„Najali jsme tě, abys rozséval neshody a chaos,“ informuje fiktivní šéf hráče ve hře Harmony Square. Ačkoliv se zdá, že jde jen o další z počítačových her na zloduchy, tento projekt má mnohem hlubší význam.
Harmony Square si klade za cíl posílit odolnost lidí vůči dezinformacím. A spočívá na jediném předpokladu: Lidi můžete proti falešným zprávám očkovat tím, že je vystavíte malému množství takového obsahu. Podobně jako malé dávky viru mohou lidi očkovat proti nemoci. Pokud je ovšem zachytíte dříve, než se plně nakazí konspiračním přesvědčením. Hry jako Harmony Square patří zatím k nejlépe vyvinutým prostředkům dezinformačního očkování.
Proti vymývání mozku
Mentální očkování lidí proti falešným zprávám sahá až do 60. let 20. století, kdy psycholog William McGuire navrhl, aby se lidé stali odolnými vůči propagandě pomocí strategie, kterou nazval „vakcína proti vymývání mozku“. Podobně jako oslabené viry mohou naučit imunitní systém rozpoznávat nemoci a bránit se jim, upozorňování lidí na falešné argumenty – a jejich vyvracení – by mohlo zabránit tomu, aby podlehli klamu, uvažoval McGuire.
Vezměme si například doporučení v oblasti veřejného zdraví, aby každý člověk navštívil jednou ročně lékaře. V experimentu McGuire poskytl lidem argumenty proti každoroční návštěvě lékaře (například že pravidelné návštěvy vzbuzují úzkost a vedou k tomu, že se lidé lékaři vyhýbají). Poté tyto protiargumenty zpochybnil (ve skutečnosti pravidelné návštěvy lékaře snižují zbytečnou úzkost spojenou s vlastním zdravím). V McGuireových studiích se lidé po zpochybnění svých přesvědčení zlepšili v odolávání falešným argumentům.
Jakmile si někdo jednou osvojí nepravdivou informaci, je velmi těžké ho přesvědčit, aby se jí vzdal. A to i v případě, že autor této informace věc uvede na pravou míru.
Zprávy varovaly lidi před hrozícími pokusy o přesvědčování, díky čemuž si uvědomili, že by mohli být zranitelní. Mozek je uzpůsoben k tomu, aby se bránil proti zjevným hrozbám, a to i těm kognitivním. Když jsou zpochybňovány, lidé hledají nové způsoby, jak svá přesvědčení chránit, podobně jako by se bránili, kdyby je někdo napadl v baru. Hrozba je důležitou součástí očkování, říká Josh Compton, profesor z Dartmouthu, který se specializuje na tuto teorii. „Jakmile zažijeme ohrožení, jsme motivováni vymýšlet protiargumenty, které by lidé mohli vznést, a způsoby, jak na ně reagovat,“ říká.
Začalo to u kouření
V 80. a 90. letech 20. století odborníci uváděli teorii očkování do praxe s poměrně jednoduchými cíli, jako je prevence kouření u dospívajících. Výsledky měli omezené, ale slibné. Teprve v polovině roku 2010, kdy se na internetu prosadily fake news, se psycholog Sander van der Linden z Cambridge nechal inspirovat k tomu, aby koncept očkování posunul na vyšší úroveň. Stejně jako McGuire byl přesvědčen, že „předvyvracení“ (tedy upozorňování lidí na nepravdy ještě předtím, než se s nimi setkají) je lepší než vyvracení falešných zpráv po jejich zveřejnění. Četné studie ukazují, že jakmile si někdo jednou osvojí nepravdivou informaci, je velmi těžké ho přimět, aby se jí vzdal. A to i v případě, že autor této informace věc uvede na pravou míru.
Van der Linden zjistil, že soustředění se na jedinou otázku, jak to dělal McGuire, má své limity. Varování lidí před lží v konkrétním tématu, jako je kouření, jim může pomoci bránit se lžím o tomto jediném tématu, ale nepomůže jim bránit se falešným zprávám v širším měřítku. Van der Linden se proto začal soustředit na budování obecné imunity lidí tím, že je upozornil na přesvědčovací techniky, které má v zásobě každý tvůrce falešných zpráv.
V sérii převážně online studií Van der Linden lidi obecně varoval před metodami tvůrců propagandy. Například jim řekl, že politicky motivované skupiny používají zavádějící taktiky, jako je šíření petice podepsané falešnými vědci, aby přesvědčily veřejnost, že existuje mnoho vědeckých neshod ohledně změny klimatu. Když Van der Linden takové taktiky odhalil, lidé snadno pochopili, o jakou hrozbu se jedná, a díky tomu začali dezinformace lépe odhalovat a bránit se jim.
Nápad proměnit očkování proti fake news v něco zábavného vznikl v roce 2016 v jednom nizozemském baru. Psycholog z University of Cambridge Jon Roozenbeek se tehdy u piva s přáteli bavil o možnosti využít k boji proti falešným informacím hru. A tak vznikl prototyp, který nazval Bad News. Při dalším zkoumání narazil Roozenbeek na studie Van der Lindena a oba se dohodli na spolupráci na sofistikovanějších hrách. Vznikla tak Harmony Square, která je nyní volně dostupná.
Hlavně podněcovat!
Hry vtipným způsobem seznamují hráče s řadou běžných taktik falešných zpráv. Zatímco píšete falešný titulek o místním politikovi, váš šéf zdůrazňuje, že je důležité vyvolávat v lidech strach pobuřujícím a podněcujícím jazykem. „Něco vám uniklo. Udělej to lépe,“ pokárá vás, když do titulku nezařadíte dostatek vznětlivých slov jako třeba „zkorumpovaný“ nebo „lže“. „Nezapomeň: Používejte slova, která lidi rozruší,“ nabádá hra a vede také k vytvoření webové stránky, která se bude vydávat za legitimní zpravodajský server a bude lidi vtahovat tím, že bude budit zdání důvěryhodnosti.
Čím více dezinformací šíříte, tím větší nepokoje ve fiktivním městě Harmony Square rozséváte. Na konci hry na sebe obvykle klidní obyvatelé města křičí.
Aby zhodnotili, zda jsou hry skutečně účinné, provedli Roozenbeek a Van der Linden průzkum u přibližně 14 tisíc lidí před a po hraní Bad News. Po dohrání hry do konce byli lidé celkově lepší v rozpoznávání nepravd. Účinky přetrvávaly více než dva měsíce.
Vědci vidí ve snaze cambridgeského týmu očkovat lidi proti falešným zprávám naději. „Vžít se do role lidí šířících fake news může být velmi efektivní způsob, jak pochopit princip vzniku dezinformací,“ říká Robert Futrell, sociolog a výzkumník extremismu na Nevadské univerzitě v Las Vegas.
Využití ve školách
I kdyby hry fungovaly dobře, nebudou samy o sobě stačit k tomu, aby naočkovaly celou populaci proti dezinformacím. Podle Roozenbeeka si hry cambridgeského týmu dosud zahrálo několik milionů lidí, což je jen nepatrný zlomek celosvětové populace. Daniel Jolley, psycholog z Nottinghamské univerzity, poznamenává, že očkování ve velkém měřítku bude muset být prováděno v širokém spektru prostředí od tříd až po komunitní centra. Ideální by bylo, kdyby se takové programy dostaly ke studentům ještě během jejich školní docházky, tedy předtím, než budou ve velké míře vystaveni falešným zprávám, tvrdí profesor ze Stanfordu Sam Wineburg.
Finsko je první zemí, která se snaží očkovat lidi proti falešným zprávám v celostátním měřítku. Když se v roce 2014 začaly ruské falešné zprávy dostávat přes hranice do Finska, finská vláda vytvořila kurz digitální gramotnosti pro státní základní a střední školy. V tomto učebním plánu se po studentech požaduje, aby se stali „dezinformačními králi“ a psali vlastní nestandardní falešné zprávy. S tím, jak se učí, jak falešné zprávy vznikají, se žáci také učí rozpoznávat podobný obsah v reálném světě a být k němu skeptičtí.
Lidé mají dezinformacím tendenci věřit tehdy, když se cítí vystrašení a zranitelní. Jakmile mozek zaplaví stresové hormony, krátkodobá paměť se zhorší, což může ovlivnit jejich kritické myšlení.
Jinde výzkumníci a organizace experimentují s očkováním v menším měřítku. V Austrálii profesor komunikace John Cook v roce 2015 navrhl online kurz, který má lidi naučit, jak rozpoznat běžné dezinformační taktiky používané popírači klimatu. Do Cookova kurzu se dosud přihlásilo více než 40 tisíc lidí.
Ve Spojených státech učí nezisková organizace News Literacy Project studenty středních a vysokých škol, jak v médiích rozlišovat mezi fakty a fikcí. NLP vytvořila sérii 14 interaktivních lekcí, z nichž některé studenty seznamují s tvorbou falešných zpráv a uvádějí příklady falešných příběhů, které se pravděpodobně rozšíří jako požár. Ke spolupráci s NLP se dosud přihlásilo více než 40 tisíc amerických pedagogů.
Nebezpečí izolace
K výzvě očkování proti falešným zprávám je třeba dodat, že seriózní kampaň na podporu gramotnosti musí dělat víc než jen školit lidi, jak odhalovat lži. Musí také čelit emocionálnímu působení těchto lží. Podle Jolleyho mají lidé tendenci věřit konspiracím tehdy, když se cítí vystrašení a zranitelní. Jakmile mozek zaplaví stresové hormony, tak se krátkodobá paměť zhorší, což může ovlivnit jejich kritické myšlení. Výzkumy ukazují, že lidé, kteří se cítí sociálně izolovaní, také častěji věří konspiracím.
Naopak čím více se lidé cítí naplnění a sebevědomí, tím méně jsou náchylní k dezinformacím. Jolley navrhuje vznik mentoringových programů nebo klubů, kde by se lidé cítili součástí většího celku a získali tak dostatečnou psychickou sílu, aby odolali přitažlivosti konspiračních teorií.
Vzhledem k tomu, že očkovací hnutí proti dezinformacím roste, je zásadní neznámou, jaká proočkovanost stačí. „Jaký je ekvivalent stádové imunity pro lidskou společnost?“ ptá se vědec Vincent. „Musíme mít očkování řekněme pro 80 % země, aby se šíření dezinformací zmírnilo?“ Vincent poznamenává, že výpočet tohoto procenta je složitý úkol, který by musel zohlednit různé mnohočetné strategie.
Vzhledem k tomu, jak náročné bude dezinformace zneškodnit, se zdá být příhodné, že hra Harmony Square má otevřený konec. Když dokončíte závěrečnou kapitolu hry, všichni ve městě stále bojují o obsah, který vaše impérium falešných zpráv chrlí. Není jasné, zda se destrukce, kterou jste způsobili, dá zvrátit. Při prohlídce škod vám ale šéf zatleská: „Všichni si teď jdou po krku.“
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: Open Mind Magazine
