrně rozšířená.

Vedle toho bylo zkoumání provedeno na dosti malém vzorku populace, tedy pouze na 270 jedincích oddávajících se ve svém volnu hraní počítačových her. To koneckonců závěrem přiznává i Cardosová: „Když jsem se tímto tématem začala zabývat, zjistila jsem, že je před námi tolik práce, a ještě mnohem více je toho, co se ohledně toho všeho musím naučit.“

Otestujte se

Vedle závislosti na počítačových hrách se ve světě den ode dne rozmáhá také závislost na internetu obecně. Myslíte, že můžete spadat do rizikové skupiny? Otestujte se a zjistěte, jak na tom jste. Případně se nebojte vyhledat pomoc psychologa.

Související…

Utíkají před realitou, nebo jsou nemocní? Co je za závislostí na videohrách
Tereza Hermochová

 

 

foto: Shutterstock , zdroj: Futurism

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...