Představte si svět, ve kterém má kolektivní mysl přímo magickou moc. Myslíte si, že je to zárukou dobra? Samozřejmě že ne, spíše naopak. Už z podstaty věci, že kolektivní hysterie vzniká tehdy, když se strach spojí s uzavřeným stresujícím prostředím. Masová hysterie je jev, který se vymyká logice a vysvětlení.
Masová hysterie: mnoho názvů pro totéž
Masová hysterie, známá také pod formálnějšími názvy masová psychogenní nemoc, epidemická hysterie, masová sociogenní nemoc nebo masová úzkostná hysterie, je skutečnou záhadou.
Tento zvláštní jev označuje rychlé šíření tělesných příznaků, které žádným způsobem nepodporují domněnku, že se jedná o organické onemocnění. Místo toho se odborníci domnívají, že tyto příznaky vznikají v důsledku psychické tísně nebo morální paniky, která často pramení ze sdíleného strachu nebo obav ve velké skupině.
Zatímco sociální nákaza může někdy šířit pozitivní emoce, jako například při sportovních událostech, masová hysterie obvykle vede k negativním důsledkům. V současnosti naše obrazovky a moderní technologie a zařízení zvýšily rychlost, s jakou k těmto událostem dochází.
Od tančících morů po salemské procesy
Masová hysterie není nový fenomén. Vine se lidskými příběhy už po staletí a obléká si různé převleky, aby nás zmátla a okouzlila. Je jako zlomyslný skřítek psychologie, který sype svůj kouzelný prach a sleduje, jak se lidé přidávají k tanci. V průběhu historie měla různé podoby od epidemií kousajících jeptišek až po záchvaty šílenství.
V kuriózních historických análech se ve středověku objevil zvláštní případ masové pohybové hysterie, která zachvátila města a byla příznačně nazvána taneční mor nebo taneční mánie. Představte si to: lidé spontánně tančili s divokou nespoutaností, nedokázali ovládat své pohyby a příznaky se šířily jako požár. Ulice se postupně proměnily v chaotický taneční parket, kde hudba nikdy nepřestala hrát. Byla to podívaná, která mátla jak středověké lékaře, tak moderní učence.
Čarodějnické procesy jsou jedním z nejvýraznějších případů masové hysterie v historii. (zdroj: Shutterstock)
Dalším příkladem jsou mňoukající a kousající jeptišky z konce 15. století. Tehdy se stalo, že jeptišky v evropských klášterech začaly nevysvětlitelně mňoukat jako kočky, štěkat jako psi, pískat jako ptáci, nebo dokonce kousat jako divoká zvířata. K prvnímu doloženému případu došlo v roce 1491 v jednom severofrancouzském klášteře. Jedna jeptiška začala mňoukat a brzy ji následovaly další… Epidemie se šířila jako požár a naháněla hrůzu obyvatelům okolních vesnic.
Dalším zářným příkladem jsou pak nechvalně proslavené čarodějnické procesy v Salemu. Tehdy se v roce 1692 u dospívajících dívek začalo projevovat bizarní chování. Komunita zachvácená strachem hledala vysvětlení tohoto nevysvětlitelného jevu a ustálila se na pojmu čarodějnictví. Obviněni byli nevinní lidé, z nichž někteří skončili tragicky. Čarodějnické procesy v Salemu jsou klasickým příkladem toho, jak může masová hysterie sevřít komunitu do svých šílených, iracionálních spárů.
Středověkem to neskončilo
Wellsova „Válka světů“, kterou v roce 1938 odvysílal Orson Welles v rozhlase, vyvolala mezi lidmi šílenství. V domnění, že na Zemi skutečně útočí Marťané, lidé panikařili, utíkali z domovů a rušili telefonní linky.
V červnu 1962 došlo v textilní továrně v Severní Karolíně k podivným událostem. Zaměstnanci začali pociťovat podivné onemocnění poté, co se doslechli o exotických broucích v jednom z kontejnerů na látky. Onemocnělo více než 60 zaměstnanců, žádní brouci se však v továrně nikdy nenašli. Příznaky se pravděpodobně objevily spíše v důsledku úzkosti z kousnutí hmyzem než kousnutím samotným.
V roce 2006 se v internátní škole v mexickém městě Chalco odehrála záhada. Dospívající dívky začaly vykazovat neobvyklé příznaky jako potíže s chůzí, horečka a nevolnost. Po rozsáhlých vyšetřeních orgány veřejného zdraví označily incident za hromadnou psychogenní poruchu, projev hromadné hysterie. Režimové prostředí a minimální interakce s rodiči mohly zvýšit hladinu stresu a působit jako katalyzátor této hromadné nemoci.
Nicméně: nemáme dnes k masové hysterii daleko blíže díky sociálním médiím a síle, kterou jim propůjčujeme?
Mohou sociální média vyvolat epidemii masové hysterie?
Přesuňme se ale do digitálního věku. Jak jsme řekli v úvodu, média a sféry sociálních sítí mohou případy masové hysterie násobně zesílit. Vezměme si například incident, kdy se u středoškolaček objevily tiky v obličeji poté, co na TikToku sledovaly videa dokumentující projevy Tourettova syndromu. Mediální pokrytí situaci jen zhoršilo a vyvolalo řetězovou reakci podobných příznaků. Je to názorná ukázka toho, jak rychle se ze sdílených obav může zrodit masová hysterie v propojeném světě, ve kterém žijeme.
Sledování podobných videí na TikToku vyvolalo stejné příznaky u desítek středoškolaček.
Platformy sociálních médií jsou navrženy tak, aby nás udržovaly v závislosti. Vyvolávají uvolňování dopaminu podobně jako návykové chování. Neustálé vystavení obrazovkám škodí našemu duševnímu zdraví, jak se ukázalo zejména v období pandemie. Této problematice se věnuje i odborný článek na webu psychiatryonline.com. Nadměrné používání sociálních médií může zhoršovat poruchy pozornosti, narušovat spánek, vést k nárůstu hmotnosti, zhoršovat paměť, sociálně nás izolovat a snižovat emoční inteligenci. Některé účinky však lze zvrátit. Studie zjistila, že dny bez obrazovek na táboře v přírodě zlepšily u dospívajících schopnost rozpoznávat emoce.
Nocebo efekt: Všechno je to ve vaší hlavě!
Namísto pozitivních očekávání, která přinášejí pozitivní výsledky, se nocebo efektu daří díky negativním očekáváním, která vedou k nepříznivým výsledkům. Je to, jako by naše mysl měla moc projevovat nepohodlí a nemoci pouhým přesvědčením. Představte si nocebo efekt jako zlomyslného loutkáře, který tahá za provázky našeho vnímání a vytváří realitu, jakou si přeje. Pokud například věříte, že kobliha s cukrem je „cukrový virus“, můžete pocítit cukrový kolaps, i když je kobliha ve skutečnosti bez cukru!
Při experimentu v roce 1886 se u ženy objevily alergické příznaky, když jí byla ukázána umělá růže. Když si však uvědomila její umělost, příznaky jako mávnutím kouzelného proutku zmizely. Je to důkaz toho, jak naše přesvědčení může utvářet naši realitu, a to i těmi nejpodivnějšími způsoby.
Nocebo efekt je často spojen s vedlejšími účinky léků, což může stát zdravotnický systém miliardy ročně. Vnímání lidí, ať už jde o vedlejší účinky léku, nebo dokonce o barvu pilulky (vzpomeňme si na viagru), může ovlivnit jejich reakce způsobem, který se vymyká lékařskému vysvětlení.
Jak masovou hysterii léčíme?
Klíč spočívá v identifikaci hlavní příčiny a odstranění jedinců z prostředí, vyvolávajícího stres. Poradenství a vhodná psychologická medicína se mohou rovněž ukázat jako prospěšné.
Masová hysterie má různé podoby a postihuje různé věkové skupiny a komunity. S prohlubováním našich znalostí se možná k rozluštění povahy tohoto fenoménu přiblížíme, prozatím však zůstává hádankou a svědectvím o tajemné a často nepředvídatelné síle lidské mysli. Při cestě dějinami a pronikání do sfér kolektivní víry si připomínáme, že realita není vždy taková, jak se zdá, a vliv mysli může být stejně hluboký jako záhadný.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek
