V posledních desetiletích bylo zaznamenáno hned několik různých velkých kauz, poukazujících na nečestné praktiky, obklopující cukrovarnický průmysl. Financování vědeckých výzkumů a podplácení odborníků za účelem bagatelizace zdravotních rizik spojených s konzumací cukru je něco, čeho se společnosti profitující z prodeje sladkostí a ochucených nápojů dopouštějí minimální od 60. let minulého století.
Kdy to začalo?
V roce 2016 informoval americký deník The New York Times o interních dokumentech, týkajících se cukrovarnického průmyslu, které zveřejnil tým vědců z Kalifornské univerzity v San Franciscu. Jednalo se o poměrně šokující odhalení toho, že cukrovarnický průmysl již více než 50 let formuje výzkum a veřejně dostupné informace ohledně spojitosti srdečních nemocí s konzumací cukru.
V roce 1967 byl v prestižním časopise New England Journal of Medicine zveřejněn výzkum o cukru, tucích a srdečních onemocněních, vzniklých jejich pravidelnou konzumací. Vědci z Harvardské univerzity, kteří za studií stáli, obdrželi každý částku v dnešní době odpovídající 50 tisícům dolarů, a to za ovlivnění výsledků výzkumu a minimalizaci souvislosti mezi cukry a kardiovaskulárními chorobami. Za úplatkem stála obchodní asociace, tehdy známá jako Sugar Research Foundation, dnes fungující pod jménem Sugar Association. A vinu na těchto onemocněních tak místo cukrů dostaly nasycené tuky.
Ani jeden z harvardských vědců nebo tehdejších pracovníků cukrovarnického průmyslu již nežije. Co se vědců týká, jmenovitě se jednalo o vedoucího oddělení výživy na Ministerstvu zemědělství Spojených států amerických, doktora Davida Marka Hegsteda, pak o předsedu katedry výživy na Harvardské univerzitě, doktora Fredricka J. Starea. Jako vrcholný představitel cukrovarnického průmyslu zde figuroval John Hickson, který se v roce 1964 rozhodl se svými spolupracovníky změnit mínění veřejnosti prostřednictvím vlastních výzkumných, informačních a legislativních programů.
Americká cukrovarnická asociace připouští, že cukrovarnický průmysl měl ve svých výzkumných aktivitách uplatňovat větší transparentnost, zároveň ale dementuje jakékoliv pochybnosti o správnosti informací plynoucích z těchto studií a nadále prosazuje názor, že cukr nemá žádný významný podíl na vzniku srdečních onemocnění.
Vinou těchto osob jsou lidé, především v USA, po dlouhé roky zdravotníky nabádáni k snížení příjmu tuků a fakt, že konzumace potravin s vysokým obsahem cukrů může vést k srdečním onemocněním a obezitě, naprosto přehlížejí.
Zubní kaz a nic víc
Doktor Hegsted využil svůj vlastní výzkum k tomu, aby ze své pracovní pozice na ministerstvu ovlivnil vládní doporučení týkající se výživy. Kladl důraz na škodlivost nasycených tuků, zatímco škodlivost cukru bagatelizuje prohlášením, že jde o prázdnou kalorii, spojenou maximálně se vznikem zubního kazu. Ačkoliv se v posledních letech začala proti těmto vládním výživovým doporučením vymezovat WHO i Americká kardiologická asociace, jsou stále v platnosti a mnoho amerických lékařů a zdravotníků se jimi dodnes řídí.
„Cukrovarnický průmysl to udělal velice chytře, a to protože tyto články a studie, zejména pokud jsou publikovány ve významných odborných časopisech, mají tendenci formovat celou vědeckou diskusi,“ říká jeden z předních amerických odborníků, profesor Stanton Glantz. Dále uvádí, že tato odhalení jsou velice zásadní i se zpožděním půl století, protože diskuse na téma cukrů a nasycených tuků probíhá až do současnosti.
Americká cukrovarnická asociace v reakci na zveřejnění dokumentů vydala prohlášení, ve kterém uvádí, že v roce 1967 lékařské časopisy většinou nevyžadovaly zveřejnění zdrojů financování. I tak ale připouští, že cukrovarnický průmysl měl ve svých výzkumných aktivitách uplatňovat větší transparentnost, zároveň ale dementuje jakékoliv pochybnosti o správnosti informací plynoucích z těchto studií a nadále prosazuje názor, že cukr nemá žádný významný podíl na vzniku srdečních onemocnění.
Pokračuje v tom Coca-Cola
V roce 2015 vyšlo najevo, že největší světový výrobce sladkých nápojů Coca-Cola bez váhání navázal na své předchůdce z oboru a finančně motivoval vlivné vědce a odborníky k prosazování jejich poselství skrze lékařské publikace, prostřednictvím médií a pořádáním konferencí. Tím poselstvím je, že vlastně vůbec nezáleží na tom, co jíme a kolik to má kalorií, ale na tom, jestli se dostatečně hýbeme a cvičíme. V rámci této cukr očišťující propagandy zajistila společnost Coke finanční podporu nově vzniklé neziskové organizaci Global Energy Balance Network, která tyto informace šíří mezi veřejnost.
Díky nezávislým vědeckým poznatkům, spojujícím konzumaci potravin s vysokým obsahem cukru, za posledních dvacet let spotřeba plnokalorických limonád u průměrného Američana klesla o 25 procent.
Není náhodou, že k těmto aktivitám začalo docházet zrovna v době, kdy započalo úsilí o řešení obezity zdaněním sladkých nápojů, jejich odstranění ze škol a celkové omezení jejich dostupnosti pro děti a mládež. Díky nezávislým vědeckým poznatkům, spojujícím konzumaci potravin s vysokým obsahem cukru, za posledních dvacet let spotřeba plnokalorických limonád u průměrného Američana klesla o 25 procent. Proto se pro Coca-Colu stalo v rámci udržení stále klesajících prodejů stěžejním začít tyto informace veřejnosti vyvracet a od cukru znovu odpoutat pozornost jiným směrem. Tentokrát tedy k fyzické aktivitě. Jinými slovy, hlavní zprávou je – žerte si, kolik sladkého chcete, ale hlavně si občas zacvičte. Jinak budete tlustí, a to i když cukr z jídelníčku naprosto vyškrtnete. Proč byste si ho tedy nedopřáli?
Právnička v oblasti veřejného zdraví Michele Simonová na to reaguje slovy: „Prodej Coca-Coly se propadá a proti sladkým nápojům nyní panuje obrovský politický a veřejný odpor. Každé větší město se snaží udělat něco pro omezení spotřeby. Toto je přímá reakce na způsoby, kterými společnost ztrácí. Zoufale se snaží zastavit krvácení společnosti.“ Marion Nestleová, profesorka výživy a autorka knihy Soda Politics, zastává stejný názor a přidává: „Global Energy Balance Network není nic jiného než Coca-Colou nastrčená skupina. Program společnosti Coca-Cola je zde zcela jasný: přimět výzkumníky, aby zmátli vědu a odvedli pozornost od příjmu potravy.“
Jaký přístup tedy zvolit?
Fyzická aktivita je bezpochyby důležitá a rozhodně k hubnutí pomáhá. Zdaleka to ale nestačí. Cvičení totiž zvyšuje chuť k jídlu, což logicky způsobuje, že lidé potřebují přijímat větší množství kalorií. A fyzická aktivita také spaluje mnohem méně kalorií, než se většina lidí domnívá. Například klasická plechovka Coca-Coly obsahuje 140 kalorií a 10 lžiček cukru. Abyste kaloricky vyvážili tuto jedinou plechovku coly, budete muset ujít zhruba 5 kilometrů. Stojí pak taková plechovka za to?
Stále více důkazů také naznačuje, že vyhnout se nadváze a obezitě je daleko snazší, když lidé omezí příjem potravin s vysokým glykemickým indexem, které prudce zvyšují hladinu cukru v krvi, jako jsou právě sladké nápoje a další rafinované sacharidy.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek
