Vědci naklonovali opice, aby porozuměli lidským nemocem 1 fotografie
Makakové žijí v horských pásmech čínské provincie Anhui.

Tvrdí, že nemají zájem na klonování homo sapiens

Vzpomínáte na ovci jménem Dolly? Mnozí z nás snad jen z výuky biologie na středních školách, kde nás učili, že šlo o prvního naklonovaného savce vůbec. Měli byste vědět, že stejnou technikou před dvěma měsíci naklonovali v Číně i první primáty. Jak se jim to povedlo, provázely proces neúspěchy a kam až se s tím chce věda a medicína dostat?

Dolly se narodila v roce 1996 ve skotském Edinburghu. Tehdy ji naklonovali z nepohlavní buňky šestileté ovce, po níž jí také zůstal fyzický věk původních buněk - měla tedy zemřít předčasně. A přesto během svého krátkého života ukončeného utracením kvůli plicní infekci stihla porodit šest zdravých jehňat. Podle výzkumů z loňského roku netrpěla žádnou nemocí způsobenou klonováním. Byla prvním důkazem, že to vůbec jde.

Zhong Zhong a Hua Hua, dvojice makaků jávských, přišla na svět letos v čínském Pekingu. Starší z opic se narodila před devíti týdny, mladší před sedmi, obě jsou ale naklonované ze stejné nepohlavní buňky totožným procesem, při kterém vznikla Dolly. Vědcům prý už však nejde pouze o to, aby dokázali, že to jde i u primátů. Chtěli by tím pomoci i lidem.

„Existuje spousta otázek týkajících se biologie primátů, které mohou být zodpovězeny právě studiem těchto klonovaných jedinců,” říká vedoucí zařízení pro výzkum nehumánních primátů z Institutu neurovědy Čínské akademie věd Qiang Sun. Tím ale čínští vědci nekončí, více populací takových geneticky identických opic by podle nich mohlo pomoci porozumění některým lidským onemocněním.

Kde se bere rakovina 

Stejně tak jako klonování savců, nyní tedy dokonce i primátů, probíhá na genetické úrovni, také mnohá metabolická, auto-imunitní a další onemocnění, včetně rakoviny, postihují buňky právě v jejich samotném, genetickém základu. To se může v laboratoři sledovat buď přímo, nebo lze pozorovat narušení homeostázy, tedy vnitřní rovnováhy organismu, ke kterému dochází i na základě vnějších vlivů. Čínští vědci si proto myslí, že sledováním tohoto stavu rovnováhy u velkého vzorku totožných jedinců pochopí to, proč například jenom u jednoho jediného jedince může dojít ke vzniku takového onemocnění.

Makakové jsou pro tento účel člověku rodově nejblíž. Je ovšem důležité vymezit si správně laboratorní proces klonování. Jiný druh makaka, tzv. rhesus, byl totiž „klonován“ již v roce 1999. To ale nešlo o proces přenosu DNA, nýbrž o rozdělení embrya na dvě tak, aby se narodila totožná dvojčata. 

Skutečné genetické klonování probíhá odběrem DNA z jádra nepohlavní buňky daného zvířete a jejím aplikováním do pohlavní buňky (embrya) „dárce“, z jejíhož jádra byla před tímto procesem vlastní DNA odebrána. Tímto způsobem vznikne klon, tedy nepohlavně vytvořený plod, který pak vybraná matka odnosí a porodí.

Vědci budou dále sledovat vývoj mozku obou novorozených makaků. Výzkum podporuje i vedení Šanghaje a plánuje rozšířit laboratoře vědců více než desetinásobně.

„Technické hranice pro klonování primátů včetně lidí jsme právě prolomili,“ říká spoluautor výzkumu Poo Mu-Ming, který vede Centrum pro neurovědu při Čínské akademii věd. „My jsme se však rozhodli bariéru prolomit, abychom vyrobili modely užitečné pro lidskou medicínu. Nemáme žádný zájem na aplikaci téhle metody ke klonování lidí.“ 

 

foto: Profimedia

Jan Marek

Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.